Dr. Divnoláska alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu

Dr. Strangelove - to je ostrá, černohumorná satira, nikoliv však přímo komedie. Nechce totiž diváckou mysl "zatemnit" smíchem a odvést tak zbytečně pozornost, nýbrž jakousi vygradovanou absurditou naznačit, že na světě něco není (resp. nebylo) zcela v pořádku. Scénář je inteligentní a ve své době i docela odvážný a to je velmi dobře, protože i když si někdo myslí, že dělá směrem od zdravého rozumu krůčky jen drobné (přehnané zbrojení), může se časem podivit, kampak až došel. To pak není vůbec na škodu, když se objeví někdo, jako Kubrick a pokusí se společnosti svou "pichlavou" tvorbou otevřít oči... Trochu jsem však postrádal pocit specifické Kubrickovy režie a mé celkové nadšení ze snímku bylo poněkud umírněné. 8/10 (01.11.2008)

Tohle vážně musíte vidět než umřete! Moje první velké setkání s Kubrickem (když nepočítám Versmírnou odyseu, kterou jsem viděla moc brzo na to, abych jí docenila, dokonce ani podruhé mě neoslnila) Ovšem Divnoláska je opravdu bomba!! Hned prvních pár minut mě doslova přišpendlilo do křesla. Geniální! (30.08.2014)

Po extázi, kterou ve mně vyvolal Mechanický pomeranč, jsem se zaměřil na další Kubrickovy filmy. Svým názvem mě velice upoutal Dr. Divnoláska, na kterého se tady pěla chvála nejen od Stanleyho fanoušků. Navíc se ukázalo, že podle IMDb je to jeho nejlepší film. Dlouho jsem se k němu nemohl dostat a moje očekávání tak byla větší a větší. Jak to vše dopadlo, je však jasné. Ani špetka zklamání. Brilantní válečná satira, která dokáže člověka i po letech skvěle pobavit. To, co předvádí Sellers a Scott, se prostě musí vidět. (12.10.2010)

Keby som nemala aspoň primeraný prehľad o vojnovom scenári, je možné, že by som sa pri tak striktnom filme poukazujúceho iba na veľmocenské intrigy, nevedela dočkať konca. Čierny humor je však svetlou stránkou a jednotlivé, ba priam neuveriteľné situácie ( dialóg medzi americkým prezidentom a ruským premiérom! ) dokážu diváka príjemne pobaviť. Od Kubricka sú mi bližšie iné diela (Vesmírna Odysea, Barry Lyndon, Eyes Wide Shut), ale ani túto snímku neradím k jeho priemeru. (14.03.2010)

Mein Führer, I Can Walk! Po minulé zkušenosti jsem už věděl co čekat, takže při druhém zhlédnutí se mi podařilo naladit na způsob humoru hned po 5 minutách (a proto upozornění pro případné poprvé se dívající diváky-je to řízná satira, ne klasická komedie se standartním postupem). A bavil jsem se ještě mnohem lépe než prvně. Spousta výborných scén (útok na základnu; obsah nouzové výstroje), trefných hlášek a narážek (vůbec celé diskutování mezi prezidentem a generálem, nebo telefonování dvou nejvyšších státníků) a komediálních výstupů (naprosto famózní Sellers, výborný Scott se svým nehodícím se úsměvem a neustálým žvýkáním) na pozadí mrazivé (a velmi dobře ohudebněné) satiry, kterou asi neocení úplně každý, avšak faktem je, že kdyby Kubrick ještě více přitlačil na pilu (především ohledně dění v základně), byla by to naprostá černohumorná pecka. Takhle se zde vyskytují pasáže, které mají komediální potenciál, ale ten je nevyužitý, proto je to z mé strany slabší, ale přesto zasloužený plný počet (na druhou stranu tam kde zrovna nefunguje humor, nastupuje neméně dobře zpracované líčení tehdejší doby). „Každopádně nejdřív střílejte, pak klaďte otázky. Raději pár náhodných obětí, než nedbalostí přijít o celou základnu.“ (14.10.2008)