Túlavý pes

Snímek, tvářící se zpočátku jako čistokrevná krimi, postupně akceleruje v zajímavou sociální a psychologickou sondu. Hodně mě bavila kamera, hodně mě bavilo "nakukování" do tehdejších reálií (jazzík v baru je fakt nářez:), hodně mě bavila dvojice Shimura/Mifune, která zde předvedla svou dost možná nejlepší souhru vůbec. (23.01.2008)

Hodinový zostrihanie tohto filmu by mu s prehľadom vynieslo aj štvrtú hviezdičku, ale pozerať sa znova na túto rozvláčnu kriminálku by som sa už asi neodhodlal. Naozaj nechápem prečo režisér vypĺňal pomerne dobrý námet tak fádnymi scénami. Pozerať desaťminút baseballový zápas, ktorý nemá s filmom nakoniec nič spoločné, ďalších bezúčelných dvadsať minút prechádzok po meste, či vidieku, či nudné naháňačky bez štipky napätia ma naozaj nenaštartovali k vyššiemu hodnoteniu. A pritom námet bol naozaj sľubný. 55%. (06.11.2009)

Můj první film od Kurosawy, v některých místech dost natažený, až mi to i vadilo. Na to, že děj nebyl nějak složitý, tak myslím, že by to šlo i zkrátit, ale je to jenom můj subjektivní názor :). Jinak je to stará dobrá kriminálka, s osvědčeným modelem mladý a horlivý nováček a starší a zkušenější kolega. (04.02.2009)

Po většinu času zajímavý noir film s hezky pochmurnou atmosférou poválečného Japonska, který ovšem kazí okamžiky naivních rozhovorů mezi starým Satóem a mladým Murakamim o sociálních otázkách a jak člověk je/není determinován jednou životní událostí. Škoda, Kurosawa má navíc, takhle pouze za silné 3*. (29.10.2009)

Horúčosťou sálajúca a zároveň skvelá sociálna kriminálka o precitlivenom, nepríliš schopnom mladom policajtovi, ktorý sa nevie spamätať z toho, že mu niekto šlohol pištoľu a zároveň mizerný, neveľa vypovedajúci dokument. Preafektované city v podaní skvelého Toširu Mifuneho. Zopár filozofických múdier v dialógoch so skúsenejším policajtom. Povojnové Japonsko. To všetko je fajn. Lenže prebytočných, ničnehovoriacich záberov, ktoré nie sú zachytením povojnového mesta plného biedy a sociálneho napätia, ale skôr nedotiahnutými polodokumentárnymi zábermi, chaoticky zachytávajúcimi akési trhovisko a následne preplnený mestský štadión je vyše 20 minút. Vo výsledku sú čímsi navyše voči zvyšnému deju, ktorý strádanie a biedu ukazuje skôr v dialógoch aktérov deja, miestami dotvorenými vhodným záberom. 50%. (29.10.2012)