Narcos - Season 2

První série byla hlavně o Patronově vzestupu, druhá o jeho velmi pozvolném pádu a nelítostné štvanici na něj. Sice je stylově a atmosférou o něco přímočařejší a jednotvárnější, ale celková kvalita naštěstí zůstala zachována. Vynikající dílo jak v rámci historických akčních dramat, tak v kontextu fenomenální současné seriálové tvorby (platí pro obě řady). 90 % (28.10.2016)

Stále úchvatně zpracované dílo, ovšem čistě tématicky mě víc bavila první série. Těch vražd na mě už bylo zkrátka moc a taky mi moc nesedlo pomaloučké upozaďování Escobara a mírné kypření půdy pro Kartel z Cali. Samozřejmě je nemorální fandit největšímu narkobaronovi všech dob, který se nezdráhal vyhodit do povětří i letadlo plné civilních obětí, ale jakožto dobře napsaná postava mě zkrátka baví, což je v naprostém protikladu právě s kartelem z Cali, což je banda zmetků, která má těch morálních zásad ještě o fous méně. Během psaní už mám rozkoukanou třetí řadu, takže plně chápu onu přeorientaci a jestliže si zachová velmi vysoko nastavenou kvalitativní laťku, tak nemám problém ani s tou čtvrtou sérií, kde už se dle mého asi bude trošku vařit z vody. Nic to nemění na faktu, že ty bombové díly převažovaly a i druhá sérka si rozhodně zaslouží absolutní hodnocení. PS : Boyd Holbrook tentokrát nenosil o dost menší oblek, takže v pohodě. (14.09.2017)

2. série: Pro mě byla v první sérii trochu větší sranda to, jak si Pablo dělal z každého prču a vysmíval se systému, zatímco si seděl ve "vězení" plném rulet, šampáňa a šlapek. Druhá série už míří do těch realističtějších vod, dramatičnost klepe na dveře a Pablo začíná chytat depku ze strachu, co bude dál. Samozřejmě byla i druhá série výtečná, nechybělo mi tam nic, jen jsem jí zkrátka nezfoukla tak rychle a natěšeně jako tu první, protože ta látka prostě zpomalila a každému bylo jasné, jak to skončí. Do třetí série se mi nějak nechce, ale asi to hecnu, protože špatné ohlasy rozhodně nemá, jen mě asi jako každého odrazuje absence Pabla. No, tak uvidíme. (11.09.2018)

Jak jsem už říkal, nejsem znalcem života PE. Ale na konci první série jsem si podle nějakých všeobecných přehledech říkal, co bude v té druhé. Těšil jsem se, že tam bude něco o čem vlastně nevím, nebo se nemluví. A taková věc tam byla vlastně jen jedna. Zbytek byl o neúspěšném pronásledováni, skorochycení a úniku Pabla. Možná tam bylo něco víc, ale já to moc neviděl. Takže se mi vlastně potvrdilo jak moc toho bylo v té první. Kolem a kolem to ale vše bylo poutavé. Peňa je super a jsem rád, že to vypadá, na ústřední postavu třetí řady. Svým způsobem mi je líto, že se s Pablem loučíme, ale na druhou stranu si rád dám něco nového. Za dobové fotky a záběry dávám plný počet. 90 procent (13.10.2020)

I když většina těchhle latýnos vypadá jako los džitános buzerantos, jsou velice hraví a kreativní, co se vydělávání peněz a zadělávání konkurentů do země týče. V Kolumbii obzvláště. Cirka čtvrt milionu ťuhýků hovoří za vše. Vyberte si libovolnou ideologickou doktrínu a někde v poandí se k ní stoprobrko hlásí ozbrojená grupa, co se motá mezi stromy a s největší pravděpodobností svůj boj za lepší příští hradí z nějaké té laborky, kde se tvoří dobroty pro americké rypáky. Přetlak je tedy značný a musí docházet k jistým názorovým rozporům, to dá rozum. Obzvláště u zastánců tzv. volného trhu, rozuměj těch, co si zvolili ze všech ismů ten kapi. Narkos. Čistokrevných podnikatelů, co mají u svých díros do prdelos, na jaké straně politického spektra se nachází jejich koncový zákazník. Takový býval náš Pavlík. Pragmatický, od soušlů (rozuměj - řadových občanů) si kupoval podporu výstavbou houpaček, klouzaček a točítek pro haranty, od establishmentu zadotováním volebních kampaní, či příspěvky na kurvičky. Jak se to tedy mohlo posrat? No tak to se na to budete asi muset podívat. A zklamáni vážně nebudete. Nyní pro formu nějaké námitky - snad z nadšení, snad ze snahy o ťuknutí do vkusu řadového diváctva, které miluje příběhy o charizmatických zmetcích, nebyly Eskóbar a jeho činy popsány dostatečně ekl. Na jednu stranu musím vychvalovat osobní rovinu, v níž se dá nahlédnout na tu drobnost, že svět není černobílý, byť nám to média a politici zkouší permanentně cpát, na stranu druhou si ze seroše jeden odnáší nostalgický fíling. A i zarytí právomilci chvilkami drželi palce vyžranému vrahovi, aby ještě vydržel a otůroval mopeda pomsty.. Ne tedy, že by byl přímo glorifuckován, to ne, ovšem dopad jeho činů nebyl zdůrazněn natolik, aby si kdejaký náctiletý čurimrd nezasnil o tvorbě vlastního kartelu.... (01.12.2016)