Hovory s TGM

Už od prvního okamžiku, kdy jsem o filmu slyšel, jsem se na něj nesmírně těšil. Masaryk i Čapek jsou pro mě vůbec jedny z nejsilnějších osobností našich dějin a s oběma bych si velmi rád promluvil. :-) Hovory s TGM mi to umožnily alespoň částečně. Mou největší obavou byl Jan Budař jako Čapek, naštěstí to nebylo tak špatné a Martin Huba byl skvělý. Rád bych si rozhovorů také užil více, ale chápu, že je jiná doba a kdyby Hovory měly třeba dvě a půl hodiny, většina by to asi nedala. Nicméně mně se to zdálo velmi krátké, vzhledem k tomu, co vše mohly obě osobnosti ještě říci. Dovedl bych si představit vícedílný seriál, více návštěv, více témat a větší hloubku. Dávám solidní čtyři hvězdy a dobře naladěn sáhnu po knihách. (27.02.2020)

Malý velký film, který se nenásilným způsobem dokázal obejít bez postranních myšlenek a předvídání. Je to "jen" jedna (ne)obyčejná procházka, při které se poodkrývají soukromé životy dvou mužů, literáta Čapka a politika Masaryka. Masaryk přesvědčuje Čapka, že jejich společná kniha nesmí vyjít, protože jej ukazuje v příliš intimním světle, a Čapek zase přemlouvá Masaryka, že není jen politik, ale také člověk z masa a kostí. A mezi tím poletují nehynoucí myšlenky o životě, o lásce, o politice a o tom, co to znamená být sám uprostřed davu. (23.10.2018)

Skvělý film, od kterého jsem dostal přesně to, co jsem po shlédnutí traileru očekával. Komorní film postavený na rozhovoru dvou mužů, kteří jdou, občas si sednou, zují boty a pokračují dál bosí. Jan Budař je jako Čapek překvapivě dobrá volba, ale Martin Huba jako T.G.M. (po kolikáté už?) je doslova uhrančivý. Pochvalu si zaslouží lidé z PFX, protože film vypadá takřka jako starý černobílý film, který byl dodatečně kolorovaný. Tomuto pomáhá i volba klasického akademického formátu... (19.01.2020)

Když měl včera pan prezident ten svůj svátek (28. říjen à la ing. Zeman), tak jsem si při té příležitosti chtěl pustit nějaký vhodný vlastenecký film... Mno dobře, chtěl jsem si vyřešit jeden filmový rest... __ Z Hovorů s TGM jsem trochu na rozpacích, ale nemůžu říct, že bych byl úplně zklamaný. Režijní pojetí a stylizace tohoto velmi komorního filmu mě mile překvapily; tempo bylo dobře vypočítáno s ohledem na stopáž & formu filmu a ještě umocnilo jeho poměrně působivou atmosféru, která (poněkud falešně) evokuje idylu prvorepublikového Československa a přenáší nás do jakéhosi poetického bezčasí. Bohužel se ale zopakovala slabina, která je už zřejmě charakteristická pro snímky dělané dle Kosatíkových scénářů: Topornost dialogů, přehnaná edukativnost a příšerná doslovnost (červenými srdíčky počínaje a českým překladem anglické věty - oboje z Masarykových úst - , které by skutečný Čapek musel bez problémů rozumět, konče). Základem filmu, který má stát na neformálním rozhovoru dvou intelektuálů (knižní "Hovory" byly již dopsány a Čapek spěchal na vlak do Prahy za Olgou), byl bohužel Kosatíkův zavedený mechanistický princip: 'narvat do psaného scénáře co nejvíc historiografických informací a/nebo myšlenek posbíraných z různých psaných zdrojů bez ohledu na přirozenost mluveného slova (však oni si s tím herci nějak poradí)...' Tuto slabinu navíc umocňuje Budař v roli Čapka, kterému toho intelektuála (narozdíl od Huby) moc nevěřím... Ve výsledku tak filmové Hovory s TGM představují především jakýsi Kosatíkův osobní statement v krásných kulisách nebo vzkaz dnešním Čechům: Masaryk byl člověk z masa a kostí, odvážný politik, který byl poháněn zdravým lidstvím, ale současně to byl pragmatik a rváč, který se na mnoho lidí díval spatra včetně pěti "mužů 28. řijna" - a také právě na Čapka, jehož servilita je Masarykem napadnuta v jednom z mála dramatických okamžiků filmu. Víc si z tohoto filmu asi vzít nejde. Tož.... Hovory s TGM jsou typickým filmem pro školní projekce za účelem přiblížení osobnosti TGM. Ale těm studentům/žákům by měl(a) pan(í) učitel(ka) zdůraznit, že kniha (!) Hovory s TGM, je úplně o něčem jiném. (29.10.2019)

Dvě mimořádné bytosti, knihu rodiče měli a já ji ale nečetl, měl bych to napravit... Jak jsou s historii našeho státu spojeny letopočty s osmičkou, tak i zde je najdeme.V době rozmluv s T.G.M. bylo Čapkovi 38 a Masarykovy 78, kniha vyšla v roce 1928, a Čapek 10 poté umírá, a zase v roce s osmičkou na konci 1938, bylo mu 48 let... (23.02.2019)