Čo len ľudia povedia

Celkem síla. Člověk ani nemusí být imbecilní islamobijec s vystudovanou vysokou školou života a odznáčkem SPD, aby uznal, že tenhle film relevanci má. Na problematiku integrace přistěhovalců se dívá bez růžových sluníčkářských brýlí, když ukazuje, jak uchovávání tradičních zvyků a morálky první generací může vést ve zrůdné důsledky, a to i v případě rodiny, která se z vnějšího pohledu integrovaná zdá (ve smyslu pokojného nekriminálního života). (17.08.2018)

Film rozpráva o mladej dievčine, ktorá má problém s dodržiavaním striktných kultúrnych a náboženských tradícií pakistanskej rodiny v Nórsku. Snaží sa zobrazovať udalosti bez príkras a myslím, že je zachovaná aj značná objektivita. Nastoľuje silné myšlienky a provokuje k debatám o zmiešavaní rôznych kultúr. Filmárske spracovanie je na úrovni, mladá Maria Mozhdah príjemným prekvapením. (03.11.2018)

Otázky: "Jak se dostat z Pákistánu bez pasu?" "Proč Barnevernet nesebral rodině děti, které zůstaly v Norsku, když měl silné a oprávněné podezření?" V jednom rozhovoru režisérka přiznává, že byla sama rodiči unesena do Pákistánu ve 13 letech a že to byl způsob, jak se se zážitkem vyrovnat a že si po letech o tom byla schopná promluvit s otcem. I o tom, že natočí film. (21.02.2019)

„JESTLI CHCEŠ ŽÍT JAKO TIHLE ZÁPADNÍ PRIMITIVOVÉ, ZŮSTANEŠ SAMA…“ /// Nisha žije dvojí život – jeden (ten veselej) s kamarády (prostě ji ten západní svět chytnul) a ten druhej, doma, v pákistánský rodině, která se usadila v Norsku. Ovšem opustili „jen“ svoji zemi, zvyky ne. Žádná zdržovačka – 15 minut a máme tady čin, kvůli kterýmu trpí celá rodina…. Hodně to vypovídá o nátuře muslimskejch imigrantů. Ta jejich (NE)schopnost přizpůsobit se bude dráždit nemultikulturní evropský obecenstvo. Následuje parádní návštěva Pakistánu, která opět přináší ukázku jinejch mravů… (víte co? Seberte se, a vypadněte z Evropy do tý svojí zapráskaný divočiny!... soráč. Prostě ty emoce tam jsou…) Tož takový to norský drama, kde ani vejlet do Pákistánu neznamená oteplení. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, jak se exemplárně trestá parchant. 2.) Stěžuju si na Barnevernet. 3.) Thx za titule „desade“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (15.08.2018)

Inu, co by lidi říkali. Prostě jen: „Táhněte domů, pokrytecká, patologickým náboženstvím vypláchlá nekulturní hovada! Nikdo vás sem, kurva, nezval, vlastních parazitů už máme přebytek. A když už vás nějaké zaslepené, mocenskými klikami k novému multikulti světopořádku cíleně manipulované a pseudotolerantní sluníčkářské mrdky pustí do EU, měli byste být vděčni, že jste mohli vypadnout ze zasvrabovaného středověku, který si doma s Alláhem v zádech i ve 21. století stále tak progresivně budujete, a mít aspoň tu všeobecně očekávanou elementární slušnost plně se podřídit zákonům a kultuře civilizace, na níž jste se rozhodli parazitovat. Ale to vy ne, vy jste jen léty účelových výplachů naprogramovaní šířit agresivní infekční duševní chorobu jménem islám za každou cenu a striktně křivit i své další degenerace k patoobrazu svému, které by možná, pokud by neměli za rodiče vymatlané pičusy, mohli mít i jakous takous šanci vyrůst v moderní, racionálně smýšlející a kulturně adaptabilní jedince.“ Na koprodukční kliku hlavních vítačů překvapivě bez obvyklého akcentu, jak je děsně fajn je tu mít, protože jsme kůl altruisté, netoužíme po ničem jiném, než se nechat islamizovat, s jakou radostí a potěšením přispíváme ze svých daní na výživu tasemnic a jak by katedrálu v Kolíně vytunilo k dokonalosti pár minaretů. Čili jen neslané nemastné nekomentované vyznění, jaké jsou to tmářské jebky bez špetky tolerance a zdravého rozumu, ale aspoň něco a snad první vlaštovka. (11.02.2019)