Deti z močarísk

Tohle je film, při němž nemám co řešit. A když nemám co řešit, nepotřebuji o něm ani psát. Řešení se ukáže hned na začátku a další děj (?) ho jen potvrzuje. Nic nového k němu nepřidává, jen ho rozšiřuje, a tím potvrzuje. Jean Becker je pokračovat té nejlepší lyriky francouzských románů. Pozn. (celkem nesmyslná): Představuji si "Paní Bovaryovou" natočenou Caludem Chabrolem (rozhodne ne podle mých představ), jak by ji udělal Jean Becker. Možná si to stačí promítnout v hlavě..., ale to už by zas nebyl Jean Becker. Pozn. 1: Hloupý Riton zde dává na pravou míru známé, byť značně pokleslé, provolání chytrého Václava Havla: "Trpělivost a víno vítězí nad uspěchaností a silou!" Pozn. 2: Flm velmi bystře akcentuje problém svobody! Pozn. 3: Včera (2. listopadu!) jsem našel, kromě hřibů kovářů, největšího hřiba pravého, kterého jsem kdy viděl. Zítra bych šel třeba na slimáky... a když bude škaredě, budu fermentovat tabák. (02.11.2017)

Krásny film, ktorý môže pri zbežnom pohľade vyzerať ako bez deja a bez pointy. Treba sa naň naladiť, natiahnuť sa na pohovku a nechať sa unášať atmosférou francúzskeho vidieka a jeho jednoduchých a čistých obyvateľov, zoznámiť sa s flegmatickým Garrissom, večne neposedným a nespoľahlivým Ritonom a s ich intelektuálnym priateľom Amédéeom. Zápletiek sa čoskoro objaví dosť na to, aby ste si ho v kľude dopozerali a užili. Pochopíte nevyslovené, prijmete nemenné a do postele zaleziete vyrovnaní so svetom. Aspoň na chvíľu. (20.07.2005)

Příjemně poklidný a pohodový snímek z doby mezi dvěma světovými válkami. Hrdinové příběhu jsou prostí lidé, kteří žijí na břehu močálu v pařížské čtvrti Le Marais. Jejich dny plynou v běhu každodenních starostí i radostí při shánění živobytí na den příští. Film, který je oslavou krásného lidství a nezištného přátelství byl natočen podle stejnojmenného románu Georgese Montforeza. (09.12.2013)

Vím naprosto přesně, oč tvůrcům šlo. Natočit nějaký ten hřejivý a slunečný snímek z doby mezi oběma světovými válkami, aby to bylo jako filmy podle Pagnola, a do toho vrazit trochu toho filozofování o životě, ale žel je to od začátku falešné jak pětník a duchovní ani náhodou. Tvůrci by si měli přečíst třeba Měsíční pahorek v dlani od Henriho Bosca, než přijdou s takovou povrchní slátaninou. I ty herecké výkony, zbytečně přehnané a expresivní, mě od začátku štvaly - být to víc civilní, ba dokonce normální, asi nebudu soudit tak příkře. Takhle to vypadá spíše jako nechtěná kopírka něčeho, na co tvůrci nemají myšlenkový a především duševní a empatický rozsah. (18.07.2021)

Co říct? Pohlazení duše od francouzské kinematografie, ten čas nevinného dětství a meziválečná doba, kdy chudí neměli lehké časy. A přesto byli bohatí, svou čestností, přístupem k životu, humorem. Tam, v mokřinách, v dřevěných chudých domcích, nádherné přírodě, tak, jak nám vyprávěla babička Cri-Cri, svýma očima ponořená v dětství. Skvělá režie, herci i hudba. (13.02.2019)