Kryštůfek Robin
Christopher Robin
Christopher Robin
Christopher Robin
Christopher Robin
Christopher Robin
Réžia:
Marc ForsterKamera:
Matthias KoenigswieserHrajú:
Ewan McGregor, Hayley Atwell, Bronte Carmichael, Mark Gatiss, Roger Ashton-Griffiths, Adrian Scarborough, Jim Cummings, Brad Garrett, Nick Mohammed (viac)Obsahy(1)
Dospelý Christopher Robin tvrdo pracuje v zamestnaní, je mizerne platený a jeho budúcnosť vo firme je neistá. Práca ho vyťažuje na toľko, že na dcérku a manželku má iba málo času. Christopher už nadobro zabudol na voje idylické detstvo s prostomyseľným plyšovým medvedíkom a jeho kamarátmi. Keď sa však s medvedíkom po rokoch stretne, ich priateľstvo opäť vzplanie a pripomenie Christopherovi nekonečné dni detských radovánok a zábavy, ktoré ako malý chlapec zažíval. (Saturn)
(viac)Videá (8)
Recenzie (188)
S načtenou knížkou je Kryštůfek hodně moc příjemné pokoukání. Už v úvodu, který ukazuje poslední kapitolu rozloučení Půa a Kryštůfka ze znalého diváka ždíme emoce. Prostřední část filmu s vytíženým tatínkem je taková tuctovější, ale jen se na scéně zase objeví hloupoučký medvěd, začne být film zajímavý. Animace je dost zvláštní a ne každému musí sednout. Ošuntělé hračky jsou ale krásnou volbou a udělají z celého příběhu realistický příběh. Představa, že by Pů a ostatní vypadali jako z animovaného seriálu, nebyly by emoce tak silné a realičnost by byl ta tam. ()
Uuuf, tady se muselo hojně přepisovat. Jen horko těžko fungující mišmaš psychologie a magického realismu, kde se každou druhou scénou popírají pravidla nastavená tou první, přičemž příběh je v podstatě kraťounkou morální historkou roztaženou nekonečnem atmosférických akčních vsuvek, které jsou na pokraji čisté haluze. Creepy as f*ck a moc se těším až někdo scény s balónkem nakombinuje se scénami z To. ()
Vnímavá a dospělá Disneyovka s Medvídkem Pú, který je dětsky naivní přesně tak, jak si ho pamatujeme ze svého dětství. Atmosféra z poměrně specifického traileru se tady nevytratila (v což jsem doufal, a proč jsem taky šel do kina), a celý příběh i postavy vás nepřestávají dojímat prakticky přes celou stopáž filmu. Zásadní je navíc i to, že kromě krátké pasáže, kdy už Kryštůfek pracuje pro Winslowa a Pú ještě není na scéně, prakticky ani na chvíli nenudí. Po emoční stránce film celkem pravidelně střídá upřímný smutek veselý smích, což tady není vůbec na škodu. Ke všemu je casting McGregora a Hayley Atwell naprosto úžasný. Důležité je ale podotknout to, že tohle všechno nenudí převážně starší diváky - pro děti tento snímek primárně natočen není, čemuž napovídá i fakt, že v kinech neexistuje dabovaná verze (to bude zřejmě i důvod, proč nebudou tržby moc vysoké, a proč jsme měli s přítelkyní sál jen pro sebe). Celkem často se tady totiž "filozofuje" a přemýšlí nad životem a jeho vnímáním. Vzhledem k tomu, že nosná myšlenka stojí na dobře podaném střetu dětského světa, přátel a rodiny s prací a kariérou, děti asi nepochopí, co některými scénami chtěl "básník říct", a místy se možná budou i nudit. Nevyjímaje scény, kdy budou dost zkoprnělé hrůzou, protože depresivní mlha nad Stokorcovým lesem vytváří perfektní ponurou atmosféru. Nezbývá než doufat, že jednou dorostou a podívají se na film se stejnou radostí, jako jsem ho sledoval já. Navíc Pú a jeho přátelé (jen chudák Tygr vypadá trochu staře) jsou vytvořeni s krásným detailem a medvídkovy výrazy si musíte zamilovat. Snímek si mě prostě po všech stránkách získal, a já se za to nestydím. ()
Jsem neuvěřitelně ráda, že jsem tenhle film zastihla ještě v kinech, a zároveň mě mrzí, že se u nás v ČR setkal s tak velkým neúspěchem (narážím na nízkou návštěvnost v kinech, která očividně zapříčinila to, že film už po týdnu nebo dvou stáhli). Nepatřím sice mezi skalní fanoušky Púa, ale jako malá jsem kreslený seriál sem tam sledovala, a už ta nostalgie samotná, plus samozřejmě povedený trailer na tenhle film, mě dokázali dostatečně natěšit. Mé nadšené očekávání se naštěstí nemýlilo. Jedná se o kouzelné dílo, na které by byl nepochybně Walt Disney pyšný, kdyby ještě žil a měl možnost ho vidět. Je to přesně ten druh filmu, který bych doporučila dospělím, kteří v sobě ještě mají kousek dítěte. Protože tenhle film nám všem připomíná, jak moc je ten "kousek dítěte" v nás důležitý. (V tomhle ohledu je vlastně tématika hodně podobná staršímu snímku Hook z roku 1991...) Ovšem Kryštůfek Robin toho naštěstí nabízí mnohem víc než jen krásný námět. Ewan McGregor je v hlavní roli skvostný, a ještě skvostnější je samotný medvídek Pú. Jeho "živá" verze je jaksi o hodně přitažlivější, roztomilejší a zábavnější než kdy byla ta animovaná. Ostatně musím říct, že ztvárnění všech těch zvířátek byla trefa do černého. Dokonale do hraného filmu padnou, nepůsobí rušivě, ani kýčovitě. Právě naopak. A medvídek Pú s hlasem Jima Cummingse je zkrátka jedinečný. On i jeho zvířecí přátelé jsou zdrojem mnoha vtipných scén i "moudrých" hlášek. Přitom ten humor a optimismus celého díla není nijak okatý nebo strojený a podbízivý. Myslím, že film nemohl být zpracovaný lépe. Jen má bohužel asi trochu úzkou cílovou skupinu, jelikož to není ani tak film pro děti, jako spíš pro dospělé, kteří nezanevřeli na svého dětského ducha. Filmový zážitek, který mě rozesmál i pohladil po duši. ~(4,7★)~ ()
