Réžia:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrajú:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(viac)Videá (2)
Recenzie (420)
Ty čtyři hvězdičky jsou jen z pohledu dnešního diváka, z hlediska dějin kinematografie jasných ***** !! I po téměř osmdesáti letech je "Metropolis" výjimečným zážitkem a pochybuju, že na tom ubíhající léta něco změní (i kdyby jen kvůli kouzelné atmosféře německých mezititulků)...MITTLER ZWISCHEN HIRN UND HÄNDEN MUSS DAS HERZ SEIN. ()
Děláte si srandu, že ano? Nic proti starým filmům nemám. Dokonce jsem viděl i starší filmy než je tento a líbily se mi. Metropolis je ovšem totální hovadina. Hnusně nalíčení herci, kteří vypadají jako banda teploušů. Totálně debilní příběh čerpající z biblických motivů. A především hrubě přemrštěná stopáž. To vše dohromady dělá jeden z nejnudnějších filmů, které jsem za dobu svého života viděl. Takhle vysoké hodnocení si vysvětluji pouze tím, že film neunikl pozornosti všem zdejším pseudointelektuálům, kteří zde tvoří dost rozrostlou komunitu. (Jejich seznam naleznete ve fanklubu tohoto filmu.) Běžný divák se této sračce vyhne, a proto tu těch odpadů není mnoho. Já tu však jeden zanechám. Tohle totiž nelze hodnotit jinak. ()
Fritz Lang v době, kdy film teprve pomalu vyrůstal z plenek, roztopil pod kotlem své fantazie a rozhodl se natočit vizi světa za sto let. Betonově kvádrová města, kolony aut i s-bahny jezdící po nakloněné rovině mezi budovami se mu vyloženě povedly. V aviatice však zůstal trochu za očekáváním, protože maximem jeho vizionářství byly dvojplošníky poletující vzduchem po jakýchsi motýlovských trajektoriích. Jelikož bylo vždy mým snem dřít v nelidských podmínkách, aby ctihodnost vybavená zlatými kreditkami mohla tonout v blahobytu, tak morálně nerozumím závěrečné vzpouře dělnictva, ale stejně se mi líbila tak, jako všechno ostatní. ()
Metropolis je jeden z pilierov nielen sci-fi, ale aj kinematografie súčasne. Asi prvé vysokorozpočtové scifi, naviac natočené v európskych ateliéroch. Neviem, čím začať, mne na tomto filme pripadá všetko geniálne, aj keď Lang nebol po čase s Metropolisom príliš spokojný. Ale to sú tí megalomani. Nepopieram, že ma najviac dostala ústredná myšlienka, pokiaľ je pravdivá a do filmu pasuje, v jej jednoduchosti je krása. Môj najoblúbenejší film z 20 rokov 20. storočia, zároveň osobné TOP 10. Architektonický štýl filmu by sme mohli nazvať trebárs futuristickou neogotikou. ()
Popravde, nie som veľký fanda snímkov z éry nemých filmov (až na Chaplina a grotesky). Musím však uznať, Metropolis má svoj štýl a potenciál po vizuálnej stránke ohromiť diváka, hlavne keď uvážime že film má už 90 rokov. V tých časoch museli ľudia popadať na zadok. Na druhú stranu ale obsahová stránka ma moc nenadchla a ani herecké výkony neboli také výrazné, ako napríklad v snímku Utrpenie panny Orleánskej (1928), kde ma Maria Falconetti doslova pripútala k obrazovke. Čo sa týka hudby, nebola zlá, ale vedel by som si predstaviť aj lepšiu. Celkovo som však spokojný, najmä vďaka obrazu a na tú dobu nadčasovým trikom, skvelá práca. 70/100 ()
Galéria (119)
Fotka © Universum Film A.G. (UFA)
Zaujímavosti (82)
- Ve scéně, kde se stroj Hel transformuje do Marie, herečka Brigitte Helm omdlela, jelikož v kovovém kostýmu robota neměla dostatek kyslíku. (Alfréda)
- Scénář se mnohokrát přepisoval a jedním z možných konců byl i ten, kde hlavní hrdina Freder (Gustav Fröhlich) uletí do nebe ke hvězdám. Konec se sice nepoužil, ale posloužil jako základní kámen pro Langův film Žena na Měsíci (1929). (Alfréda)
- Film je považovaný za zakladatele žánru "cyberpunk". (Raccoon.city)
Reklama