Osvietenie

Redrum. Redrum. Redrum. Hlavní devizou není ani excelentní Nicholson, ani precizní Kubrickova režie, ale dokonalá atmosféra v čele se samotným horským hotelem. Kubrickovo volné pojetí Kingovy předlohy je přitažlivé právě z důvodu, že je opravdu velmi volně na motivy jedné z nejlepších "kingovek" a není tedy pouhou suchou adaptací "jedna ku jedné" (jakkoli je Torrancův sešup na můj vkus oproti pozvolnému pádu v knize přeci jen poněkud moc hrrr). redruM! (30.01.2007)

Díky puntičkářskému a někdy až protivnému Kubrickovi při filmování, můžeme nyní zhlédnout po všech stránkách propracovaný strhující psychologický horor. Na rozdíl od jiných vyvražďovaček a potoků krve, je zde vsazeno na Hitchockovu školu. Drobnými libůstkami jsme vtaženy do rozjetého vlaku a zjištujeme, že se vezeme až do konce filmu. Podbarvení některých scén hudbou umocňují už tak mrazivé scény ve starém hotelu, přechody v čase, představy, detaily, to vše nemá chybu. Mozaiku drobnůstek u Nicholsona tak i u syna Danyho Kubrick dovedl rozvést do posledního detailu. Nevím sice, kterou sestříhanou verzi jsem viděl, přesto to je jeden z nejlepších filmových bonbónků. (20.06.2004)

"MOŽNÁ POTŘEBUJÍ, ABY SE JIM POŘÁDNĚ DOMLUVILO. MOŽNÁ... VÍC NEŽ TO." Monumentální hrůzostrašná vize fimařského génia a megalomana č. 1. Mimimum střihu, zato sugestivní dlouhé záběry (hlavně jízdy hotelem a nájezdy a odjezdy na/z tváře postav) se znepokojivými obrazy a utálně atmosférickou hudbou a precizně napsané a hlavně odehrané dialogy. Spíš než až sebeparodicky šílený Nicholson mě zaujal výkon Shelley Duvall. Přesvědčivěji (opět až sebeparodicky) vyděšenou ženskou jsem ve filmu neviděl. A ten jednozáběrový trajler, to je taky žrádlo. (03.01.2011)

Nebijte mě, ale považuji to za nejhorší Kubrickův film. Vůbec jsem nepociťoval tíseň a ohrožení, přišlo mi to stejně mdlé jako ten dvojdílný televizní film. Jediná dobrá scéna byla, jak Jack s pálkou načapal svou ženu u psacího stroje. Dodatek: Po druhém shlédnutí to bylo mnohem lepší, a zvyšuji hodnocení o jednu hvězdičku:) (22.05.2002)

Tímto filmem si mě Kubrick definitivně získal. Tak hustou atmosféru jsem neviděl u žádného jiného filmu (v poslední době se jí přibližuje M. Night Shyamalan svým hitchcockovským stylem). Mistr buduje napětí tak precizně, že už v půlce filmu jsou pocity úzkosti těžko únosné. Pomáhá si pomalou kamerou a vážnou hudbou 20. století, která už sama o sobě vyvolává u neznalého posluchače ne zrovna příjemné stavy. Pamatuji si, když jsem The Shining pouštěl spolubydličovi, mluvil jsem na něj, pak jsem na chvilku odešel, vrátil jsem se a on si toho vůbec nevšiml. Potom mi řekl, že takhle hluboko ho dosud žádný film nevtáhl. A měl sakra pravdu! PS: Doporučuju se poohlédnout po delší 144 minutové verzi. Zážitek z tohoto skvostu je pak ještě silnější. (22.07.2002)