K smíchu

V Kidding je snad nejlépe popsána ta nezřetelná hranice mezi genialitou a bláznovstvím, Mr. Pickles je naprostý psychopat a zároveň odzbrojující dobrá duše, milující manžel i stalker v jedné osobě, těžko se to zamotané klubko jeho charakteru rozplétá... Žánrově je to chvílemi komedie s naprosto černým humorem a chvílemi až tragicky vyznívající silně depresivní drama. Humor však vítězí...depresi a bolest nepřebíjí však úplně, jen ji milosrdně zacloňuje. Zvláštně smutnodivnočarokrásně neuchopitelné...prostě Gondry... :-) (18.11.2018)

Michel Gondry společně s Jimem Carreym předkládají vtahující náhled na citlivého muže, který se pomalu dostává ke kritickému bodu pod vlivem osobní tragédie a sílícího konfliktu mezi idealizovanou, zjednodušenou postavou pro děti a živým, trojrozměrným, dospělým mužem, který se od ní čím dál tím víc vzdaluje. Carrey zase jednou dokazuje, že je mnohem víc než jen komik s gumovým ksichtem, a exceluje i ve vážnější roli. Tím spíš, když je mu už pomalu k šedesáti, přibylo mu vrásek a když se na chvíli přestane usmívat, dokáže být pořádně intenzivní. Kidding nabízí výborně odehranou i zrežírovanou tragikomedii odlehčenou místy až absurdním humorem a ošperkovanou vynikající kamerou. (21.12.2018)

Pozorujeme hroucení hlavního hrdiny v přímém přenosu. Jim Carrey musel být rád, že má roli, kde předvádí víc než jenom škleby, a tak HRAJE. No, a podle mě přehrává. ____ Postupně vysvítá, že všechny postavy jsou vlastně nesympatické, zlé, sobecké a nepříjemné. Mě takový svět nebaví a ani nevěřím, že takový skutečně je (aspoň ne kolem mě). Dala jsem jen první řadu, další už nepotřebuji. A ani ten dětský pořad, ve kterém se to odehrávalo, nebyl sympatický (snad až na komikoně a možností, jak toho kostýmu využít). SHRNUTÍ: Deprese a deziluze. (26.05.2020)

1. série - 70% - Dlouho jsem žil v přesvědčení, že půlhodinové dramedy od stanice Showtime zůstaly nenávratně zamčené nějakých deset let zpátky. Dave Holstein (ne náhodou jeden ze scenáristů skvělého kousku Weeds ze stejné televizní stáje) se rozhodl, že tuhle díru na kabelovém trhu zaplní, ale vzal to snad až moc velkou silou. Hořkých chvilek je totiž daleko víc, než těch sladkých, hranice mezi zvláštním a divným se celou sezónu povážlivě třese a několikrát i zlomí. Tak jako se několikrát odehraje scéna, o které jsem nikdy netušil, jak moc jsem ji potřeboval vidět, mnohem častěji se objeví nějaká, kterou jsem rozhodně vidět nepotřeboval a nechtěl. S hodnocením si moc nevím rady, protože i přes výtečného Carreyho a moje oblíbence Judy Greer a Justina Kirka ve vedlejších rolích je to se sympatiemi k ústřednímu chlapíkovi slušně na štíru. Stoupající intenzita jeho epizod a zmatků zneklidňuje, čekání na pořádný zlom slušně napíná, ale po posledním díle (jakkoli perfektně vypointovanému) nějaká moje část proti všem seriálovým zvyklostem ani nechce pokračovat dál.  2. série - 85% - Odstup od neuchopitelných výjevů směrem k dramatu. Občas poťouchlému, častěji pak překvapivě smutnému, ale hlavně dobrému. Carrey se navíc v téhle roli definitivně našel a právě Jeffova zranitelnost mi opakovaně vháněla slzy do očí. Krásný úkaz, kdy seriál odchází (byť nedobrovolně) po své nejlepší epizodě. (25.08.2020)

Skvelý cringe sitcom, ktorý strieda neskutočne vtipné a riadne nepríjemné scény, odohrávajúci sa v gondryovskom svete obskúrnych bábok a s bohovským Jimom Carreym, ktorému je táto rola zjavne písaná úplne na telo, až sa zdá, že niekedy hrá sám seba. Len škoda, že posledná scéna prvej sezóny je pomerne prvoplánová. 9/10 (20.11.2018)