Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (86)

Ilicka 

všetky recenzie používateľa

Dav nepřemýšlí, nemá na to čas Fritz Lang ukazuje, jak snadné je zfanatizovat dav, jak jednoduše v davu jedinec zapomíná na zákony, jak bezproblémově se odhodlá dav k vraždě. Běsnění "spořádaných" američanů je mrazivé, odpovídá společenské situaci ve světě roku 1936, jejich apologetika v soudním procesu neméně. Ale ani sám lynčovaný se nechová jako člověk, dle formulky "Násilí plodí násilí" baží po krvi svých trýznitelů, ačkoli se v závěru vykoupí prozřením. Lang vede navíc vyprávění rukou jistou, soudní proces má pořádné grády, navíc překvapí vtípky (slepice, telecí mozky). ()

Morien 

všetky recenzie používateľa

"V téhle zemi se nevinní lidé nevězní!" Pokud bych měla porovnat se svojí dosavadní "langovskou" diváckou zkušeností, která sestává z jeho předamerických filmů, tak bych řekla, že se jim Fury svojí kvalitou nemůže vyrovnat. Srovnání například s Vrah mezi námi se vyloženě nabízí a podle mého Fury prohrává ohledně úplně každé složky filmového díla, ať už se to týká obrazu, budování atmosféry nebo formulování základní myšlenky. Nicméně tím neříkám, že by se mi film nezdál kvalitní, jenom jsem z něj nejásala tolik, jako jsem doufala. Otázka lynče byla v té době (nevím, jak je na tom Amerika kupříkladu dnes, co se tohohle týče) dost palčivá a čísla, která při své řeči ohledně mrtvých lynčovaných a obviněných lynčujících pronese státní zástupce, mohou člověku způsobit silné mrazení, zvláště když se doplní záběry spořádaných občanů v akci. (Á propos, i v rámci nutného happyendu měli být stejně obvinění odsouzeni za to, že se před soudem dopustili křivé přísahy, ne?) ()

Reklama

E.. 

všetky recenzie používateľa

Na pohled to vypadá jednoduše a prostě, ale všechno se musí jednou zkomplikovat.. Příběh Joea Wilsona, který byl ze začátku vždy poctivý a zamilovaný, se zvrtne. Už jenom to, že někdo zatkne nevinného a nechá ho ve vazbě..bez důkazů.. nám ukazuje, jak fungují americké úřady a policie.. A to, jak je člověk absolutně bezmocný, co se týče klepů a jejich šíření..kde každý dodá něco svého.. Příběh, kde liské výmysly a davové šílenství dokáží zabít. Když se člověk vžije do postavy Joea Wilsona..není se čemu divit..a namísto popravy 21 pánů tu máme popravu dvacetidvou.. Konec se ale vrací téměř na začátek, kde láska zvítězí, i když nenávist nepomine..což nevím, jestli by se stalo i ve skutečnosti.. ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Obrovsky silný film. Prvních cca 15 minut je to jen taková nevinná romantika, ale pak se rozjedou kola pokrytectví, davového šílenství a zároveň beznaděje. Nejdřív jsem tak úplně nechápal, proč emocionální vrchol filmu přišel zhruba v jeho polovině, ale následný soud ještě víc prokázal prohnilost všech těch zrůd a divák si ho mohl „užít“ velmi podobně jako to, co mu předcházelo. Z mé strany to však bylo naprosté soucítění s hlavním hrdinou, kterému jsem plně fandil a ten hněv, touha po odplatě, co ve mně film vyvolal…to se mi naposled stalo u tématem podobné Štvanice, i když tady to asi bylo o něco silnější. Ale těch neuvěřitelně debilních posledních cca 15 minut, to, co udělali z jedné postavy, ten falešný morální apel, hraní si na čestnost, humánnost, pak rádoby smířlivý konec…ne, to prostě odmítám přijmout, proto pouze silné 4*. ()

cheyene 

všetky recenzie používateľa

Další ze snímků, který diváka nadchne. Filmová klasika, která poukazuje na nespravedlnost, která vládla (vládne?) tehdejším (dnešním?) světem. Krásně se mění hlavní hrdina po přežití lynče. Skutečně působivé scény, další z filmů, který u mě patří k tomu nejlepšímu, co jsem viděl. Tematicky podobné westernu Jízda do Ox-Bow. Na mysli mi vyvstává otázka - tak staré filmy (Denunciant, Jízda do Ox-Bow, Rozdvojená duše...) a přece mají co říci i dnes, jsou stále aktuální (v době zfilmování nadčasové) a proč jsou tak skvělé a jejich pointa zastiňuje převážnou většinu dnešních snímků??? Opravdový filmový zážitek. Doporučuji! Malá chybička v titulkách ČT: Katherine přichází k Joeovi (po lynči, zjišťuje, že žije), který je v rozvášněné debatě s bratry a řekne, že je klidně zastřelí (nebo tak nějak) a Katherine vysloví větu, ať tedy zastřelí i ji: A) originální zvuk: twenty-two or twenty-five. (pro vysvětlení - ta čísla vyjadřují počet obžalovaných z lynče - trest smrti + 2 bratři a ona) B) titulky ČT: 22 nebo 23. ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (7)

  • Autorem námětu byl Norman Krasna, jehož k napsání příběhu inspiroval článek o lynčování, který si přečetl v magazínu The Nation. Krasna následně předložil nápad studiu MGM, kde zaujal Samuela MarxeJosepha L. Mankiewicze. Krasna prohlásil, že ve skutečnosti příběh nikdy nesepsal, pouze ho ústně převyprávěl Mankiewiczovi, který ho potom nadiktoval. Ve finálním scénáři se nakonec objevilo několik změn oproti původnímu námětu. (Zdroj: ČSFD)
  • Scenár bol inšpirovaný únosom a vraždou Brooka Harta v roku 1933, syna majiteľa obchodného domu Hart's v San Jose. Dvoch podozrivých vytiahla z väzenia skupina ľudí, ktorí ich prevliekli cez ulicu do St. James Parku a zlynčovali. (Bilkiz)

Reklama

Reklama