Vražda v Orient exprese

Vražda v Orient expresu patří mezi nejproslavenější Poirotovky Agathy Christie. Poprvé vyšla v roce 1934, česky vychází od následujícího roku pravidelně. Kauza Lindberghova dítěte je nechvalně proslavená také, její dosah může ilustrovat například fakt, že ve své době vyvolala strach i u Marlene Dietrich, která své dceři pořídila hned dva bodyguardy. Trauma vyvolané skandálem bylo téměř hmatatelné po celá 30. léta... Existuje celá řada adaptací, ať už ve filmu, v televizi, v rozhlase, na divadle, v komiksu nebo ve videohrách. Je to tedy dobrá volba pro start nové série? Není na škodu začít vyprávět nové případy Poirota právě takto notoricky? Zatím se zdá, že měl Kenneth Branagh šťastnou ruku. Zanedlouho znovu přispěchá a jistě vyřeší další slavný případ - Smrt na Nilu. Jaký tedy byl recept - Branagh se nebál natočit i pro dnešního diváka klasický all star film, kde je důležité, aby i ty nejmenší roličky hráli respektovaní herci. Celé je to dostatečně idealizované, vědomě si pohrávající s pietou a přesto napínavé a tam, kde je to žádoucí, i vtipné. Jedná se tedy o počin, kterým se lze bez zaváhání potěšit. A jako bonbonek je tu nová píseň nazpívaná Michelle Pfeiffer - Never Forget. (22.05.2018)

Výsledek zcela odpovídá očekáváním. Pravověrná adaptace se skvělými herci a místy téměř pohádkovým vizuálem splňuje nároky na kvalitní oprášení klasiky, Branagh však nepřidává nic moc navíc. Těžko říct, jak by bylo možné jeden z nejslavnějších detektivních případů inovovat a zároveň zacházet s látkou dostatečně uctivě – slavný charakterní tvůrce se o to raději ani nepokouší a s jistotou táhne vyšetřování z úlohy režiséra i titulního představitele. Na jeho úmyslně lámanou angličtinu si za chvíli zvyknete, a pak už jen žasnete nad poctivou detektivní prací. Obsazení je samozřejmě špičkové, jelikož jen tenhle odstavec by vydal na vyjmenování všech hereckých es, a vidět takové množství známých tváří pohromadě je pro fanouška vážně radost. Branagh tedy vedle nešlápl a dodal produkt, který tak nějak dodat měl. (27.12.2017)

Je rozhodně dobře, že se VRAŽDA V ORIENT EXPRESU dočkala další interpretace. ___ Zaprvé z filmařských důvodů, protože podobně jako v poirotovských filmech sedmdesátých a osmdesátých let Branagh úspěšně vytěžuje potenciál napětí plynoucí ze střetu makroperspektivy a mikroperspektivy. Makroperspektivou myslím vizuálně atraktivní lokality, velkolepé stranové i hloubkové kompozice plynoucí i ze zvoleného 70mm filmového materiálu a především luxusu v kontrastu s divokými kraji, jimiž vlak projíždí (obdivuhodná je i práce s proměňujícími se pohyby kamery, barvami a vztahem mezi rámováním a prostředím). Mikroperspektivou pak míním pro Christie typickou hru s drobnými aspekty fikčního světa v analýze společenských a psychologických vazeb mezi postavami, jež všechny mohou být vinné... i když tady je to obráceně, zdánlivě nikdo neměl důvod vraždit (jestli vznikne i SMRT NA NILU, tam hra s motivy naopak vystupuje do popředí). ___ Zadruhé je ale Branaghův snímek ozvláštňující i jako interpretace předlohy, zejména pak kvůli onomu závěrečnému testu morálního rozhodování, jemuž vystaví Poirot podezřelé - aby našel odpověď na test morálního rozhodování, jemuž je ve svých očích vystaven on sám. ___ Zatřetí shledávám pozoruhodným už samotný fakt, nakolik je Branaghovo pojetí Poirota herecky mnohem komplexnější než u předchozích variant. Svádí pozornost k velkému kníru a "aspergerovským" detailům typu porovnávání vajíček při hledání souměrnosti, ale tyto detaily spíše klamou, protože z hlediska uchopení vnitřní integrity postavy má vlastně jeho pojetí postavy méně karikujících rysů než u předchozích interpretů, jakkoli ona Suchetová uctivá a vlastně laskavá karikatura starosvětských hodnot, jež Hercule Poirot reprezentuje, je samozřejmě mnohem přijatelnější než Branaghův nikoli roztomilý, rtuťovitý nebo od reality lehce odtržený bonviván, nýbrž chladně uvažující, dost odměřený a jako společník ne úplně příjemný profesionál. (29.08.2018)

Agathu Christie mám zaradenú v špičke spisovateľov, ktorí formovali klasickú detektívnu literatúru. Prečítal som mnoho titulov, ktoré napísala. Vrátane tých, v ktorých je hlavným hrdinom Hercule Poirot. Videl som i nejednu filmovú, či skôr seriálovú adaptáciu kriminálnych prípadov, ktoré vyšetruje tento svojrázny detektív. No priznám sa, že som tomuto Belgičanovi s francúzskym akcentom a podivným knírkom akosi nevedel prísť na chuť. To sa však zmenilo, keď som zahliadol snímok "Vražda v Orient exprese". V roku 2017 ho zrežíroval a zároveň v ňom stvárnil aj hlavnú postavu Kenneth Branagh. Bolo to výborné. Dramatické, napínavé, vizuálne úchvatné. Herecky hviezdne obsadené, režisérsky bravúrne zvládnuté. Parádna filmová jazda, parádnym Orient expressom. Stačí si vyložiť nohy na stôl, dať si popcorn a coca colu (v mojom prípade tyčinky a pivo) a nechať sa unášať skvele napísaným a skvele natočeným detektívnym príbehom. ***** (16.02.2021)

Nie som fanúšik Hercule Poirota, ale zaujal ma Kenneth Branagh, ktorý vie točiť zaujímavé filmy a toto zaujímavý film svojím príbehom rozhodne je. Okrem výborného príbehu a fúzatého detektíva, ktoré mu to v hlavne šrotuje, tu máme aj delikátne herecké obsadenie, fajn výpravu, kostýmy, prostredie zasnežených hôr, či dobovú atmosféru. Miestami mi chýbalo lepšie tempo, ale záverečné rozuzlenie dokáže prekvapiť a záver navnadiť na ďalší prípad. 75% - 4* (13.11.2017)