Heydrich: Muž so železným srdcom

Chcete-li zobrazit historickou událost ve filmu, máte dvě možnosti. Za a) ponořit se do odborné literatury, archivů, poradit se s historiky, vyslechnout očitá svědectví a pak se to pokusit převést do příběhu. Nebo za b) svěřte to Hollywoodu. Potenciálně zajímavé pojetí známé historické události tentokrát z obou stran, k tomu kvalitní literární předloha a přesto takové - no takové. Dobré slovo ztratím snad jen za hudbu (včetně toho roztomilého prozpěvování československé hymny s anglickým přízvukem). Thompsony v rukou československého odboje nebo kulomet vzor 26 v kostele (o jiném rozmístění vojáků a o tom, že jich je šest místo sedmi nemluvě) jsou to nejmenší, co by se dalo kritizovat. Nechám stranou historické lapsy, ostatně do těch se bude obouvat kdekdo, a natvrdo řeknu, že to nefunguje jako film. Děj je nesourodá skládačka epizodek rozdílné kvality i ražení, některé z nich vypadají jako modernější verze jugoslávských odbojářských kousků, další připomínají Hitler: vzestup zla s Carlylem (hlavně ty z počátku Heydrichovy kariéry), do toho přijde rodinné melodrama a občas se tvůrci pokouší o scénu ala Jdi a dívej se. A protože jsme v americkém filmu, minimálně jeden z hrdinů samozřejmě sní o tom, že se po válce odstěhuje do Amíkova, což nám neopomene zopakovat asi třikrát. Ve výsledku to nejde brát vážně ani jako historickou rekonstrukci ani jako válečný film sám o sobě. Jak už jsem napsal u traileru, chudák Binet ani neví, co vlastně napsal. Jestli je to přece jen v něčem pozitivní, tak v tom, že mohu o to víc ocenit práci tvůrců Anthropoidu (o Atentátu pochopitelně ani nemluvím). Jeho chyby jsem v komentáři zmiňoval, ale přesto je z filmu vidět respekt ke skutečnosti a zároveň je to zkrátka lepší film jako takový. (09.06.2017)

Ako prvé treba poznamenať, že sa film nezakladá na skutočných udalostiach a preto by ho diváci mali brať s rezervou. Neviem totižto ktorý človek, ktorý má naštudovanú históriu by veril, že náckovia pri vniknutí do Poľska zabíjali aj poľských civilistov, ktorí nemajú židovskú krv a ktorí sa Nemcom vôbec nebránia. Jason Clarke si nedokáže získať uznanie publika. Vyzerá síce prísne, ale vôbec nepripomína reálneho, vychudnutého Heydricha. Pritom Clarke niekoľkokrát dokázal svoje herecké kvality, no nehodí sa na nacistického tyrana. Naopak, po jeho boku Rosamund Pike pôsobí ako nacistická blondínka veľmi presvedčivo. Upravene, pôvabne a sexi. Vojnová dráma Smrtihlav ponúka neoriginálny náhľad do súkromného života "pražského kata" Reinharda Heydricha. Jeho osobný príbeh previaže so skupinkou vojakov, ktorú londýnska exilová vláda akože vyslala na trúfalú a veľmi riskantné misiu. Tie dve hodiny ubehnú. Divákovu pozornosť udržujú zmeny prostredia aj uhlov kamerových záberov, brutálne scény aj neustále napätie citeľné v radoch odbojárov. Francúzski tvorcovia Smrtihlava poňali známy námet neoriginálne, spojili dva príbehy a ani jeden nedotiahli poriadne. Predovšetkým časť o Heydrichovi. (11.09.2019)

Mám toho plný zuby. Každejch čtrnáct dnů je v kinech válečnej film a třikrát do půl roku se opakuje ten samej příběh. Pokaždý je to napůl stejně, napůl jinak, tady je navíc jedna půlka o tomhle a druhá zase o támhletom. Dohromady je to zábavný jako průjem na lyžích a já se vážně nemůžu dočkat, až na podzim půjdu do kina na film o atentátu na Heydricha z pohledu zaseklýho kulometu. Kde nic není ani Smrtihlav nebere. (12.06.2017)

