Hagazussa

Rádobyartová humusárna od německy hovořících dekadentních pseudoumělců. Můžete v HD obdivovat každičký detail nádherného akné na ohyzdných tvářích psychicky narušených podivínek, které sáhodlouze čumí do "někam". Nebo se kochat nekonečným množstvím dlouhatánských záběrů, monotónním ambientním hučením, a vychutnávat si třeba zoofilní masturbaci. Po hodině jsem si krátil čas do konce brouzdáním na telefonu, takže jestli tam byla nějaká atmosféra, u mě to vzala oklikou. Ale všechno zlý je k něčemu dobrý- zase mám místo na disku, jupí! (22.01.2019)

Tady je napsaná zase kupa hoven! Pokud jste házeli špínu na nedávnou The Witch, tohle úplně vynechte. Hagazussa je totiž artovějším okénkem do života "takové normální" bosorské rodiny, jejíž osud v pohanských dobách nemůže skončit dobře. Takže musíte počítat se spoustou dlouhých či zpomalených záběrů, temnou a minimalistickou hudbou, minimem dialogů a nepříliš jasným dějem. Většinou nejsem fanouškem podobných experimentů, ale tahle pocitovka mi SAKRA sedla. I skrz to hlemýždí tempo. Navíc vyniká opravdu překrásným prostředím rakouských Alp a několika málo hororovými momenty, z nichž se mi nejvíc líbila ta očuchávaná v posteli - pěknej hnus, vám povim. (25.08.2018)

Mysteriózní baladické drama je zasazeno do krásných, ale temných a nehostinných hor. Celým příběhem se vine znepokojující černá nit, pomalé tempo souzní s evropskými artovými počiny. Meditativní záběry střídají až mučivě dlouhé, často statické obrazy, které jsou v protikladu k dějovým výjevům. Snímek je rozdělen na čtyři části - Stín, Roh, Krev a Oheň. Malá Albrun je na samotě společně s matkou vystavena nepřátelství lidí z nedaleké osady, kteří je považují za čarodějnice. Po matčině smrti se klidu nedostává ani již dospělé Albrun, která sama vychovává kojence - Marthu, již pojmenovala po své matce. Společnost jí dělá stádo koz, které jakoby v sobě ukrývalo temnou symboliku. Když Albrun pozře plodnici houby, která vyrostla v lese u lebky jelena, promění se lesní labyrint v místo, kde číhají na každém kroku smrt a zmar. Výtvarnou kameru doprovází mrazivá hudba podtrhující tesknou atmosféru. Pro milovníky artových, divných, pomalých a temných snímků jako stvořené, příznivci klasických hororů asi moc nadšeni nebudou. (15.03.2019)

Ale áno áno! Príroda pekná. Sniežik tu je, domček na samote u lesa, aj nejaká tá jedlička ako v Mrázikovi. Akurát “Ivan a horor” kde nič tu nič. Keď si spomeniem na pár rokov starú “Witch”, ktora ma nijak mimoriadne neoslnila, no dokázala vyvolať aspoň nejaké emócie, čo potom táto minimalistická, extrémne pomalá nuda, ktorá zaujala akurát detailnými zábermi na špinu za nechtami. Toto je fakt dosť slabý, nevýrazný počin, ktorý môže oslniť “iba” na festivale, po siedmych poldeci, či niekoľkých práskoch z pika. Nebudem sa tu kurva utešovať tým, že som videl kozu na pastvine, respektíve velebiť onania pasáže. Toto mám 24 hodín na Penthouse HD a v lepšom! Pred pár týždňami mal tento film takmer 70%, čo chvíľa padne pod 50, keď sa k tomu ľudia “prehrabú”. Každopádne, chybou tohto snímku nie je to, že nemá grády (to som ani nečakal), no čo je horšie, nedisponuje ani nijak desivou atmosférou, iba si plynie na vlne “nevýrazna”. “Zabalené” v 64 minúte .. (04.08.2018)

Titul, plakát, anotace... všechno u tohoto celovečerního režijního debutu zní tak slibně - a přesto jsem ho strašlivě protrpěl. Film to ostatně člověku nijak neulehčuje, tempo vyprávění je více než pozvolné, dialogů je zde naprosté minimum (a ještě k tomu jsou pronášené totálně nesrozumitenou - pravděpodobně archaickou/dialektní - němčinou), spousta informací je sdělena jen v náznacích a hodně toho zůstává nevyřčeno a člověk si to musí odvodit/domyslet, a v některých momentech je to extrémně nechutné, až se chce člověku zvracet. Strašidelné to ale není vůbec, spíš nepříjemné, až traumatizující, jako psychotická noční můra. Sekvence s odvážením mrtvých těl je velmi působivá, neubránil jsem se ale pochybnostem, zda by nevzdělaná vesnická husa v 15. století měla znalosti, co způsobí mrtvá krysa ve vodním zdroji. Asi jediná věc, která se mi zde líbila, byly ty alpské lokace, které jsou skutečně úchvatné, přičemž nejvíc mě nadchly záběry na 2 památky, které se zde letmo mihnou, a sice Falkensteinkirche v Sankt Gilgen v Rakousku a Kaple lebek (Kaplica Czaszek) v Kudowě Zdróji v Polsku. Celkově je prostě znát, že si s tím filmem tvůrci hodně vyhráli a chápu lidi, kteří to dokáží docenit, ale na mě osobně to bylo prostě moc, a je mi hnusně ještě druhý den, když si na ten film vzpomenu. (01.04.2023)