Hangmen Also Die
Hangmen Also Die
Hangmen Also Die
Hangmen Also Die
Réžia:
Fritz LangKamera:
James Wong HoweHudba:
Hanns EislerHrajú:
Brian Donlevy, Walter Brennan, Anna Lee, Hans Heinrich von Twardowski, Nana Bryant, Margaret Wycherly, Dennis O'Keefe, Gene Lockhart, Alexander Granach (viac)Obsahy(2)
Vídeňský rodák Fritz Lang byl spolu se svou ženou a scenáristkou jeho filmů Theou von Harbou jednou z vůdčích postav německé meziválečné kinematografie. Některé z jeho filmů, především monumentální eposy Metropolis (Metropolis, 1927) a Nibelungové (Die Nibelungen: Siegfrieds Tod, Kriemhilds Rache, 1924), vyhovovaly svou koncepcí nacistické straně. Lang však nepatřil mezi stoupence této ideologie, což dokázal snímkem Závět doktora Mabuse (Das Testament des Dr. Mabuse, 1933), když vložil autentické výroky nacistických pohlavárů do úst hlavní postavy šíleného zločince.
Paralela mezi vývojem v Německu a vyzněním tohoto snímku byla tak zjevná, že byl v Německu ihned po premiéře zakázán. Lang však překvapivě nebyl nacisty perzekuován, naopak mu říšský ministr propagandy Josef Goebbels osobně nabídl místo vedoucího činovníka německého filmového průmyslu. Lang si vzal čas na rozmyšlenou, ale ještě týž den z Německa uprchl do Francie a odtud později emigroval do USA.
Zatímco Fritz Lang v Hollywoodu patřil k zakladatelům Protinacistické ligy, jeho tehdy již bývalá žena a členka NSDAP Thea von Harbou se aktivně zapojila do služeb nacistické propagandy. Po válce skončila v internačním táboře a k filmu se mohla vrátit až po několikaleté nucené pauze.
Lang se stal jedním z evropských režisérů, kteří byli po vstupu Spojených států amerických do 2. světové války vybráni k natočení propagandistických filmů, přibližujících německý teror v okupované Evropě. Lang se tomuto tématu věnoval ve třech filmech - Hon na člověka (Man Hunt, 1941), I katové umírají! a Ministerstvo strachu (Ministry of Fear, 1944).
Prostřední film této série, snímek I katové umírají!, velmi volně interpretuje útok na Reinharda Heydricha. Na scénáři spolupracoval se známým divadelníkem Bertoldem Brechtem. Autoři vědomě rezignovali na jakoukoliv historickou věrohodnost, takže místo parašutistů vyslaných z Londýna útok úspěšně provede člen domácího odboje doktor Svoboda. Tomu se podaří nacistům opakovaně uprchnout, takže i za cenu obětí několika desítek rukojmích může pokračovat v odbojové činnosti.