Pozerám historický film a neverím vlastným očiam, predstavujú najväčšie zviera z 2. svetovej vojny, ako vzorného vojaka, manžela.... a v skutočnosti ide o prasprostého vraha. Veď aj vojak môže ostať človekom, to ale on nebol. A tak sa cez historický silné scény, ako je stret SA a SS (29.-30.6.1934 Noc dlhých nožov), konferencia vo Wannsee (20.1.1942) pomaly dostávame k výsadku a na scéne sa objavujú Kubiš s Gabčíkom. Nemôžem si pomôcť aj tu sa musím vyjadriť, že išlo o veľmi zle pripravenú akciu československého odboja vo Veľkej Británii aj samotný útok zo strany vysadenej skupiny zaváňal čistým amatérstvom.Netvrdím, že im nechýbala odvaha a mladícke zapálenie pre vec, ale nik si nedomyslel následky, ktoré táto akcia v Protektoráte Čiech a Moravy prinesie (15 tisíc popravených vrátane vypálených obcí Lidice a Ležáky). Ostatní príslušníci odboja sa vo filme objavujú len sporadický. Prečo odmietam takéto filmy (rovnaký názor mám aj na film Anthropoid, 2016), predovšetkým kvôli historickým a technickým nezmyslom, ktoré sú v nich prezentované. Ideme od začiatku, priateľstvo Gabčíka a Kubiša, ktorí sa stretnú na korbe auta idúceho do Krakova (nezmysel), Kubiš nezomrel v krypte ale spoločne s Opálkom a Bublíkom bránil chór kostola a zomrel v sanitke. V krypte bojovali okrem Gabčíka ešte Švarc, Hrubý a Valčík, všetci štyria ukončili svoje životy vlastnou rukou (vo filme su v krypte iba Gabčík s Kubišom). Takže v akcii bolo 7 výsadkárov a nie 6, ako je prezentované vo filme. Po prestrelke v kostole vo filme množstvo mŕtvych Nemcov v skutočnosti bolo nasadených na akciu v kostole Cyrila a Metodeja okolo 800 príslušníkov SS a Gestapa a celkovo boli ľahko zranení 4 Nemci. Morávek sa zastrelí na balkóne (v skutočnosti padne v prestrelke s gestapom na električkovej zastávke Prašný most). Heydrichov prvý syn pochoduje s rodičmi pri prevzatí moci Hitlerom (syn sa narodil 17.6.1933 a Hitler sa 31.1.1933 stáva ríšskym kancelárom).Heydrich v žiadnom prípade nestrieľal na atentátnikov, nemal v pištoli zásobník. Vodič Klein prenasledoval Gabčíka a ten ho dvoma ranami zastrelil. Mašina vo filme osobne zabije Heydrich v skutočnosti bol popravený v Kobyliskej strelnici v Prahe. Takže aj film Smrtihlav upadá do zabudnutia tak ako aj ostatné väčšinou historický nezmyselné filmy, ktoré sa venujú atentátu na Heydricha. Prvý krát a totálny nezmysel v americkom filme Kat musí zomrieť (Hangmen Also Die!) z roku 1943, prvý československý Atentát, 1964 (výborný film historický takmer presný), opäť americký nezmysel Operácia Daybreak, 1975 a podobne aj Anthropoid z roku 2015. Objavuje sa aj vo filme Sokolovo, 1974; Lidice, 2011; Vyšší princíp, 1960; Protektor, 2009; Operácia Silver A, 2007; České storočie 3. diel Guľka pre Heydricha, 2013; Hitlerovi bodygardi v jeho 10. časti Hitlerove nebezpečné cesty vlakom, 2008; ale v týchto filmoch nejde o historické spresňovanie a nie je tam tak veľká dávka fantazírovania ako v tomto filme. (19.10.2017)

Pokud nic nevíte o Heydrichovi, nebudete se ve filmu orientovat. Pokud o něm něco víte, nedozvíte se nic nového. Navíc od půlky se film zaměřuje na filmaři notoricky omílané téma atentátu na Heydricha. V této oblasti samozřejmě zůstává nepřekonaný český Atentát. Zde bych pochválila velmi živou kameru a podařený vizuál. Za sporné považuji umístění nádoby na cukr v bytě odbojářky. Samotné její využití jako dekoračního předmětu již vede diváka k jistým pochybám, zda tvůrci věděli, co mají v rukou za rekvizitu. Slovenský nápis v době, kdy se vlastně Slovensko stalo nepřátelským státem, považuji za značně nepravděpodobný. (08.04.2021)