Mlčenlivý souboj

První Kurosawův nesamurajský snímek, který jsem viděl a dost mě to nadchlo, takže se musím bezpodmínečně podívat i na jeho ostatní snímky, které se odehrávají ve 20. století. Příběh je sice jednoduchý nicméně hodně silný a svým způsobem strhující a rozhodně ve mě zanechal hluboký dojem. Tempo je sice pomalé ale nemůžu říct že bych se jenom chvilinku nudil. Prostě parádní film. (11.08.2010)

Zajímavé to bezesporu je, hlavní linka je dost zajímavá, jenže... Pokaždé mám problém u filmů, kde je začátek o dvě stě dvanáct stupňů zajímavější a kulervavěji natočenej, než zbytek filmu. Vážně, začátek s minimem slov, operací v polních podmínkách, bubnujícím deštěm a naprosto skvostnym hudebním podkresem je jeden z nejlepších úvodů, který sem kdy viděl. Proto zamrzí, že dialogy které následují jsou místy dost škrobené a prázdné, hromada postav je nesnesitelně jednorozměrná a u žádné z nich mě vlastně vůbec nezajímalo, o čem mluvili a dost možná by to nenapravilo, ani kdyby spolu rozmlouvali o tom, kterak mimozemská civilizace z mnohovesmírného kvadrantu glrlll přilétává na Zem dojit kozly. Sice je to Akira Kurosava s Toširó Mifunem, ale ani tenhle geniální dvojboj nedokáže zajistit, aby výsledek nepůsobil jako laciný příběh pro trafikové časopisy, který se tváří jako hluboká über filosofie jsoucna. Sice je to trochu nefér srovnání, ale... (13.05.2014)

Není nejmenší důvod nedát tomuto filmu plné hodnocení. I když je to především vztahový film a vztahy jsou tu vybroušené jako křišťál: vztah syna k otci, ke snoubence, zdravotní sestře, a fatální vztah k operovanému syfilitikovi. Už úvodní scéna operace ve válečných podmínkách prozrazuje hotového režiséra a patří k nejlepším, které se kdy natočili. Když se řekne Krosawa, říká se i Mifune. Zde je třeba říct Kurosawa, Mifune, Mifune. (07.08.2014)

Shizukanaru Ketto by som osobne rozhodne zaradil medzi to najlepsie, co natocil japonsky rezisersky velikan Akira Kurosawa /Dersu Uzala, Velka Legenda Judo/. Krasny film z povojnoveho Japonska, ktoremu vladne Toshiro Mifune /Hell in Pacific, Opily Andel/. Krasne je zobrazeny vnutorny boj cloveka - Toshiro Mifuneho - so zakernou chorobou, dialogy su mimoriadne kvalitne a talentovanu reziu nemozno popierat. A ako je u Kurosawu zvykom, dej plynie mimoriadne pomaly, divak sa musi obrnit trpezlivostou a pritomne je pomale, rozvlacne, ale nie ospale tempo : 92 % (16.04.2016)

Tak tohle byla síla! Silně dramatický příběh o tragickém osudu dobrého lékaře, který chtěl jen pomáhat a žít svůj život, jenže osud se mu vysmál do tváře. To celé je stanoveno ve vynikajícím, atmosférickým a napjatým úvodu, jaký jsem dlouho u filmu nezažil. Je to právě ten souboj ze sebou samým a s pokušením, které tenhle film dělá tak neuvěřitelně poutavý a zajímavý. Toširó Mifune je standardně úžasný a vnitřní konflikt jeho postavy ztvárňuje krásným způsobem a bez něj by to nebylo ono. Přičemž setkání a konflikt s mužem, který stojí za jeho zkaženým životem je to, co tenhle film opravdu dokresluje a obohacuje na vyšší úroveň. Režisérsky se nedá příliš vytknout, ale musím souhlasit s většinou lidí, že se film zbytečně v některých chvíli táhne a svižnější tempo, by dalo prostor ještě hlubšímu prozkoumání tohoto silného konfliktu zodpovědné logiky, proti nezodpovědné lehkovážnosti. Někdy je lepší žít zodpovědně a v utrpení, než se tomu vzpírat, nebrat na nic ohledy a způsobit tak větší utrpení ne jen sobě, ale i svému okolí. (20.08.2023)