The End of the F***ing World

„Jmenuji se James, je mi 17 a jsem si celkem jistý, že jsem psychopat.“ Takhle začíná jedna z nejoriginálnějších road-movie poslední doby. Originálnost spočívá v tom, že krutě přesně vykresluje svět dospívajících, se všemi hrůzami, nejistotou, strachem a vztekem. Pichlavá romance dvou looserů postupně odhaluje jejich rodinné zázemí a důvody, proč jsou takoví, jací jsou. Jejich dosavadní zkušenosti se světem jsou většinou na prd a oni ještě nemají zmáknuté obranné mechanismy. Ještě ke všemu - k neuvěřitelně siným hereckým výkonům - mi oba dva připadali mladší než sedmnáct. Nejenom sexem: někdo se k němu hrne, jiný to odkládá. Ale i celkovým postojem k smutně praktickým stránkám světa. Oba byli jak děti. _____ Proto čtu Alyssino zuřivé: „Všechno stojí za hov…“ ve skutečnosti takhle: „Všichni mi říkají, že já stojím za hov… možná mají pravdu.“ A Jamesovo: „Chci někoho zabít,“ překládám jako: „Chci něco cítit.“ Ona se obrnila vztekem, on rezignací, protože jiný způsob obrany zatím neumí. A takhle outsiderská dvojka si klestí cestu dalšími hrůznými zážitky, které ale nepostrádají drsný humor. Společně se vydávají na útěk, ze kterého už není – myšleno emocionálně – návratu. Proto doufám, že další řadu už nenatočí. ___ Přidejte si záměrně super ironický americký feeling, perfektní dialogy, gradaci scén, dobrý soundtrack a i takové drobnosti, jako je Jamesovo oblečení, kterého poprvé vidíme v černém, jako prototyp mladistvého podivínského vraha, aby nakonec skončil ve vesele pestré havajské košili. ______. Škoda, že se podobné seriály nevysílaly, když bylo sedmnáct mně. Necítila bych se tak vyloučená. (15.02.2018)

Když jsem se na seriál začínal dívat, vůbec jsem nevěděl do čeho jdu, nepodíval jsem se na obsah, ani na hodnocení a komentáře, takže jsem byl po pár Alyssiných větách úplně mimo mísu, ale velice rychle jsem si zvykl, hlavní hrdinové/ antihrdinové mě převelice bavili, tvůrcům se po celou dobu dařilo udržovat děj příběhu v chodu a nechyběl ani můj oblíbený anglický humor. Viděl jsem všechny epizody během tří hodin a nenarazil jsem ani na jedno místo, které by mě nudilo, právě naopak, skvěle jsem se bavil a uvítal bych, kdyby bylo takových záležitostí co možná nejvíc. // Po shlédnutí druhé sezóny mé nadšení lehce opadlo, ale nešť, i tak jsem se bavil. (16.03.2018)

Keď sa v prvej sérii objavilo duo ženských policajtiek, spomenul som si na Fargo. Druhá séria sa mu podobala už aj žánrovo, nakoľko teenagerskú rebéliu pretvorila v thriller s prvkami čiernej komédie. Postupná zmena žánru môže mať za následok aj mierne sklamanie z druhej série, keďže je menej psychologická, ale ja som zostal spokojný. Ako sa totiž príbeh blíži ku koncu, máme možnosť vidieť asi ešte bizarnejšie "vysypávanie" popola po zosnulom než v Big Lebowski. Zase tí Coenovci - "ďalšia radosť vo mne". Keby odkazov na klasiku bolo stále málo, a seriál dostatočne nepripomínal Bonnie a Clyde, tak sa vám v tom pomôže uistiť postava prepnutej černošky menom Bonnie. (31.01.2021)

Po první epizodě, která pro mě byla tou nejlepší, jsem neměl tušení, kam bude příběh nadále směřovat. Hrdinové ještě byli poutaví a nepřevažovala u nich otravnost. Ta druhá charakteristika však také plnila svůj účel a nadále se s ním úspěšně pracovalo. Přestože si seriál zvládl udržet svůj styl, tak se začal po jedné zlomové události postupně zmírňovat a vyvíjet uvěřitelněji. Na jednu stranu mě mrzí, že jeho divokost už nebyla tak vysoká, na tu druhou bych možná nadával víc, kdyby mu zůstala. A ať se, prosím, seriál nerozrůstá o další řady. (Netflix) (03.03.2018)

Tuhle stošedesátiminutovou podivnou etudu jsem si málem nechal ujít. Ovšem pak jsem zjistil, že je složena z dvacetiminutových, přesně rozdělených částí leporela, které místy šokuje, místy melancholicky hřeje u srdíčka a občas je to prostě jen bizár. Hlavní dvojka složená z britských podivínů (Jessica Barden for blondie!) je vyloženě lahůdková a nezřídka kdy překvapuje svými (ne)logickými myšlenkovými pochody, že si to prostě nejde neužít. Dvojka už je zkrátka slabší. Sice jsem se pár dílů musel opět do tohoto nelibého světa dostávat, ale občas jsem se i tak přistihl, že po zhlédnutí jednotlivých, opět velmi krátkých dílů (stále vyhovující!), mám chuť si pustit alespoň ještě jeden. Po první řadě je i dvojka povinnost, i když třeba někdo může mít pocit, že jsme dostali apendix, epilog, jež jsme už dovyprávět nepotřebovali...Nedivil bych se, kdyby Netflix začal po tvůrcích tlačit nějaké spin-offy. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | (21.02.2018)