Galéria (54)
Zaujímavosti (6)
- Je to vůbec poprvé od filmu Winnie the Pooh and Tigger Too! (1974), kde Roo propůjčila hlas žena a nikoli chlapec. (mrtynbaca)
- Většina scén ze Stokorcového lesa se natáčela v Ashdownském lese a ve Windsorském parku. (BMW12)
- Natáčelo se od srpna do 4. listopadu 2017 v Anglii (Kent, Winsdor). (Varan)
Súvisiace novinky
Vánocům kraluje Aquaman
Aquaman Jamese Wana (V zajetí démonů) konečně doplaval do amerických kin a za první víkend z toho bylo včetně předpremiér 72 milionů dolarů. To je sice v aktuální sérii DC filmů nejméně, pro co si… (viac)
Šestá mise Toma Cruise vládne kinům
Mission: Impossible – Fallout si o svém druhém víkendu připsala z amerických kin 35 milionů z celkem 4,395 lokací, a s přehledem si tak udržela pozici kasovní jedničky, překonat se ji nepovedlo ani… (viac)
Přestože Ijáček byl můj nejoblíbenější nihilista před Bernardem Blackem, členem fanklubu Medvídka Pú jsem se nikdy nestal. Na Kryštůfka Robina, jakýsi sequel k předchozím animákům, jsem byl proto zvědav hlavně kvůli režisérovi a jednomu ze scenáristů (z mumblecore vycházející Alex Ross Perry, jehož vliv je zřetelný zejména v Ijáčkových tíhou existence prostoupených replikách). ___ Scenáristů se u projektu během jeho vývoje vystřídalo celkem pět, což může být důvodem, proč výsledek působí tak těžkopádně a rozháraně, proč se ten film nikdy neusadí a nefunguje jako rodinná podívaná, jak Disney nejspíš zamýšlel. Příběh pracovně vytíženého na zisk a výkon orientovaného muže, který v důsledku války navíc zřejmě trpí PTSD a zanedbává svou manželku a dceru, dokud díky mluvícímu plyšovému medvědovi (a prasátku a tygrovi a oslíkovi) znovu neobjeví své vnitřní dítě (resp. dokud nepřizná jeho existenci a nepřestane mluvící plyšáky před ostatními skrývat), je především nekonzistentní. Chvílemi vcelku vážné drama o vyprázdněném bezbarvém bytí, chvílemi přehnaný slapstick (zejména scény s Gatissem, který připomíná padoušské kapitalisty z filmů klasického Hollywoodu). Styl je převážně velmi naturalistický, s desaturovanými barvami, ruční kamerou zaléhající po bok vojáků v zákopech druhé světové války a s animovanými postavičkami, které vypadají jako skuteční ušmudlaní plyšáci z hrdinova dětství. Jindy má ovšem svou rozverností blízko osvobozujícímu magickému realismu á la Paddington (nahánění medvídka po nádraží, závěrečná honička). Stejně nevyrovnaný je rytmus vyprávění, kterému chybí spád a jasnější zacílení. Film se nedokáže rozhodnout, zda by měl být jeho prioritou Kryštůfkův rodinný život, jeho kariéra nebo jeho vztah s medvídkem a tak jako kdyby co chvíli na jeden z těchto motivů úplně zapomněl a slepě následoval nějaký jiný, namísto toho, aby všechny tři nějak šikovně propojil. Některým scénám příliš dlouho trvá, než se doberou své pointy (souboj se sloniskem), zatímco jindy se zdá, že kus příběhu vysvětlující, jak se postava dozvěděla o určité informaci, schází (jaktože např. Madeline ví o hře na šlofíka?). ___ Pro děti je film z velké části příliš vážný a pochmurný, během scén ze Stoakrového lesa zahaleného v mlze až strašidelný (zvlášť v kombinaci s červeným balonkem, který má zřejmě odkazovat k filmu Alberta Lamorisse, ale nelze si nevzpomenout na psychoklauna z To). Pro dospělé zas ledabylý v nakládání s pravidly fikčního světa, nepřesvědčivý nuceným optimismem závěru a banální v přístupu k psychologii (zázračná proměna Robinova uvažování), partnerským vztahům a korporátnímu kapitalismu. ___ Ústřední myšlenka, že nicnedělání a nostalgické obrácení se do minulosti může zlepšit naši přítomnost a že se po nás našemu dětství stýská stejně jako nám po něm, je v časech, kdy je naopak třeba ostražitěji sledovat, kam se ubírá současný svět, a případně podle toho jednat, trochu mimo (ovšem plně v souladu s neustálým natáčením remaků starých filmů a fetišizací minulých desetiletí, nemluvě o tom, že výzva k tomu, abychom žili v přítomném okamžiku, bude mezi dnešními vyznavači konceptů jako mindfulness jistě silně rezonovat). V jiných filmech (jako Toy Story 3) byla podobná idea nadto uchopena citlivěji. Nakonec ale hlavně díky ní Kryštůfek Robin jednak vznikl, jednak jakž takž drží pohromadě. 60% () (menej) (viac)