Neposlušnosť

Velmi zvláštně natočený snímek, u nějž jsem rád, že jsem si nepřečetl obsah, byť i plakát stačil k tomu, abych si domyslel, kam se bude děj ubírat. Sebastián Lelio se evidentně rád věnuje problematice menšin a jejich ukotvení/neukotvení ve společnosti. V jakékoli ortodoxní komunitě to musí mít menšiny složité, přestože se nacházíme v roce 2018 a některé jednání vůči Ronit či Esti vypadá optikou dnešního liberální společnosti nepochopitelně. Rachel McAdams a Rachel Weisz předvedly nádhernou hereckou souhru a uvěřitelnou zakázanou vášeň. Troufám si tvrdit, že nadchly všechny své mužské fanoušky, kteří by se určitě nezlobili, pokud by si podobné role spolu střihly ještě víckrát. (21.07.2018)

V žáru zakázané lesbické lásky. Když ortodoxní židovskou komunitu opustí na věčnost významný rabi, je třeba vyhnat pavouky z dámských klínů a uspořádat po letech pořádný vaginální šábes. Produkčně zainteresovaná Rachel Weisz si s kolegyní Rachel McAdams posteskla, že se jim tak nějak poslední dobou nedostává erotických rolí. I nelenily a pustily se do příprav na natáčení, kterým podřídily veškerý svůj sexuální život. Měsíční sexuální půst a vynechaná menstruace, u Rachel už patrně definitivně ukončená, to celé způsobilo, že obě herečky v každém záběru vyhlížejí nadrženě. A co teprve ta stěžejní sex scéna, která následuje uprostřed filmu po letmém ocicmávání. Inkriminovaná scéna probíhala asi takhle: Rejžo, zapomeň na to, že bychom se svlékly, budeme oblečené a divákům musí stačit naše jazyky, a hlavním nápadem je, že já pustím McAdams sliny do pusy. McAdams protestuje, je mokrá až za ušima, ale přesto žádá Weisz, aby si dala mentolku. A po téhle žhavé scéně už film klidně můžete ukončit. Vše intenzivní náhle opadne, už se až do konce nic podstatného neodehraje. Film sice mohl být mnohem lepším než je, nicméně kontroverze jej určitě nemine. Román, z něhož vychází, patrně u nás neměl velkou čtenářskou odezvu, byl-li intenzivnějším než film, nelze určit. Zajímavá změna v repertoáru dvou hvězdných hereček je určitě zajímavá a vítaná. Film je stižen monotonním průběhem, který se nepodařilo odstranit. A samozřejmě nechybí přemíra židovských motivů a židovského smýšlení. To občas koncepčně bylo funkční vzhledem k pohoršující sexualitě mezi stejným pohlavím, občas ta jejich víra ale lezla na nervy. Vzniklo minoritní a poměrně komorní dílo. Výsledek je uspokojivý. 6/10 (08.08.2018)

V tomto prípade síce mierne nadhodnocujem, ale nemôžem si pomôcť. Tento film si rozhodne zaslúži viac ako 62, i keď náhľad do života komunity ortodoxných židov v Londýne je len slabým odvarom k tomu čo filmári predviedli v Unortodox, ale to nevadí aj tento film mal svoje čaro, ktoré ale spočívalo niekde inde...v jeho myšlienke a prevedení (a teda hlavne v hereckom). Nečakala som takmer nič (zaujali ma len mená hercov a hygienikov komentár - skutočne krásne napísaný) a dostala som aj s prebytkom a to sa cení! (14.04.2020)

Viera je ťažký kríž, ale krásny. Je krásny preto, že keď ju raz máte, aj keď podľa jej pravidiel nežijete, ostáva kdesi hlboko vo vás. A ťažká je, lebo po človeku žiada, aby druhých, či dokonca Boha uprednostnil pred vlastnými túžbami. Ortodoxná židovská viera je veľmi hlboká, poučná a nábožná. Až sa mne, kresťanovi, z toľkej krásy chce plakať. Boh je slobodný, preto striktne rešpektuje slobodu človeka. Občas sa nájdu aj ľudia, ktorí sa mu v tom podobajú. (27.06.2018)

Mé oblíbené herečky Rachel Weisz/McAdams v průměrném dramatu o zakázané lásce v posraně konzervativní židovské komunitě. Nakonec to pro ně dopadlo dobře z jistého úhlu pohledu. Díky "bohu" že jsem v tomhle omezujícím prostředí nevyrostl. Každý by měl mít možnost volby vybrat si tu svojí správnou víru a ne jen slepě následovat stádo... Náboženství není zlo, ale to organizované ano. 60 % (10.08.2018)