Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ke konci druhé světové války spojenecké tajné služby zjistí, že Němci pracují na výrobě atomové bomby. Nevědí, jak jsou daleko, ale rozhodně je chtějí předejít.
Uznávaný profesor Alvah Jesper (Gary Cooper) je proto kontaktován OSS (Office of Strategic Services) s žádostí o spolupráci. Má za úkol navázat ve Švýcarsku kontakt s doktorkou Katerine Lodor (Helene Thimig), která uprchla z Německa, a přesvědčit ji ke spolupráci se Spojenci. Když je ale Němci zabita, je jeho poslední nadějí italský doktor Polda (Vladimir Sokoloff), taktéž pracující na výrobě bomby. Další cesta Jespera proto vede do Itálie, kde jeho život zkříží krásná Gina (Lilli Palmer). (fleurette)

(viac)

Recenzie (17)

Killingjoke 

všetky recenzie používateľa

Je libo trochu té válečné romantiky od Fritze Langa? Tady je… Plášť a dýka je vskutku spíše dobovým romantickým filmem, zasazeným do kulis největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva. Myslím, že to až tak nebylo Langovým záměrem a je to na filmu znát. Špionážní linie ustupuje hodně do pozadí, i když měla být podle mne tou hlavní a svůj prim přepouští linii romantické. Je tady i dost přešlapů, za všechny například ten, že se vědec pracující na vývoji atomové bomby bez jakéhokoliv výcviku či přípravy vydává jako špión hluboko do území nepřítele. To samozřejmě není možné. Těchto zjevných voux pais je zde mnohem víc. Jestli chcete někdo romantiku tak prosím, ale jestli chcete výborný špionážní thriller, sáhněte spíše po zde citované a výborné Roztržené oponě, se kterou tento film nemá společného skoro nic a ani toho Hitchcocka tam bohužel nevidím. Já se rozhodně i přes počáteční zklamání (chtěl jsem fakt špionážní thriller) touto romantikou s příchutí nebezpečna bavil. Jen si dobře uvědomuju, že kdyby pod Pláštěm a dýkou nebyl podepsán Fritz Lang, mé hodnocení by bylo o nějakou tu hvězdičku chudší… ()

EdaS 

všetky recenzie používateľa

Opravdu nechápu, proč byly (a jsou) Langovy americké filmy tak strašně podceňovány. Plášť a dýka je neskutečně zábavný hitchcockovský (těch podobností s o dvacet let mladší Roztrženou oponou je dost) špionský film, jehož jedinou chybou je zpomalení ve druhé třetině, potřebné pro vývoj vztahu mezi Cooperem a Lili Palmerovou (a že to mezi nimi jiskří!). 90% ()

Reklama

liquido26 

všetky recenzie používateľa

Snad jedinou mou výtkou je to, že to bylo příliš dlouhé. Hodina a tři čtvrtě sice u filmů (ani z této doby) není nic neobvyklého, ale tady se mi ta délka jevila jako zbytečná. Ideál by byl tak 85-90 minut. No a jinak to byla docela pěkná špionážní podívaná. V menší roli se objeví mladý Robert Alda, otec známějšího Alana Aldy a v úplném závěru se opravdu mihne Lex Barker, který nebyl ani uveden v titulkách. ()

flyboyeda 

všetky recenzie používateľa

Roztomily, ikdyz take trochu naivni "tak a ted jsi spionem" snimek odrazejici dobu vzniku. Sympaticka zapletka, lehce nadprumerne provedeni, kteremu dodava kouzlo predevsim vzajemna chemie mezi ustredni dvojici spionazne-odbojovych hrdlicek. Hodnotim za slusne tri hvezdy, ctvrta je za okouzlujici Lilli Palmer. ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

"Bývaly doby, kdy jsem si přál pracovat jako tajný agent ... ale v osmi mě to přešlo." Mě to na rozdíl od profesora Jespera přešlo až ve dvanácti, ale to je asi tím, že on ví víc o křivkovým integrálu sinusový vlny. Nicméně já jsem ve svým neagentství statečně setrval a on se zbaběle vydal válečně agentovat do neutrálního Švýcarska a do ne až tak neutrální Itálie. Mě to s ním celkem bavilo, ohromil mě svou famózní němčinou, rozesmál mě svým bojovým uměním a o holky jsme se rodělili. On si nechal nudně kladnou Ginu a já jsem pošilhával po zlobivý Ann. Tak to má v černobílejch filmech být. ()

Galéria (35)

Zaujímavosti (6)

  • Dan Seymour se na natáčení filmu spřátelil s režisérem Fritzem Langem poté, co Lang zjistil, že mluví německy. Seymour udržoval s Langem celoživotní přátelství a stal se vykonavatelem Langovy poslední vůle. (sator)
  • Kvůli vojenskému zpravodajství a důvodům utajení bylo hollywoodským filmovým studiím zabráněno vládou USA zmiňovat OSS (Úřad strategických služeb) ve filmech během druhé světové války. Tento film byl však poprvé uveden v září 1946, což bylo po konci druhé světové války, což vysvětluje, proč byl v tomto filmu OSS zmíněn. (sator)
  • Dialog proti atomové bombě byl před vydáním vystřižen. (sator)

Reklama

Reklama