Osvietenie

„Zlato, som doma.“ Hororové filmové spracovania románov Stephena Kinga sa spravidla obmedzia na hrozné (SLEEPWALKERS), uchádzajúce (STRIEBORNÁ GUĽKA, CUJO) a výnimočné. Posledne menovaná kategória je najnepočetnejšia a stoja za ňou renomovaní „a vážni“ režiséri ako Cronenberg (MŔTVA ZÓNA), De Palma (CARRIE)... a samozrejme geniálny vizionár Kubrick so strhujúcim, majstrovsky vystupňovaným OSVIETENÍM. Ťažko povedať, či výnimočnej hororovej snímke viac dominuje nezrozumiteľný posledný záber s fotkou, výprava zasnežených veľhôr, výborná, nervózna a tiesnivá atmosféra, či herecký výkon fenomenálneho Jacka Nichoslona (ale aj ostatní sú super). Bavilo ma to oveľa viac, ako fádna knižná predloha. Paradoxne sám King Kubrickovu verziu odjakživa neznášal a v roku 1997 s režisérom Mickom Garrisom inicioval (ako producent a scenárista) vznik (priemernej a dávno zabudnutej, na rozdiel od Kubricka) televíznej mini-série s mizerným Steveom Weberom. (22.06.2006)

Díky puntičkářskému a někdy až protivnému Kubrickovi při filmování, můžeme nyní zhlédnout po všech stránkách propracovaný strhující psychologický horor. Na rozdíl od jiných vyvražďovaček a potoků krve, je zde vsazeno na Hitchockovu školu. Drobnými libůstkami jsme vtaženy do rozjetého vlaku a zjištujeme, že se vezeme až do konce filmu. Podbarvení některých scén hudbou umocňují už tak mrazivé scény ve starém hotelu, přechody v čase, představy, detaily, to vše nemá chybu. Mozaiku drobnůstek u Nicholsona tak i u syna Danyho Kubrick dovedl rozvést do posledního detailu. Nevím sice, kterou sestříhanou verzi jsem viděl, přesto to je jeden z nejlepších filmových bonbónků. (20.06.2004)

Velice psychologický film, který je tak úspěšný díky opravdu hrůzostrašnému Jacku Nicholsonovi, ztísněné atmosféře hotelu, kde nikdo není v okolí několika desítek kilometrů a nakonec k dokonalé hudbě, kterou S. Kubrick použil opravdu skvostně a donutí Vás sledovat scény, kde se nakonec nic nestane nebo stane a díky tomu nutí diváka stále sledovat film. Už ze začátku, kdy je Jack na pohovorech a dozvídá se historii hotelu je navýsost zajímavé a divák sleduje jeho změnu během celého filmu. A nebyl by to Kubrick kdyby nedokázal hned několikrát překvapit tak, že nad tím budete přemýšlet a rozhodně Vás to nenechá chladným. Tímto narážím na konec, který rozhodně k těmto scénám patří a abych se přiznal po shlédnutí filmu jsem si stále promítal film a vždy se mi připomněl nesnesitelný řev Jacka Nicholsona. ...Johnny is here (15.10.2006)

Režijně vypiplané mistrovské dílo, pečlivě gradovaná atmosféra, která v hororovém žánru nemá obdoby, nádherná plynulost stupňování strachu a psychologického přerodu hlavní postavy, jednoduše Kubrick a Nicholson v nejlepším... Proslulé Kubrickovo užití kamery (distancované až "robotické" následování postav), minimalistická, ale perfektně atmosféru podbarvující hudba, famózní halucinační/imaginární/snové scény v čele s valící se krví - Osvícení je dokonalé nejen formou, ale i obsahem - působí inteligentně, nezakládá si na temnotě a lekačkách, divák má před očima velký prostor, ale přesto cítí značnou tíseň. A ten strach... Ale přesto bych si ani na minutu nedovolil zakrýt oči a přestat se opájet genialitou díla. 10/10 (06.03.2009)

Docela dobrý film, ale takový kult to není. Nicholson přehrává (asi to po něm Kubrick chtěl), film je moc dlouhý - šíleně zdlouhavě působí různé jízdy kamery, v kterých si Kubrick přímo libuje. Pár scén je opravdu děsivých, častěji mi to ale přišlo takové neosobní. Jinak to celkem šlo, ten kritický duch komentáře berte jako reakci na ty nadšené ohlasy většiny ostatních. (15.07.2003)