Ron má chybu

Tvorcovia samotní dávajú príbehu veľkú váhu. Po celú dobu stopáže nachádzame odkazy na fenomény popkultúrnej scény, a to ako klasické, tak moderné. Film ale zároveň citlivým spôsobom otvára problémy súčasných tínedžerov, ktoré pochádzajú prevažne zo sebaprezentácie na sociálnych sieťach a mladším divákom ich podáva poučne, ale neurážlivo. Dospelejšiemu publiku ponúka cestu k alternatívnemu riešeniu problémov ich detí. Postavy pôsobia vierohodne, chýbajú im ale vizuálne charakterové vlastnosti, pôsobia mdlo a do počtu. Oválny dizajn robota, na ktorom má dieťa sledovať a natáčať videá, by v reáli tiež tak neobstál. Vtipy ale film priam sršia. Tvorcovia sa neboja otvoriť akúkoľvek kontroverznú tému, ktorú v každej scéne podávajú s eleganciou, ktorá nikoho neurazí. Rozbitý robot Ron v rámci animákov prevrat nespôsobí. Je ale príjemnou záležitosťou, ktorá otváraním intímnych tém ľahko zasiahne detských i dospelých divákov. (27.5.2022) (02.09.2022)

Inspirovalo se to všude možně a dějově to místy bylo slabší, ale jinak je to zase jeden bezvadný animák, který si parádně bere na paškál moderní technologie a především Facebook a podobné. K tomu halda dost dobrých fórů ("To je jak Šílený Max zkřížený s Kouzelnou školkou!"), takže velká spokojenost. 90% (11.02.2022)

Jako fanoušek a věrný přítel všech domácích spotřebičů jsem se přihlásil do fanklubu všech praček, mixérů, sušiček, fénů, robertků a dalších užitečných přístrojů každodenní potřeby. Všechny své elektrické kamarády mám pěkně vystavené ve své sbírce, kde si s nimi každý den povídám, oprašuji je a různě se s nimi mazlím, stejně jako náš retardovaný přítel z tohoto mírně postiženého animáku. A já se ptám„Kde jsou všechny ty zpívající veverky, štěbetající myšky a ladně tančící laně na jaké jsme byli zvyklý z disneyovských animáků?" Místo těchto roztomilých zvířatek se bezmála dvě hodiny musím dívat na uhrovitý monstrum, který nezapadá do kolektivu a je šikanován svými narušenými spolužáky a to asi protože smrdí a protože nezapadá do virtuálně nakažené generace vymytých mozků. A to jsem se celkem těšil, že uvidím nějakej ten sci-fi příběh ve kterém figuruje robot, jak je předesláno v názvu. S robotickými příběhy mám celkem dobrou zkušenost, co se týče filmového plátna. Ať už to byl cyborg pokrytý robotickým endoskeletem v akčním snímku Terminátor 2: Den zúčtování anebo pohádkově postižený vojenský robot v komedii Číslo 5 žije. Průhledný děj a přehnaná akčnost, kde si člověk nestačí ani vydechnout by mi zas až tolik nevadila, ale přehršle ukázek ze světa sociálních sítí mi fakt rozproudila nejednou krev v žilách, tak že jsem to chtěl dokonce několikrát vypnout. Také si nemůžu pomoc, ale mám pocit, že jsem se ani jednou nezasmál a tak tomuto snímku asi zbyli jen dvě pozitiva a to jsou perfektní animace a naštěstí trochu dojemný konec u kterého mi mohla ukápnout nějaká ta slza i když já to v týhle době rým a kašlů nepoznám, jestli to byla slza nebo něco jinýho. A taktéž si zde mohli někteří občané sociálních sítí vzít nějaké to morální ponaučení o škodlivosti této perverze, která byla vymyšlena na sledování lidí, ale spíš si myslím, že néé, protože chytrému napověz a hloupého trkni. Za negativně nevšední zážitek a příběh, který ve mně nezanechal žádné vnitřní uspokojení, takže na něj už asi zítra zapomenu dávám sotva 50%. (20.02.2022)

Příběh školního outsidera bez kamarádů a jeho pokaženého robůtka Rona (je offline, takže si kód přátelství nemůže stáhnout, ale musí se mu naučit – oba) rychle zapadl do rutinní šablony s provařenými poučkami a vývojem. Z nudy trošku vytrhávala standardně pěkná animace a lehká kritika dětské závislosti na lajcích a počtu sledujících (plus nenažraných technologických korporací), která nicméně vyústila poměrně znepokojivě – ano, lidští přátelé jsou skvělí, ale podobně super jsou spotřebiče, které se chovají jako živé. Aneb umělá inteligence si připravuje půdu… (04.03.2024)

Podívá-li se člověk na základní příběhovou kostru filmu a konstelaci postav, nenabízí Rozbitý robot Ron nic nového, nicméně ona "kostra" je obalena v líbivém a nadmíru aktuálním obalu, který z filmu činí trefnou a humornou záležitost. Během stominutové stopáže jsem se neskutečně bavil, zároveň jsem se ale nechal i dojmout. Poučná linie poukazující na nebezpečnou závislost na technologiích, jdoucí ruku v ruce s rostoucí komunikační propastí, mě rovněž nenechala chladným. O největší porci zábavy se vedle "defektního" Rona postaraly samozřejmě babča Donka s kozou Martinou, které mi solidně procvičily bránici. Milá a nenásilná prezentace všech možných úskalí v rámci generace Z. (30.10.2021)