Hagazussa

Titul, plakát, anotace... všechno u tohoto celovečerního režijního debutu zní tak slibně - a přesto jsem ho strašlivě protrpěl. Film to ostatně člověku nijak neulehčuje, tempo vyprávění je více než pozvolné, dialogů je zde naprosté minimum (a ještě k tomu jsou pronášené totálně nesrozumitenou - pravděpodobně archaickou/dialektní - němčinou), spousta informací je sdělena jen v náznacích a hodně toho zůstává nevyřčeno a člověk si to musí odvodit/domyslet, a v některých momentech je to extrémně nechutné, až se chce člověku zvracet. Strašidelné to ale není vůbec, spíš nepříjemné, až traumatizující, jako psychotická noční můra. Sekvence s odvážením mrtvých těl je velmi působivá, neubránil jsem se ale pochybnostem, zda by nevzdělaná vesnická husa v 15. století měla znalosti, co způsobí mrtvá krysa ve vodním zdroji. Asi jediná věc, která se mi zde líbila, byly ty alpské lokace, které jsou skutečně úchvatné, přičemž nejvíc mě nadchly záběry na 2 památky, které se zde letmo mihnou, a sice Falkensteinkirche v Sankt Gilgen v Rakousku a Kaple lebek (Kaplica Czaszek) v Kudowě Zdróji v Polsku. Celkově je prostě znát, že si s tím filmem tvůrci hodně vyhráli a chápu lidi, kteří to dokáží docenit, ale na mě osobně to bylo prostě moc, a je mi hnusně ještě druhý den, když si na ten film vzpomenu. (01.04.2023)

Niektoré huby sa skrátka nejedia. Každopádne vizuálna žranica, ktorá veľmi pekne dáva do kontrastu krásu a veľkoleposť prírody s nepríjemnými prvkami prezentované cez ľudí, čo v nej žijú. Ťahavá hudba, symbolizmus a prepadanie do temnoty )v tom metafyzickom aspekte) funguje perfektne. Rovnako aj hlavná hrdinka, ktorá blúdi a preklína ( kto by to bol povedal že mŕtvy potkan pohodený do rieky a ešte k tomu očúraný, dokáže spraviť takú galibu). Viac významové a na interpretáciu pomerne otvorené dielo, ktoré mi kazí v zásade jeden jediný aspekt. Nehovorí to nič nové. Neprezentuje to nič nové. Je to len ukážka vizuálne krásnych scén v ktorých sa sem tam objaví niečo fest nepríjemné. Určite som rád, že som to videl a som zvedavý na režisérovu ďalšiu tvorbu, ale k tomuto sa asi nemám veľmi potrebu vracať. Myšlienka, že na samote u lesa človeku dobre jebe, mi totiž príde pomerne známa na to, aby ma v tomto departmente ešte niečím prekvapila. (02.07.2021)

Mysteriózní baladické drama je zasazeno do krásných, ale temných a nehostinných hor. Celým příběhem se vine znepokojující černá nit, pomalé tempo souzní s evropskými artovými počiny. Meditativní záběry střídají až mučivě dlouhé, často statické obrazy, které jsou v protikladu k dějovým výjevům. Snímek je rozdělen na čtyři části - Stín, Roh, Krev a Oheň. Malá Albrun je na samotě společně s matkou vystavena nepřátelství lidí z nedaleké osady, kteří je považují za čarodějnice. Po matčině smrti se klidu nedostává ani již dospělé Albrun, která sama vychovává kojence - Marthu, již pojmenovala po své matce. Společnost jí dělá stádo koz, které jakoby v sobě ukrývalo temnou symboliku. Když Albrun pozře plodnici houby, která vyrostla v lese u lebky jelena, promění se lesní labyrint v místo, kde číhají na každém kroku smrt a zmar. Výtvarnou kameru doprovází mrazivá hudba podtrhující tesknou atmosféru. Pro milovníky artových, divných, pomalých a temných snímků jako stvořené, příznivci klasických hororů asi moc nadšeni nebudou. (15.03.2019)

Rakousko-německý horor „Prokletí čarodějnice“ je rozhodně atmosférický snímek, ale díky tomu, jaké bylo zvoleno tempo, jsem měl pocit, že stejně dochází k rozmělňování atmosféry a nakonec jsou zde hlavně divné obrazy toho, jak se žije na samotě a jak skoro nikdo nemluví. Nemůžu si pomoct, ale na mě film „Prokletí čarodějnice“ prostě nedokázal zapůsobit tak, jak by asi měl. (17.06.2020)

Rádobyartová humusárna od německy hovořících dekadentních pseudoumělců. Můžete v HD obdivovat každičký detail nádherného akné na ohyzdných tvářích psychicky narušených podivínek, které sáhodlouze čumí do "někam". Nebo se kochat nekonečným množstvím dlouhatánských záběrů, monotónním ambientním hučením, a vychutnávat si třeba zoofilní masturbaci. Po hodině jsem si krátil čas do konce brouzdáním na telefonu, takže jestli tam byla nějaká atmosféra, u mě to vzala oklikou. Ale všechno zlý je k něčemu dobrý- zase mám místo na disku, jupí! (22.01.2019)