K smíchu

První série mě svojí nápaditostí a chytrým míšením dost depresivních témat s černohumornými vsuvkami vyloženě nadchla, druhá naopak s příklonem k ještě větší depce s výraznými změnami charakterů postav už ne. U druhé série mi totiž přijde, že se celý původní koncept rozpadl a vydal zvláštním, mysteriózně-fantasy směrem, ze kterého bych jinak byl nadšený, ale tady jsem mu na chuť jaksi nepřišel. Poslední epizoda je sice povedená a filmařsky se to celou dobu drží na obstojné úrovni, ale jinak mě druhá série zklamala. Ony vůbec jsou obě série tak odlišné, až si říkám, jestli se příliš nezměnil tvůrčí tým, jak to celé bylo naprosto jinde... Škoda, protože tím seriál celkově dost ztrácí. A přitom tu Carrey dostal roli na tělo... Podrobněji u jednotlivých sérií a epizod. 3* (29.01.2024)

Skvelý cringe sitcom, ktorý strieda neskutočne vtipné a riadne nepríjemné scény, odohrávajúci sa v gondryovskom svete obskúrnych bábok a s bohovským Jimom Carreym, ktorému je táto rola zjavne písaná úplne na telo, až sa zdá, že niekedy hrá sám seba. Len škoda, že posledná scéna prvej sezóny je pomerne prvoplánová. 9/10 (20.11.2018)

Tento seriál má několik důvodů, proč by je divák a milovník filmů, potažmo v tomto případě seriálů, měl vidět. Jedním je tvůrce a tím je Michel Gondry a druhým je hlavní role, kterou si tu užívá Jim Carrey. Pokud totiž filmy, potažmo seriály a filmový Hollywood obecně trošku sledujete, tak víte, že Michel Gondry ujíždí na efektivnosti a anti-hollywoodském absurdistánu. No a Jim Carrey? To je herecká postava, která prostupuje celým mým životem, takže zde důvod vidět jeho v čemkoliv absolutně postrádá důvodu se obhajovat. Nicméně u výsledku bych byl trošku rozporuplný. Pokud totiž znáte práci Michela Gondryho, tak můžete počítat s tím, že zde to jiné nebude. Na druhou stranu, Jim Carrey tu hraje trošku sebe a nemůžu se rozhodnout nad tím, jak moc sebe hraje. Jeho postava je totiž hodně smutná a místy tak depresivní, že ona deprese prostoupí až do vašeho vědomí. Možná ale proto mě ten seriál tak moc zajímá. Jim a deprese? Že to nejde k sobě? (14.11.2018)

„To vás baví být pořád za dobráka?“ Kým je hlavní hrdina? Panem Picklesem, veřejností milovanou a obdivovanou postavou z pořadu pro děti? Nebo Jeffem, o kterém se dá říct téměř přesný opak? Jsou to 2 tváře téhož člověka, který v soukromí truchlí nad smrtí syna, potýká se s rozpadem manželství a vrávorá nad propastí šílenství, aby před kamerou dál rozdával smích a naději. Kidding je zvláštní seriál. Je těžké ho zařadit, jakkoliv ho můžete odbýt označením „tragikomedie“. Dojímavý, úsměvný, infantilní, vážný, fantazijní, zábavný, depresivní, mimózní…a všechny tyhle stavy se mnohdy mění během okamžiku. Skvělý Carrey jednoznačně táhne celý seriál, ale kupř. i Gondryho příležitostnou režii rozpoznáte, ačkoliv v 2. sérii už méně často. Vůbec je druhá řada dokonce ještě podivnější. I po ní zůstávám na slabších 5*. „Jmenuje se Vivian.“ - „Pěkný jméno pro pěknou holku. Jsem napnutej jak kšandy!“ - „Je o něco mladší.“ - „To nevadí, pokud teda neprodává skautský sušenky.“ - „Krásně se směje.“ - „Ty klikaři!“ - „A doktoři jí dávají 6 týdnů.“ (14.07.2019)

V Kidding je snad nejlépe popsána ta nezřetelná hranice mezi genialitou a bláznovstvím, Mr. Pickles je naprostý psychopat a zároveň odzbrojující dobrá duše, milující manžel i stalker v jedné osobě, těžko se to zamotané klubko jeho charakteru rozplétá... Žánrově je to chvílemi komedie s naprosto černým humorem a chvílemi až tragicky vyznívající silně depresivní drama. Humor však vítězí...depresi a bolest nepřebíjí však úplně, jen ji milosrdně zacloňuje. Zvláštně smutnodivnočarokrásně neuchopitelné...prostě Gondry... :-) (18.11.2018)