Miesto splnených túžob

Krásna otázka a ukážka toho, čo je človek ochotný urobiť pre svoje sny a túžby. Aké hranice je ochotný porušiť? Asi je to individuálne. Podobne ako v Naprostých cudzincoch, filmom dnes už okopírovaným aj v našich končinách, aj tu dominuje minimalizmus v podobe jednej miestnosti a nekonečných dialógoch. Ale zaujímavých, posúvajúcich dej. Čo mu tu chýbalo bola ale prepracovanejšia pointa, záver, ktorý by priniesol motívy hlavnej postavy. Pretože ak šlo len o obratnú manipuláciu, potom tu cítim nevyužitý potenciál. (19.01.2021)

P. Genovese má tyhle sociální nápady v ruce. Místo splněných přání je minimalistická konverzačka s béčkovým lookem odehrávající se celých 100 minut jen a pouze na jednom místě spolu s pár herci, ale i tak dokáže divákovi zamotat hlavu. Upřímně, čekal jsem možná větší odrovnávačku s vymazlenější finální pointou a drastičtějším průběhem, ale i tento výsledek mě vyloženě nezklamal. Jen prostě ničím výrazněji nepřekvapil a ačkoliv celé tohle propojování postav, jejich tajných snů a následků jejich činů bylo fajn, žádné pomyslné filozofické hranice to u mě (bohužel) neprolomilo. (17.01.2023)

Pokud pravidelně navštěvujete kavárnu či bistro, zbystřete, pokud zde náhodou pravidelně nepotkáváte morouse s účetní knihou v ruce. Pokud ano, tak za ním zajděte se zlatou rybkou a něco si přejte. Morous vaše přání naškrábe do účetní knihy a současně Vám zadá úkol - třeba zabít manželku čerstvou makrelou. Pokud neseženete čerstvou makrelu, tak jste v kelu a můžete jen doufat, že Vás ten morous vyslechne a zadá jiný úkol - třebas vysadit kávovník v sibiřské tajze. Hodně štěstí! 87% (06.01.2019)

Klasický dialogový film. Odvaha režiséra ještě vzrostla po úspěšných Naprostých cizincích a opět testuje herce i diváka dějem od jednoho stolu, tentokrát s tajemnou postavou, která u stolu přijímá hosty s velkou touhou změnit svůj život. Tenhle typ filmů mám velmi rád, divák si musí sám představovat a domýšlet, a když přistoupí na tuhle hru se slovy, dostane sice vizuálně stereotypní, ale jinak skvělou zábavu. (30.03.2018)

Nakonec nemůžu jinak, než ten plný počet dát, protože jsem z toho byl naprosto nadšený a scénář to mělo naprosto geniální a promyšlený. S pár drobnými chybkami (Jak to, že ho nechávají přes noc v tom bistru? To je tam ta číšnice jen jedna a úplně vždycky, že ví, že ho tam může nechat?), ale jinak nemá žádné další mínusy. Celý ten film se odehrává v jednom bistru, do kterého za jedním záhadným mužem chodí různí lidé, kteří chtějí splnit nějaké určité přání. On je totiž dokáže splnit, avšak za určité, skoro vždy dost drsné nebo násilné podmínky. Otec chce zachránit život svého vážně nemocného syna, jako úkol má zabít jednu předem vybranou malou holčičku. Původně jsem se lekl, že z podivného muže vypadne ďábel, ale naštěstí celý ten film zachází mnohem dál, všechny případy vyvíjí a stejně tak i celkový děj. Ony se tu totiž úkoly některých „zákazníků“ začnou pomalu propojovat, ale víc neprozradím. Určitě stojí za to se na to podívat. A jestli vás ta echt minimalistická atmosféra pohltí zhruba tak jako mě, nejspíš budete nadšení. U mě se tady totiž povedlo vytvořit neustále napětí po celou stopáž – a to se povede jen málo filmům. A o to lepší je, když to má tak povedený scénář, včetně té stěžejní myšlenky, která mi sice byla jasná už dřív, ale podle mě s tím ten film počítá a přitom stále servíruje víc a víc scén, které ji potvrzují. Fakt skvělé minimalistické drama s mysteriózními-fantasy prvky, naprosto mě to pohltilo a něco takového jsem chtěl vidět už hodně dlouho. A na rozdíl od ostatních uživatelů mi ten konec nevadí - a to říkám jako někdo, koho by ta nedořešenost toho kdo ten záhadný muž vlastně byl, normálně spíš naštvala. Jenže sem se to svým způsobem hodilo, teorii svoji mám, ale myslím, že se tu na to moc nehraje... nicméně to nebyla bytost ani dobrá ani zlá, kdyby to tu náhodou někomu až moc vrtalo hlavou. Každopádně o to víc jsem teď zvědavý na Naprosté cizince, když mají být ještě lepší. Slabých 5* (20.07.2021)