Zrno

Ze zajímavého a atmosférického postapa se postupem času stane poněkud utahaná podivnost a z ní se pak stane turecká sci-fi verze Čtyř dohod, která jednoduché myšlenky, které bere jako skálopevná fakta, nad kterými by bylo rouhání si hlouběji zamýšlet, interpretuje jako strašně složité a symboly nabité podobenství, které ale nakonec je přesně tak jednoduché jako veškeré myšlenky které zde zazní. A taky je to typicky turecky pomalé, ale to už je u jejich kinematografie zvykem, nebo aspoň u té současné. Zvědavý jsem na to byl opravdu hodně, ale nakonec se u mě spíš dostavilo zklamání, jelikož z těch dvou hodin moc nevypadlo a závěrečná scéna je wtf, u kterého doteď nevím, jestli ho dokážu akceptovat a nebo se mu spíš chci smát. Obojí bohužel nejde. Ale i přes to zklamání tomu tři hvězdy dám, protože natočené je to skvěle, něco do sebe to stejně má a nějak osobité to taktéž je, takže v tom pro mě na takové hodnocení je dostatek kladů. Popravdě se ale divím, že za tím stojí zrovna režisér "obrácené trilogie" Vejce-Mléko-Med, tu mám v hledáčku už dlouho a asi mě nikdy nenapadlo režisérovu filmografii projít pořádně, jelikož Zrno jsem v ní vždycky minul a přitom ho mám v plánu stejně dlouhou dobu... Slabé 3* (08.06.2023)

Film v počiatkoch budí záujem, predstavuje zaujímavú postavu v zosobnení Barra, vydávame sa na púť do neznáma... tu to začína ísť z kopca pri frázach, ktoré omieľa Cemil, a ktoré už dnešného diváka nevedia až tak zaujať. Pri dlhých záberoch, čiernobielom obraze určite nejedného diváka napadne, že sa rejža inšpiroval Tarkovským a hlavne jeho Stalkerom. Záver som až tak nepochopil, ale dojem sa ustálil kdesi v strede. (13.12.2017)

Film Zrno je piaty film od režiséra S. Kaplanoğlu , ktory som videla . Je trosku iný, ako ostatne jeho filmy , odbočuje od režiséroveho obľúbene zameranie na Tureckého vidieku, ale zachováva všetky prvky , typické pre jeho filmy- perfektná kamera , krásne dlhé zábery, spojenie nádhernej hudby /Mustafa Biber/ a charizmatického Jeana Marca Barra. Trilógia Vajce, Mlieko a Med ma očarila , ale dostal ma jeho film Angel's Fall (29.11.2017)

Jak už píše Baldrick, co dělat, když forma výrazně převyšuje obsah? Nezbývá než smutně konstatovat, že i když tvůrci točit umí, téma na hranici slátaniny to nezachrání. Mystika se snaží schovat za sci-fi prvky, kamufláž ale kulhá přes zasadní nedomyšlenosti. Uznávám, že linie inspirující se Koránem, mi unikla, ale něco mi říká, že by celkovému dojmu stejně moc nepomohla. (02.08.2022)

[vzpomínky na LFŠ] Z těch dvou tří tureckých filmů, co obvykle vidím za rok, získám vždycky dojem, že tahle země trpí vzácnou kombinací umělecké nepůvodnosti a zároveň izolovanosti. Tadydlencto Zrno například působí jako projekt někoho, kdo v osmdesátých letech viděl kompletního Tarkovskýho a pak čtyřicet let žádný film. Výsledek je pak pochopitelně dosebezahleděná zaprdlost s občasnými zájezdy až někam k Jaroslavu Duškovi. (03.08.2022)