Dom hrôzy

Opravdu, ale jako opravdu hodně zvláštní podívaná, která mě svou výraznou atmosférou a podmanivým zpracováním poměrně dost oslovila, stejně jako její dějová nepředvídatelnost, kdy jsem až skutečně do úplného závěru vůbec netušil, jaké pointy se dočkám, což se ovšem nakonec ale bohužel ukázalo jako zásadní problém, jelikož právě tento typ ukončení filmů, tedy „milý diváku, domysli si“, vážně upřímně nesnáším, a i když jsem si v tomto případě tedy onu svou interpretaci vyústění nakonec zvolil, tak prostě mi i tak tento způsob závěru jakéhokoliv filmu jednoduše vadí. Každopádně, The Little Stranger určitě není komerčním filmem, jde o podívanou pro skutečně náročné publikum, nedisponuje tradičními prvky, které přitahují masové publikum, jako spád, zábavnost, napětí, ale naopak stojí prakticky jen na velmi pozvolném budování nejistoty a zpochybňování prakticky všeho, co se odehraje, což platí i pro veškeré postavy, o kterých se toho jednak divák příliš nedozví a vlastně ani ve výsledku neví, kdo tu byl nakonec za koho, a to včetně hlavního hrdiny, ve vážně výrazném podání Domhnalla Gleesona. The Little Stranger je tak zkrátka zatraceně neobvyklým a skutečně jen stěží popsatelným filmem, který určitě sedne jen málokomu, mě to ale rozhodně zaujalo a nebýt onoho závěru, jdu s hodnocením klidně i do nadprůměrných vod. (28.11.2020)

Gotická, kostýmová dráma namiešaná s psychologickým hororom a jemnou duchárčinou. Viac sa tu naznačuje ako ukazuje, takže to nechytí každého. Sám som mal občas problém vstrebať to tempo a to sa považujem za dosť tolerantného diváka, milovníci "rýchlych filmov" to nemilosrdne odstrelia. Avšak nemôžem tomu uprieť zopár atmosfericky silných momentov, ktoré ukazujú remeselnú zručnosť tvorcovského tímu a výborne vytypované herecké obsadenie. Celý ústredný štvorlístok je skvelý, ale chcel by som vyzdvihnúť Domhnalla Gleesona, ktorý ušiel od štekov v Harrym Potterovi naozaj ďalekú cestu. Nielenže ide z jedného zaujímavého filmu do druhého, ale aj jeho herecký prejav sa behom tých rokov vyfarbil tak krásne, že som zvedavý na každú jeho rolu. (18.03.2019)

The Little Stranger je dobově hezky zpracovaným filmem, ve kterém se však skoro vůbec nic nestane. Necelé dvě hodiny sledujeme výlety Domhnalla Gleesona do velkého domu, který by sám o sobě mohl mít potenciál. "Něco" co se dá nazvat nadpřirozené se však začne dít až víc jak po hodině a čtvrt, režisér film v jakémsi duchu tajemna ukončí a to je vše. Bez gradace, bez zapamatovatelných momentů, s nevýraznou hudbou, nic moc atmosférou a Gleeson zde jede jeden jediný zaražený výraz i přesto že je jeho postava u všeho důležitého, ostatní postavy pak jsou jen do počtu a hlavní ženská představitelka je vyloženě nesympatická. Tohle se bohužel nepovedlo. (11.01.2019)

Prvý raz som Malého votrelca videl v roku 2018. Čakal som horor, nie explicitný, ale zákerne pomalý, plíživý, ponurý. Nedočkal som sa. Zostal som hrubo sklamaný a dal som 2*. O rok neskôr som si ale prečítal skvelý román od Sarah Waters a dostal som chuť dať ešte jednu šancu jej filmovej adaptácii. A už to bolo lepšie. Z toho mi však vychádza, že je to film, ktorý získava na sile až v prípade, že poznáte (a máte radi) knižku. V takom prípade si Malého votrelca vychutnáte. Určite je to o čosi viac horor, ako kniha (u ktorej dodnes neviem, či šlo o horor alebo nie). Film má asi lepší rozjazd, než dojazd, ale vo všeobecnosti to (po prečítaní knihy) nie je zlé. Nič netušiaci hrdina (pripomínajúci mladého Davida Thewlisa) prichádza krátko po konci 2. svetovej do ponurého, obrovského domu na vidieku, v ktorom žije zopár čudákov, ktorí zjavne „niečo“ vedia, no boja sa o tom hovoriť. Alebo majú iný dôvod pre svoju mlčanlivosť. Bohužiaľ, ako sa záhada postupne rozuzľuje, zisťujete, že vás to už vôbec nebaví a nezaujíma vás, ako sa to celé skončí. Domhnall Gleeson je vcelku sympaťák, ale všetci ostatní sú dosť nepríjemné osoby (Ruth Wilson mi svojho času spoľahlivou znechutila skoro každú sériu Luthera) a scenár je neskutočne nudný. Atmosféra nie je zlá, ale proste celé je to tak nezáživné, že vás to po prvej polhodine fakt prestane zaujímať a dopozeráte to dokonca skrátka len z toho dôvodu, že nemáte radi neodpozerané filmy. Ako na knihe, aj na filme je najdesivejšia jeho vystupňovanosť a depresia. Keď na začiatku spoznávame Hundreds Hall, je to sídlo majúce najlepšie časy za sebou, v ktorom z posledných síl dožíva malá skupina (bývalých?) aristokratov. „sranda“ je, že toto obdobie je s prihliadnutím na neskoršie udalosti ešte svojím spôsobom bombastické, šťastné a harmonické. Postupne sa sídlo čoraz naliehavejšie ponára do mora chudoby a jeho jednotliví ľudskí i zvierací členovia za rôznych tragických okolností odchádzajú zo scény, až nastane len ticho. A to je horor. (06.12.2018)

Svou vážností sice herci zřejmě dobře vystihli onu dobu a společnost, zároveň pak ale působí dost odtažitě a i vzhledem k pomalému vývoji jsem pak jako divák měl pocit, že se hrozně dlouho nic neděje... ...závěr je pak poměrně neurčitý, a vysvětlit se dá asi více způsoby, ale bohužel mi nevyvrátil to, co jsem během poslední třetiny filmu předpokládal, takže ve finále to spíše umocnilo mé zklamání. (17.11.2018)