Hagazussa

Tady je napsaná zase kupa hoven! Pokud jste házeli špínu na nedávnou The Witch, tohle úplně vynechte. Hagazussa je totiž artovějším okénkem do života "takové normální" bosorské rodiny, jejíž osud v pohanských dobách nemůže skončit dobře. Takže musíte počítat se spoustou dlouhých či zpomalených záběrů, temnou a minimalistickou hudbou, minimem dialogů a nepříliš jasným dějem. Většinou nejsem fanouškem podobných experimentů, ale tahle pocitovka mi SAKRA sedla. I skrz to hlemýždí tempo. Navíc vyniká opravdu překrásným prostředím rakouských Alp a několika málo hororovými momenty, z nichž se mi nejvíc líbila ta očuchávaná v posteli - pěknej hnus, vám povim. (25.08.2018)

Určitě bych vyzdvihl kameru - spousta záběrů, lokality a práce s osvětlením byla pastva pro oči. Naproti tomu pár odporně creepy scén, který mi málem svíraly žaludek. Avšak nebyly podány nijak tajemně a nebyly ani tak početné, aby se dalo mluvit o hororu. Celkové divná atmoška spojená se sporým dějem byla spíše utahaná a nudná než děsivá a horová. (01.10.2019)

Rakousko-německý horor „Prokletí čarodějnice“ je rozhodně atmosférický snímek, ale díky tomu, jaké bylo zvoleno tempo, jsem měl pocit, že stejně dochází k rozmělňování atmosféry a nakonec jsou zde hlavně divné obrazy toho, jak se žije na samotě a jak skoro nikdo nemluví. Nemůžu si pomoct, ale na mě film „Prokletí čarodějnice“ prostě nedokázal zapůsobit tak, jak by asi měl. (17.06.2020)

Tak snad jsem si ty Historické bejkárny pro letos už částečně vybral. Předevčírem Gwen a dnes Hagazussa (Vítězem je stále vynikající Apostle - 2018 ). Po vizuální stránce je to perfektní, ta příroda ó můj bože, dalším plusem je, že se toho tvůrci nebáli a některé ty scény jsou fakt nechutný. Ale to je asi tak všechno. Někdo si tento Horor bude maximálně užívat, někdo zas u něho usne. Já se celkem nudil, ale to bude tím, že tenhle typ Hororu prostě nevyhledávám. 2*, jelikož Gwen, byla pro mě lepším zážitkem. (07.01.2020)

Niektoré huby sa skrátka nejedia. Každopádne vizuálna žranica, ktorá veľmi pekne dáva do kontrastu krásu a veľkoleposť prírody s nepríjemnými prvkami prezentované cez ľudí, čo v nej žijú. Ťahavá hudba, symbolizmus a prepadanie do temnoty )v tom metafyzickom aspekte) funguje perfektne. Rovnako aj hlavná hrdinka, ktorá blúdi a preklína ( kto by to bol povedal že mŕtvy potkan pohodený do rieky a ešte k tomu očúraný, dokáže spraviť takú galibu). Viac významové a na interpretáciu pomerne otvorené dielo, ktoré mi kazí v zásade jeden jediný aspekt. Nehovorí to nič nové. Neprezentuje to nič nové. Je to len ukážka vizuálne krásnych scén v ktorých sa sem tam objaví niečo fest nepríjemné. Určite som rád, že som to videl a som zvedavý na režisérovu ďalšiu tvorbu, ale k tomuto sa asi nemám veľmi potrebu vracať. Myšlienka, že na samote u lesa človeku dobre jebe, mi totiž príde pomerne známa na to, aby ma v tomto departmente ešte niečím prekvapila. (02.07.2021)