Osvietenie

Tímto filmem si mě Kubrick definitivně získal. Tak hustou atmosféru jsem neviděl u žádného jiného filmu (v poslední době se jí přibližuje M. Night Shyamalan svým hitchcockovským stylem). Mistr buduje napětí tak precizně, že už v půlce filmu jsou pocity úzkosti těžko únosné. Pomáhá si pomalou kamerou a vážnou hudbou 20. století, která už sama o sobě vyvolává u neznalého posluchače ne zrovna příjemné stavy. Pamatuji si, když jsem The Shining pouštěl spolubydličovi, mluvil jsem na něj, pak jsem na chvilku odešel, vrátil jsem se a on si toho vůbec nevšiml. Potom mi řekl, že takhle hluboko ho dosud žádný film nevtáhl. A měl sakra pravdu! PS: Doporučuju se poohlédnout po delší 144 minutové verzi. Zážitek z tohoto skvostu je pak ještě silnější. (22.07.2002)

Geniální adaptace knihy Stephena Kinga Osvícení. Spisovatel Jack Torrance se svoji manželkou a synem přijíždí do horského hotelu, o který se má přes zimu starat, ale po pár týdnech začíná přicházet o rozum a snaží se zabít svoji rodinu podle historky, kterou mu odvyprávěl ředitel hotelu. Jack Nicholson je přímo démonický a předvádí mistrovský výkon. Bohužel Nicholson už jako blázen vypadá od pohledu, takže není úplně vidět jeho psychická proměna. Shelley Duvall a malý Danny Lloyd zahráli výborně i když je pravda, že Duvall místy přehrávala. Stanley Kubrick natočil horor s neuvěřitelně hutnou atmosférou, která se dala místy krájet. Své na tom má podíl i hudba, která atmosféru ještě "vylepší". Opravdu mimořádné filmařské dílo s několika nezapomenutelnými scénami (např. závěr v bludišti), které si své čestné místo dozajista najde...... (13.01.2008)

Neskutečně mrazivé. Když se podíváte na dnešní rádoby horory nelze se nepodivit co se to sakra stalo. Strach nedělají laciné lekačky, ale dusivá atmosféra, která tlačí hrdiny za práh šílenství. Jestli je něco s filmaři, nebo diváci nějak zblbli? Průjezdy na trojkolce a návštěva pokoje 237 jsou děsivé už ve své podstatě (osamocenost, bezbrannost) a ne proto, že na mě bafne bubák. Nickolson skvělý, už zpočátku malinko divný, ale pořád dostatečně přirozený. Manželka ve své jednoduchosti většinu času "normální", vypadá minimálně vizuálně hodně zvláštně. Co se týče Dannyho, ten je oproti knize z hlavního tahouna degradován na dětské médium plné strachu, paradoxně jsem s tím neměl velký problém. U Kubricka to dokonale funguje. Krev z výtahu super, finále v bludišti opravdu povedené. Možná lepší než to s kotlem. (10.05.2016)

"MOŽNÁ POTŘEBUJÍ, ABY SE JIM POŘÁDNĚ DOMLUVILO. MOŽNÁ... VÍC NEŽ TO." Monumentální hrůzostrašná vize fimařského génia a megalomana č. 1. Mimimum střihu, zato sugestivní dlouhé záběry (hlavně jízdy hotelem a nájezdy a odjezdy na/z tváře postav) se znepokojivými obrazy a utálně atmosférickou hudbou a precizně napsané a hlavně odehrané dialogy. Spíš než až sebeparodicky šílený Nicholson mě zaujal výkon Shelley Duvall. Přesvědčivěji (opět až sebeparodicky) vyděšenou ženskou jsem ve filmu neviděl. A ten jednozáběrový trajler, to je taky žrádlo. (03.01.2011)

Cynický, zábavný a děsivý. Přestože jde o opak Odysey co do vstřícnosti k "náhodnému" divákovi, má k ní Osvícení nejblíž coby nádoba připravená k naplnění výklady všeho druhu. Proto tolik více či méně smysluplných konspiračních teoriích od těch relevantních (záměrné hrátky s kontinuitou a mapou hotelu) po ty méně pravděpodobné (konspirace o přistání na Měsíci). Tím je Osvícení extrémně zábavné a doslova přeplněné informacemi - ani ne tak dějovými, ale obrazovými. Na to byl Kubrick mistr. Proto mě sledování Osvícení vždy naplňuje maximálním zážitkem a uspokojením, protože nikdy nejde o pasivní připomínání známého filmu, ale seznamování s novými možnostmi a netušeným dosahem. O Osvícení platí, že ho člověk nikdy nevidí dvakrát - pokaždé jde o jiný film, jiný zážitek. (04.09.2009)