Bábovky

Rovnou vypálím, že jsem od poloviny filmu srovnával s takovými kousky jako Láska nebeská (2003) a ke konci s Magnolií. To nejsou vůbec špatné vzory. Vztahové a sexuální eskapády podány spíše drsněji a ne tak pohádkově jako v Lásce nebeské. Když už jsem si uvědomil, co je to vůbec za film, čekal jsem na závěr něco podobně bláznivého jako u Magnolie. K propojení dojde, ale zase mnohem reálnějšímu. Propojovací scéna je fakt úžasná. Na jeden dlouhý zátah, který je na české poměry neuvěřitelně propracovaný! Dost emocí. Sympatie s postavami (s většinou). Nebýt Taclíkovy postavy, nedalo by se ani trochu hovořit o komedii. Že jsou všechny chlapské postavy takoví ......, mužského diváka asi tolik nepotěší. Ale zase na Janu Plodkovou je pěkný pohled když se kurví. Sečteno, podtrženo, plus mínus autobus, ale do nadprůměru film zvedá zmíněná propojovací scéna. (10.02.2022)

Měl jsem z tohohle filmu pocit, že někdo vzal Cosmopolitan nebo Harper Bazaar, vybral si pár „srdceryvných“ příběhů „obyčejných“ žen a pokusil se je po vzoru Lásky nebeské spojit násilně dohromady. Chlapi jsou tady všichni na jedno brdo - hajzlové ulhaní, sebestřední, záletní, nemající čas, lžou a kradou. Ženy jsou naopak jemné, citlivé, obětavé až za hrob, trpí nezájmem mužů, a dokonce i taková kur... pardon prostitutka má velké... srdce a oplývá v zásadě jen těmi nejušlechtilejšími city. Jako jo, od dob Pretty Woman chápu, že i ženy potřebují pohádky, ale těmhle vymyšleným pseudoproblémům snad nemohou v tomto filmu snad věřit ani ony? Jako asi žiju v jiném vesmíru, ale my s kámošema chodíme na pivo, o děcka se doma staráme, chodíme s něma k doktorovi nebo jim doma vaříme, nosíme domů prachy, občas si rodinka vyjde na výlet, a řešíme spíše problémy typu že jeden málo jí, druhý má nervy před maturitou, a jestli mámě koupit máslo za 40, nebo 45, protože 50 za to nedáme. Jenže to jsou asi nízké problémy a o těch se filmy netočí a příliš mnoho knih by se asi také neprodalo. Btw, navíc tohle celé ani nevypadalo jako film, mělo to strašně televizní vzhled. (08.06.2022)

Bábovky jsou melodramatem operujícím mimo jiné s prostitucí, drogami, nevěrou, mozkovým nádorem, sebevražednými sklony, útěky z domova a s nejedním těhotenstvím, což je však kupodivu podáváno jako cosi oddechového, rozverného a okořeněného komediálními hláškami. Jde o další český film, který se snaží působit jako hořkosladký příběh ze života, ale přitom je dokonale odtržený od reality (vykreslení vztahu mezi prostitutkou a jejím pasákem nebo pracovních poměrů v nadnárodních korporacích je jak z jiného vesmíru) a jehož postavy jsou jen primitivní figurky definované jedním až dvěma stereotypy (všichni dospělí muži jsou sobecká a bezohledná hovada, zatímco ženské hrdinky jsou jejich utrápené a naivní oběti). Přes banalitu a tupost obsahu však Bábovkám nelze upřít skvělou režii a cit pro vyprávění a solidně zvládnuté formální pojetí (střih, kamera, hudba, snaživí herci). Bábovky kromě toho mají i slušné tempo, výborně zinscenované vyvrcholení natočené na jeden záběr a i to postupné rozplétání pojítek mezi jednotlivými postavami je celkem zábavné. Celkově jde tudíž o film, jehož suverénní filmařské zpracování je o několik úrovní lepší, než by si jeho žalostně napsaný děj a ploché postavy zasloužily. (23.09.2020)

První dva filmy, pod které se podepsal Havlík, se mi líbily. Jeho druhé dva filmy, na kterých spolupracoval s Radkou Třeštíkovou, jsou už o něčem jiném. Bábovky jsou v knižní verzi klasický bestseller od Motta (taková ta moderní česká autorka do kabelky). Ve filmové adaptaci trochu ztrácí kouzlo původní struktura dvanácti samostatných příběhů jednotlivých žen vyprávěných z jejich pohledu, kterou ve filmu nahrazuje jakýsi nepřehledný propletenec a finále, za které by se nemusel stydět ani Cimrmanův Vichr z hor. Hlavní postavy mají mezi sebou rozdělené dnešní all starové, formálně Bábovkám nic nechybí, takže průměrná masa spokojená samozřejmě je. (21.08.2021)

Nazývat ten film komedií mi přijde jako špatný vtip, humorná je tam maximálně tak postava ztvárněná Taclíkem, a ještě je otázkou, zda to byl vůbec záměr. Žánrově mi to přišlo veskrze jako drama, byť takové zvláštně zparchantělé, odtržené od reality, s nevěrohodnými postavami a mně osobně povětšinou nesympatickým obsazením (Novák, Poláková, Plodková, Biskupová, Nesvačilová ad.). Navíc mě tam celou dobu příšerně iritoval použitý soundtrack (působil na mě dojmem, že to kopíruje nějaký zahraniční film podobného ražení, který jsem už viděl, a hlavně tam hraje hudba snad celou dobu!) a především pocit, že si Třeštíková v tom scénáři strašně hraje na boha, a to její zacházení s postavami a to jejich násilné propojování skrze debilní motiv bábovek, mi prostě přišly jen trapné a dramaticky zcela dysfunkční. A teď a tady prohlašuji, že po dvou otřesných zkušenostech s Bábovkami a Po čem muži touží už nikdy nic dalšího od od tvůrčího dua Havlík & Třeštíková vidět nechci, protože mi to právě stačilo! (02.11.2021)