Dr. Divnoláska alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu

Dr. Divnoláska na absurdně ochromující, děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických jako Lumetův Failsafe, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je taková globální stopka vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. ***** Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** Ale já už to tak s Kubrickem mám, vnímám, že se vždycky nechá něčím neproporčně strhnout a natočí o tom či z toho film, "velké dílo". Proč ne, ale mně jeho díla nepřijdou ani tak velká, jako spíš neproporční a hysterická a Kubricka mám osobně za nekonzistentní a poměrně nedůvěryhodnou tvůrčí osobnost. ***** Ostatně, k zamyšlení je i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání nepříjemně připomíná tentýž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde na ČSFD, v obsahu u Failsafe, oficiálním textu ČT. Lumet i Kubrick pracovali na podobných scénářích ve stejný čas (spojovníkem je i jméno Petera George, autora jedné předlohy a spolutvůrce jednoho scénáře), cituji: "Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem." **** Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. Takhle je z toho spíš smutné memento mori. *~ (01.04.2021)

Mein Führer, I Can Walk! Po minulé zkušenosti jsem už věděl co čekat, takže při druhém zhlédnutí se mi podařilo naladit na způsob humoru hned po 5 minutách (a proto upozornění pro případné poprvé se dívající diváky-je to řízná satira, ne klasická komedie se standartním postupem). A bavil jsem se ještě mnohem lépe než prvně. Spousta výborných scén (útok na základnu; obsah nouzové výstroje), trefných hlášek a narážek (vůbec celé diskutování mezi prezidentem a generálem, nebo telefonování dvou nejvyšších státníků) a komediálních výstupů (naprosto famózní Sellers, výborný Scott se svým nehodícím se úsměvem a neustálým žvýkáním) na pozadí mrazivé (a velmi dobře ohudebněné) satiry, kterou asi neocení úplně každý, avšak faktem je, že kdyby Kubrick ještě více přitlačil na pilu (především ohledně dění v základně), byla by to naprostá černohumorná pecka. Takhle se zde vyskytují pasáže, které mají komediální potenciál, ale ten je nevyužitý, proto je to z mé strany slabší, ale přesto zasloužený plný počet (na druhou stranu tam kde zrovna nefunguje humor, nastupuje neméně dobře zpracované líčení tehdejší doby). „Každopádně nejdřív střílejte, pak klaďte otázky. Raději pár náhodných obětí, než nedbalostí přijít o celou základnu.“ (14.10.2008)

Mrazivá satira. Nezapomenutelná trojrole. Námětem aktuální dodnes. A především velice vtipné i trefné. Je jedno zda se vám bude ve výsledku líbit či ne; jedno je totiž jisté. V každém případě zaujme, když již nic jiného... A takových snímků není nikdy dost. Věčná škoda, že Kubrick nenatočil více komedií, protože talent na ně evidentně měl. (07.12.2004)

Perfektní nápad, který je přes svůj bizarní průběh dotažený k dokonalé pointě. Teď už rozumím těm tisícům narážek, které se táhnou americkou popkulturou. Rodeo Slima Pickense, štáb. Vskutku zásadní snímek kinematografie. Peter Sellers exceluje, skrze doutník huhlající Sterling Hayden je ztělesněním vojenství a George C. Scott krade skoro všechny scény jen a jen pro sebe. Skvělé. (04.01.2013)

Scénář: Stanley Kubrick, Terry Southern, Peter George .. Dokonalá vojensko-politická satira a skvostná úvaha na téma co kdyby z dob fanatického atomového zbrojení a mocenského soupeření USA a SSSR. Stanley Kubrick tento film zvládl jak po režijní stránce, tak především po scénáristické a směle tohle dílo označím za jedno z jeho nejlepších. Kdo bude čekat smršť vtipných scének, bude vyloženě zklamán - síla, kouzlo a samotný humor leží na mnohem inteligentnější a mrazivější úrovni, která může zůstat mnohým skryta. Peter Sellers v trojroli je vskutku výtečný a zejména jeho Dr. Strangelove je přímo skvostný. Dokonalá fikce, která je naštěstí stále jen fikcí, protože se doposud nestalo tak fatální zelené lidské selhání, jak nám ukazuje tento film a lidstvo dál žije jen ve stínu, nikoli účinku vynálezu zkázy. (01.04.2006)