Kodachrome

"HAPPINESS IS BULLSHIT. YOU THINK PICASSO WAS HAPPY? YOU THINK HEMINGWAY WAS? HENDRIX? THEY WERE MISERABLE SHITS. NO ART WORTH A DAMN WAS EVER CREATED OUT OF HAPPINES." ----------- Film na 3* doťahuje perfektný Ed Harris a kamera, ktorá poctivo sníma môj milovaný, malebný, americký Stredozápad. No i tak mi nejde z hlavy vytiahnuť fakt, že celý dej stavia na zanikajúcom fotografickom inverznom filme. Svieži nápad to ale rozhodne bol. (22.04.2018)

Kodachrome je obyčajne spracovaným filmom, ktorý vyrozpráva príbeh aký sme mohli vidieť v mnohých variáciách desiatky krát; a práve tá obyčajnosť spôsobila, že záverečné emočné momenty mali na mňa nulový efekt. Ústredné herecké trio ťahalo tento film - Ed Harris je fantastický - a nebyť tých hereckých výkonov a príjemného soundtracku, jednalo by sa o podpriemerný film, ktorý by upadol do zabudnutia a zapadol prachom ... čo je však stále možné. No, čo už ... P.S. Nepamätám si kedy ma naposledy filmová postava iritovala do nepríčetnosti, ako tá ktorú hral Dennis Haysbert. (05.05.2018)

Sudeikis vo vážnej úlohe? To je o ničom, neverím mu to. Prostý príbeh, ktorého koniec poznáte hneď na začiatku. Syn nenávidí otca a ten smrteľne ochorie. Ako inak ako zmierením to môže skončiť? Do toho hrá country hudba, ktorú nemám rád, ale do tohto road štýlu veľmi dobre zapadla. Samozrejmosťou sú dlhé otravné vzťahové dialógy. (30.04.2018)

Kodachrome je moc fajn, jen by mu lépe slušel nějaký silněji nezávislácký kabátek - příběh o pozdním usmiřování protivného slavného fotografa a jeho přehlíženého syna je díky hereckým výkonům a zajímavým postavám (především Harrisův parchant je plnohodnotným odrazem hercova nejslavnějšího období) silný a uvěřitelný, ale vypointovaný způsobem, který tušíme dlouho dopředu a s přibývajícími minutami na něj víceméně jen čekáme. Čekání má krátit tradičně nádherná Elizabeth, ale v součtu je její postava tak trochu navíc, přestože osobně bych jí přidal ještě dvojnásobek času pro zvýraznění estetické stránky filmu. Nenudil jsem se a s aktéry mi bylo dobře, i když mě stále pár věcí zaráželo (opakující se jízdy autem za doprovodu melancholických písní; v jakém vesmíru by nejkrásnější ženská široko daleko pečovala o mrzutého starce a jaký debil by k ní byl zpočátku tak nezdvořilý jako Sudeikis?). Ale to jsou jen menší osobní výhrady, dojem z kvalitně napsané road-movie s emotivně vygradovaným vztahem titulních postav přeci jenom lehce vítězí. 70% (30.01.2019)

Možná je to tím, že za sebou ani scénárista, ani režisér nemají tolik projektů, nicméně bych i skousnul, kdyby opakovali starší podobně laděné kousky, ale aby u toho jednoduše byli vlídní, nepřikrášlení, uvěřitelní, vtipní, nostalgičtí.. prostě cokoliv. Jenže tak úplně nejsou. Protivný, ale v názorech přímý Ed Harris je uznávaným fotografem, jeho syn se zrovna nachází na pokraji svého konce v hudební branži. Roky se nevídají, syn otce za jeho letitý nezájem doslova nenávidí. Jenže ten umírá a čeká je tak poslední společná cesta, protože nerudný otec v ruce před definitivním vítězstvím digitální fotografie svírá své poslední diapozitivy. Laboratoř je daleko, prostoru pro dialog bude dost. Navrch s nimi cestuje i otcova ošetřovatelka, shodou náhod s tváří půvabné Elizabeth Olsen. Film předkládá veselé i bolestivé okamžiky, ovšem jen ojediněle jsou proložené opravdu bravurními dialogy. A když už tu hlavní roli nehrají ani převratné emoce (závěr mě nedojal), očekával bych uvěřitelně vystavěné situace (což dokonale pošlapává scéna z námluv s oblíbenou kapelou). Škoda. Herecky fajn, hudebně rovněž, jinak ale průměr po všech stránkách. (02.05.2018)