Heydrich: Muž so železným srdcom

Film bez réžie. Bez názoru, nálady či pocitu. Akoby ste nechali čisto technického kameramana sfilmovať scenár. Prvá, možno zámerne studená a odmeraná polovica sledujúca Heydricha, je aspoň zaujímavá - real life vrahovia podobného kalibru budú vždy dokumentaristicky vďačnou témou. Druhá polovica ale nemá ani postavy. Má iba nejaké beztvaré figúrky, ktorých pohyb sleduje s rovnakým odstupom ako Heydricha - pričom majú byť naopak kontrastom k jeho chladnému démonizmu. Finále obdobne nemastné neslané, bez štipky napätia. Anthropoid : Smrtihlav prekvapivo 4:2. (18.06.2017)

Smrtihlav byl poražen Anthropoidem. Kladem je mu sice zobrazení osudu Heydricha, na kterého se vařila voda, ale historický uprav je tam až moc. Asi tvůrci drželi hesla, že příběh nemusí být úplně pravdivý, ale zajímavý a zábavný. Tak to pojali i s historii. Možná škoda. Atentát (film Jiřího Sequense) je nejlepší. Smrtihlav své další klady, hudbu, Linu, kamarádství parašutistů, práce kamery, jistá osudovost a poetika atd. utopí v moři drobných chyb. Arzenál parašutistů v kostele je ohromný (ale bombu si musí Kubiš udělat sám) a Němci jdou vstupními dveřmi jak na porážku. Samopal Thompson je standardní zbraní československého odboje. Československá hymna se silným přízvukem je milá i když trochu humorná. (08.06.2017)

Více, než Anthropoid připomíná HHhH Cruisovu Valkýru. Ač koprodukční, je to spíše hollywoodský pohled na danou látku. A zatímco film s Cruisem v roli von Stauffenberga je skvělý zážitek těžící z propracovaného plánu převratu, HHhH je filmem, ve kterém vysvětlení pozadí atentátu jakoby chybí. Scénář není dost chytrý a pro diváky, pro které ty reálie nejsou automatické, musí být velmi matoucí. Problém jsou i herci, mezi nejvýraznější tváře patří Rosamund Pike jako Lina Heydrich a Mia Wasikowska jako Anna Nováková, přičemž Jason Clarke hraje Reinharda Heydricha jako robota, bez emocí, bez zájmu. A na zobrazení Liny Heydrich věrohodnost celku stojí a padá. Lina von Osten nebyla elegantní blondýnka z lepší společnosti, kterou za války trápil jen manželův nezájem. Lina von Osten byla typickým člověkem, kterého formoval vztah k půdě, pocházela ze zchudlého statku na ostrově Fehmarn a společně se svou rodinou našla koncem 20. let smysl v aktivitách spojených s NSDAP. Film se shoduje pouze v jejím vlivu na směřování kariéry Heydricha po vyhození od námořnictva. Její další osud byl velmi odlišný od zkratky, která je zde prezentována. Souhrnem tedy HHhH patří mezi ty slabé filmy inspirované atentátem. Totéž nutně neplatí o předloze Laurenta Bineta. (24.03.2021)

Chcete-li zobrazit historickou událost ve filmu, máte dvě možnosti. Za a) ponořit se do odborné literatury, archivů, poradit se s historiky, vyslechnout očitá svědectví a pak se to pokusit převést do příběhu. Nebo za b) svěřte to Hollywoodu. Potenciálně zajímavé pojetí známé historické události tentokrát z obou stran, k tomu kvalitní literární předloha a přesto takové - no takové. Dobré slovo ztratím snad jen za hudbu (včetně toho roztomilého prozpěvování československé hymny s anglickým přízvukem). Thompsony v rukou československého odboje nebo kulomet vzor 26 v kostele (o jiném rozmístění vojáků a o tom, že jich je šest místo sedmi nemluvě) jsou to nejmenší, co by se dalo kritizovat. Nechám stranou historické lapsy, ostatně do těch se bude obouvat kdekdo, a natvrdo řeknu, že to nefunguje jako film. Děj je nesourodá skládačka epizodek rozdílné kvality i ražení, některé z nich vypadají jako modernější verze jugoslávských odbojářských kousků, další připomínají Hitler: vzestup zla s Carlylem (hlavně ty z počátku Heydrichovy kariéry), do toho přijde rodinné melodrama a občas se tvůrci pokouší o scénu ala Jdi a dívej se. A protože jsme v americkém filmu, minimálně jeden z hrdinů samozřejmě sní o tom, že se po válce odstěhuje do Amíkova, což nám neopomene zopakovat asi třikrát. Ve výsledku to nejde brát vážně ani jako historickou rekonstrukci ani jako válečný film sám o sobě. Jak už jsem napsal u traileru, chudák Binet ani neví, co vlastně napsal. Jestli je to přece jen v něčem pozitivní, tak v tom, že mohu o to víc ocenit práci tvůrců Anthropoidu (o Atentátu pochopitelně ani nemluvím). Jeho chyby jsem v komentáři zmiňoval, ale přesto je z filmu vidět respekt ke skutečnosti a zároveň je to zkrátka lepší film jako takový. (09.06.2017)

Dost možná nejslabší zpracování daného tématu, jaké jsem měl zatím možnost vidět. První polovina je o Heydrichovi, druhá o odbojářích, přičemž obě linie se protnou až atentátem a následným běsněním. Oddělenost obou částí nefunguje dobře a je v podivném kontrastu s těkavostí a epizodností v jejich vnitřním rámci. Závěr z toho pak celkem logicky vychází nejlépe, bohužel však tvoří jen zlomek filmu (na rozdíl od Anthropoidu, kde je závěr nejslabší částí, navíc poněkud rozvleklou). Jediné postavy, u nichž se daří vybudovat jakousi životnost, jsou paradoxně Heydrich a především pak jeho manželka Lina, což vytváří mimořádně podivný narativ. Další z mnoha nepodstatných filmů o podstatných tématech... (16.10.2022)