Ran

No už jsem párkrát viděl Kurosawu v lepší formě. Abych byl přesný tak vlastně vždy. Ran kromě toho, že je opět technicky a výpravně bravůrně zvládnutý, na mě nenechal žádnou výraznější stopu. Všechno ostatní, pro co Akiru mám rád mi u Ran chybí. A nejvíce asi atmosféra, která mě vždy dokáže dostat naprosto kompletně do snímku. U Ran jsem byl však jen čistým pozorovatelem a Japonský Král Lear mě prostě zase tak moc nechytnul. Teda v porovnání s ostatním Kurosawou samozřejmě. Men prefer sorrow over joy... suffering over peace! (29.08.2010)

[6/10] (Greenwich, Herald Ace, Nippon Herald) (Barevný /// Produkce: Masato Hara, Serge Silberman /// Scénář: Masato Ide, Akira Kurosawa, Hideo Oguni podle divadelní hry Král Lear Williama Shakespeara /// Kamera: Asakazu Nakai, Takao Saitó, Masaharu Ueda /// Hudba: Tóru Takemicu /// Oscar: Emi Wada (kostýmy) /// Nominace na Oscara: Akira Kurosawa (režie), Joširó Muraki, Šinobu Muraki (výprava), Takao Saitó, Masaharu Ueda, Asakazu Nakai (kamera)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (21.06.2008)

Všechno by mělo mít nějaké uspořádání. Když si špatně nachystáte bar, tak polovinu věcí nenajdete, tu druhou rozbijete a uděláte více zmatku než užitku. Vžyť je to jednoduše stejný jako s nábytkem, pokud si dáte postel ke dveřím, těžko budete procházet, ale to bych mohl pokračovat do nekonečna. Tenhle film není prostě uspořádaný! Jakoby se vznášel metr nad zemi a nechtěl spadnout na zem. Tohle, pane Kurosawo, vážně neocením, ani přes to, že si vás opravdu vážím. Mám pocit, že tohle jste si točil pro sebe. Takový epitaf. Pokud je v historickém, středověkém, válečném velkofilmu pouze jedna bitva, a k tomu totálně nevěrohodná, je něco určitě špatně! (15.11.2008)

Asijská kultura mi obvykle moc nesedí. Ale i když to vypadalo, že i tady pro mě bude ta (byť minimalní stylizace) problém, nakonec se to díky univerzálním tématům ze Shakespearova dramatu  jako souboj dobra a zla, prozření a cesta k pokání  dalo bez problémů vydržet a i ňouma a snílek se snad trochu chytl na intelektuálno. Kurosawa překládá  epickou i komorní tragédii. Nejsilnější momenty jsou, když se otec postupně dostává do šílenství a začíná se omlouvat. Paradoxní je vývoj vztahu mezi ním a šaškem, kdy je ten první pro toho druhého zprvu blázen, ale jen do určité doby, než se vše obrátí. A na konci toho všeho zbyde možná jenom jeden slepý chudák se svou píšťálou...Viděno v kině. Jako néééé, že bych si to plánoval pustit se slzou v oku znovu, ale  musím poděkovat Filmovému klubu za tip. (26.10.2023)

Výborná kamera, výprava, kostýmy, strhující bitevní sekvence, inspirace Shakespearovým Králem Learem.. ale jinak? Já holt ty klasiky nějak neumím docenit. Zvlášť, když trvají předlouhých 160 minut a emočně jsou víceméně úplně prázdné. Vyhýbal jsem se jako čert kříži. Teď, když to mám za sebou, tak nevím, z jakého důvodu se radovat!! No, co si budeme vykládat, přemlouvat se u filmu k dalším desítkám minut je docela průšvih.. (03.06.2012)