Vražda v Orient exprese

Vcelku kvalitní a důstojná filmová adaptace již několikrát zfilmovaného legendárního krimi románu Agathy Christie... Tenhle film bude samozřejmě nejlépe fungovat na diváka, který ještě nečetl literární předlohu, ani neviděl dřívější filmové zpracování, když znáte zápletku a především rozuzlení, ztrácí zážitek na intenzitě, i tak jsem měl ale pocit, že se dívám na opakování již dříve viděného filmu, což je v tomto případě důkaz, že Poirotovská franšíza byla natočena dobře... (12.02.2018)

// Tak nevím, jestli Branagh spíš točil, nebo maloval - ten film ale každopádně vypadá nádherně. Nadšený jsem i z rychlého a dobře vystavěného úvodu a taky silného konce, který i přes očekávanou pointu a nepřekvapivé provedení pořád dokáže emocionálně strhnout. Herecky se tomu nedá nic vytknout a klobouk dolů před Branaghem, protože takhle s láskou zahraná hlavní role + naprosto precizní režie vyžadují asi velkou dávku soustředění, dal to fakt na pána. Zklamává tak paradoxně jedna z papírových deviz filmu a tou je samotné vyšetřování, které obzvlášť ve druhé třetině příliš nebaví, zbytečně zpomaluje tempo a vlastně jen brzdí katarzi, která se stejně dá odhadnout po prvním kolečku výslechů. Šlo to určitě natočit méně utahaněji. Přesto víc než solid effort, 7/10 a Branagh klidně na nominaci. (10.11.2017)

Tenhle Agathy kousek znám i pozpátku, tudíž jsem byl zvědav jen na zpracování. Vizuál parádní, i když chápu, že občas hraničil s kýčem, ale já tohle vcelku rád. I přes svoji délku film odsýpá (ale kratší být mohl) a občas jsem měl pocit, že sleduji dokument o vlaku, což mi rovněž nevadilo. Z hlediska hereckých výkonů jsem spíše zklamán. Tedy slavná jména, leč nijak oslňující herectví. Když pominu Branagha, který byl snad všude, ale v rámci ztvárnění Poirota ho mám až za D. Suchetem a P. Ustinovem, tak nemohu napsat, která postava mě výrazněji zaujala. Ony totiž mnoho prostoru k prezentaci nedostaly. Ale jinak dobré - hudba skvělá, dech minulosti tu byl, tak nějak spokojený jsem. (09.10.2021)

Je rozhodně dobře, že se VRAŽDA V ORIENT EXPRESU dočkala další interpretace. ___ Zaprvé z filmařských důvodů, protože podobně jako v poirotovských filmech sedmdesátých a osmdesátých let Branagh úspěšně vytěžuje potenciál napětí plynoucí ze střetu makroperspektivy a mikroperspektivy. Makroperspektivou myslím vizuálně atraktivní lokality, velkolepé stranové i hloubkové kompozice plynoucí i ze zvoleného 70mm filmového materiálu a především luxusu v kontrastu s divokými kraji, jimiž vlak projíždí (obdivuhodná je i práce s proměňujícími se pohyby kamery, barvami a vztahem mezi rámováním a prostředím). Mikroperspektivou pak míním pro Christie typickou hru s drobnými aspekty fikčního světa v analýze společenských a psychologických vazeb mezi postavami, jež všechny mohou být vinné... i když tady je to obráceně, zdánlivě nikdo neměl důvod vraždit (jestli vznikne i SMRT NA NILU, tam hra s motivy naopak vystupuje do popředí). ___ Zadruhé je ale Branaghův snímek ozvláštňující i jako interpretace předlohy, zejména pak kvůli onomu závěrečnému testu morálního rozhodování, jemuž vystaví Poirot podezřelé - aby našel odpověď na test morálního rozhodování, jemuž je ve svých očích vystaven on sám. ___ Zatřetí shledávám pozoruhodným už samotný fakt, nakolik je Branaghovo pojetí Poirota herecky mnohem komplexnější než u předchozích variant. Svádí pozornost k velkému kníru a "aspergerovským" detailům typu porovnávání vajíček při hledání souměrnosti, ale tyto detaily spíše klamou, protože z hlediska uchopení vnitřní integrity postavy má vlastně jeho pojetí postavy méně karikujících rysů než u předchozích interpretů, jakkoli ona Suchetová uctivá a vlastně laskavá karikatura starosvětských hodnot, jež Hercule Poirot reprezentuje, je samozřejmě mnohem přijatelnější než Branaghův nikoli roztomilý, rtuťovitý nebo od reality lehce odtržený bonviván, nýbrž chladně uvažující, dost odměřený a jako společník ne úplně příjemný profesionál. (29.08.2018)

Přebarvená a přehnaně opulentní krimi limonáda v rukou prvotřídního fajnšmekra estéta, pedanta a milovníka klasických literárních předloh v jednom. Že to nejde moc dohromady ? To je pravda a podle toho to vypadá. Ne snad, že by Branagh před kamerou nebyl dobrý. Ze všech je naopak nejlepší, ale zároveň je jediný koukatelný. Pokud tedy nepočítáme působivé kamerové celky Istanbulu a horských výšin. Na to si ale člověk může pustit discovery. Ušetří si alespoň zklamání z nenaplněných očekávání kvalitní a hutné detektivky. (16.02.2018)