Tento Langův snímek je především napínavý film noir a režisér v něm používá oblíbený motiv osamělého člověka, jenž musí čelit mnohonásobnému nebezpečí. Fritz Lang ho přizpůsobil potřebám amerického publika. Role nacistů obsadil evropskými herci, naopak kladné role českých odbojářů zastali výhradně američtí herci. To mělo zajistit jeho snadnější přijetí i jednodušší identifikaci diváků s hlavními hrdiny. Tímto krokem však ještě snížil věrohodnost filmu pro evropské publikum. Přesto je cenný nejen jako jedna z prvních uměleckých reflexí atentátu na Heydricha, ale především je hollywoodským uznáním významu československého odboje.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (29)
Ešte počas prebiehajúcej vojny natočil nemecký režisér Lang film o okolnostiach po atentáte na Heydricha. Síce sa odkláňa od skutočnosti, ale to vôbec nevadí, film je predsa fikcia a jeho dej je zaujímavejší ako skutočnosť. Občas síce zbytočne patetický (je až úsmevné, ako takmer všetci Česi fandia atentátnikovi aj za cenu strát na živote ich blízkych), ale hlavne k záveru aj pekne akčný a napínavý. Vidíme zaujímavú vyšetrovateľskú prácu gestapa, Brian Donlevy alias atentátnik Svoboda bol dobrou voľbou. Zaujímavý je aj záver, ktorý sa nenesie v happyendovskom duchu. ()
"Slyšíte, co říkám? Ta česká prasata ve Škodovce nechtějí pracovat!"__Guilty pleasure. Historicky i předloženými reáliemi stejný trapas, jako by Češi ve svých podmínkách zfilmovali např. útok na Pearl Harbour. Atentát na Heydricha zde nespáchali parašutisté, ale jediný odbojář, jakýsi MUDr.Svoboda, Heydrich je zde karikatura zla, zpodobnění stanného práva a odboje pak sahá až někam k nechtěné parodii. Film samotný se ani samotnému atentátu nevěnuje, drtivou část stopáže sledujeme pokus českého odboje svalit vinu zabití Heydricha na odhaleného konfidenta a to podrazy a fígly ve stylu Dannyho parťáků. Prostě Američani, no...Ale celé je to takové upřímné, sice nehorázně blbé, ale milé. Milé hollywoodské uznání významu československého odboje. Pro zajímavost - tenhle Langův film byl oblíbeným mezi špičkou tehdejší SS, zejména pak říšského protektora K.H.Franka. ()
Langovo provinění není historické, jak by se bylo možno domnívat. Ve čtyřicátém třetím roce nebyly na západě známy okolnosti atentátu na Heydricha, proto by bylo pošetilé na tomto základě režiséra soudit. Jeho poklesek je ryze umělecký. Nesmysly na plátně jsou logického rázu a týkají se zejména (ne)realistického vykreslení postav, jejich činů a motivací, a zejména pak přepatetizovaného vyznění, umocněného hloupými šestákovými dialogy. Propaganda par excelence a pravděpodobně nejlepší "camp" letošní LFŠ (a to se letos promítala sekce blaxpoatation!). ()
To, že je snímek z 99 procent smyšlený a neodpovídá pravdě nemůžeme mít Langovi za zlé vzhledem k roku, kdy film vznikl. Nádech protiněmecké propagandy se zde také samozřejmě objevuje, ale především se jedná o perfektní thriller se skvěle vymyšleným příběhem a vynikajícími herci. No a to, že jsou v Praze anglický nápisy (No potatoes ...) a podobný věci? Koho to štve? Furt lepší než aby tam byly český nápisy bez háčků a bez čárek nebo aby se americký herci pokoušeli mluvit česky :-)) Zajímavý thriller, který se Langovi rozhodně povedl. ()
Vím, proč mi tenhle Langův film doma ležel víc jak rok. Nechtělo se mi do něj kvůli těm historickým nepřesnostem, díky kterým je pověstný, a přesně ty mě nejvíc štvaly. Stejně tak nápisy v angličtině nepochopitelně mixovány s nápisy v češtině a šílená výslovnost českých jmen.. Vůbec je to celé nepovedené. Příliš dlouhá stopáž, pomalé tempo.. Jediné, co se dá ocenit je kamera James Wong Howea a jeho půvabná práce se stíny. Potěší i pro Langovu poetiku typické prvky, a to práce s prázdným prostorem či hodiny zdůrazňující časovou tíseň - tentokrát pražský orloj a smrtka, velice pěkné. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (4)
- Hanns Eisler získal Oscara za hudbu. (matriosa)
- Jediný hollywoodsky úspech spisovateľa Bertolda Brechta. Peniaze, ktoré získal, mu umožnili napísať "The Visions of Simone Marchand", "Schwyk in the Second World War" a adaptáciu Websterovej "The Duchess of Malfi". (matriosa)
- Pôvodné názvy projektu boli „No Surrender“ a „Never Surrender“. Musel byť vybratý nový, pretože počas nakrúcania filmu vyšla kniha s podobným názvom. Producenti usporiadali súťaž medzi hercami a štábom, aby vybrali nový názov filmu. Jeden z členov produkcie predložil víťazný titul Hangmen Also Die!, ktorý vyhral 100 dolárov. (Reverse01)
Reklama