Réžia:
Stanley KubrickScenár:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrajú:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Alex deLarge je vodcom brutálnej bandy pubertálnych výtržníkov, ktorí chodia poza školu, po nociach popíjajú chemicky obohatené mlieko v bare Korova a agresivitu si vybíjajú bitkami, znásilňovaním a prepadávaním slušných občanov. Len jediné Alex miluje viac ako sex a rabovanie: hudbu Ludwiga van Beethovena. Tá ho dokáže nabudiť k poriadnym dávkam ultranásilia. Všetko sa však náhle zmení, keď Alex padne do rúk zákona a skončí vo väzení. Jeho jedinou šancou ako sa čo najskôr dostať na slobodu je podstúpiť radikálnu odvykaciu kúru, ktorá mu má pomocou najnovších experimentálnych metód raz a navždy znechutiť násilie. Procedúra vymývania mozgu je natoľko úspešná, že Alex sa stane fyzicky alergický nielen na násilie, ale aj na milovanú Beethovenovu hudbu. Po prepustení na slobodu mu nezostáva nič iné ako žiť životom slušného človeka. Ale ako sa má brániť proti násiliu, ktoré číha v mestskej džungli? Režisér Stanley Kubrick nakrútil podľa rovnomennej predlohy Anthonyho Burgessa temnú víziu ne ďalekej budúcnosti. Zaznieva z nej satira na studenú vojnu, establishment i malomeštiactvo, ktoré spoločne vytvárajú živnú pôdu nielen pre brutálnych násilníkov, ale aj inštitucionalizované násilie štátneho aparátu. V mene ochrany poriadku sú ľudia v tomto svete premieňaní na mechanické pomaranče, zbavené slobodnej vôle a konania. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (1 270)
Záhada Kubrick vyřešena! MECHANICKÝ POMERANČ mě utvrdil v tom, že Kubrick nebyl – ani nechtěl být – skutečným vypravečem; místo toho přes mrtvoly (tj. postavy) na filmech ilustroval své světonázorové a estetické teze. Svět MECHANICKÉHO POMERANČE je svět kýčovitě zcizený, ve kterém všechno (sex a násilí, zločin a trest, ženy a matky, ikony a barvy, Ježíš a Bůh) ztratilo svůj obsah a jedinou jistotou zůstal oportunismus. Jinými slovy, násilí páchá každý, kdo má převahu a příležitost, a v tomto není rozdílu mezi obětmi, pachateli a represivními orgány. Čímž se dostáváme ke Kubrickově mizantropii, poznatku, který zvláště tímto filmem získal neprůstřelnost fyzikálního zákona. Svět MECHANICKÉHO POMERANČE je konstatní represe, mizogynie a stylizace se sklony k degradující karikatuře. MECHANICKÝ POMERANČ je dále důkazem toho, že Kubrick od jisté doby točil příliš dlouhé filmy: poslední třetina ve znamení hromadné retribuce na hrdinovi je prakticky k nepřečkání. Jakmile divák (u mě, pravda, až na třetí pokus) dospěje za pulpovní nátěr „ultra-násilí“ a obrazoborectví filmu, zjistí, že Kubrick své teze a nápady v jeho rámci opakuje a variuje do zblbnutí: kobercový atak asociací sexu a násilí, křiklavých paruk a dekorů, Beethovenů, úderů do rozkroku a roztažených ženských klínů dovede diváka přesně tam, kam hrdinu… k fyzické nevolnosti. MECHANICKÝ POMERANČ konečně ukazuje, že Kubrickou jedinou nezpochybnitelnou předností byla velmi imaginativní a přitom funkční práce s hudbou (to „Zpívání v dešti“ mu ale neodpustím). ()
Lidská práva, morálka, svědomí, zločin a trest - tahle témata můžete najít v Mechanickém pomeranči. Ve filmu, o kterém jsem hodně slyšel a od kterého jsem hodně čekal. A musím říct, že se opět potvrzuje jedna známa pravda - mezi genialitou a šílenstvím je hranice tenčí, než papír. Tento film je toho příkladem. A to stejné můžu říct i o výkonu Malcolma. Opravdu působivý film, o kterém budu přemýšlet ještě hodně dlouho. ()
Já singing in the rain, až vykopu ti brain.....Kubrick si pohrál s lidskou přirozeností. Ve světě, kde se někdo hrdě patlá v přebytku a nemá, do čeho píchnout, zatímco jiný naplní svůj den až po okraj honbou za přežitím, no prostě v úplně skifáckém vybájeném prostředí:). Podumat nad příčinou agresivity v nás, a co víc, nedat jednoznačnou odpověď, zato ponechat pachuť hořkých mandlí na jazyku, to, řekl bych, byl Staníčkův plán. U mě vyšel. ()
Bití, znásilnění, sklony lidského násilí. MECHANICKÝ POMERANČ činí neopakovatelným zjevením na poli literatury 20. století je jednak slang, kterým je příběh vyprávěn a jednak použitý styl, jež svého diváka chronologicky provádí Alexovými osudy v období mezi jeho patnáctým a osmnáctým rokem, ale více než souvislému vyprávění se podobá sérii navazujících obrazů, jejichž konečný smysl více než na autoru záleží na úsudku svého diváka. Doporučuji si usednout jako první ke knize Anthonyho Burgesse, kde dochází k několika naprosto neočekávaným zvratům a přečíst ji až do konce znamená na knihu nikdy nezapomenout tak jako na film, kde nám to geniální režisér Stanley Kubrick představí v celé své genialitě. Netřeba dodávat, že MECHANICKÝ POMERANČ dnes patří do pokladnice světové kinematografie - bratři moji. ()
I'm singing in the rain Just singing in the rain... jej promiňte zrovna jsem si užíval trocha ultranásilí. Kubrick ví, jak provokovat lidi. Tenhle film, jestli se to dá nazývat filmem je nejvíce šokující film co jsem snad kdy viděl. Není to tím co Alex, Pete, Georgy a Dim dělají, ale jak to dělají. Alexův výraz ve mě vyvolává absolutní beznaděj, strach. To celé mi proudí tělem hodinu, po hodině se to zdvojnásobí. Pocit bezvýznamnosti, toho že nikam nepatříš. Toto dílo je tak silné, že mě neustále přitahuje, šokuje a drží ve svém sevření. Malcolm McDowell se pro tuto roli narodil. Ještě jsem se nezmínil k hudbě, to je to nejlepší na celém filmu. Ukázat, jaké iluze v nás hudba vyvolává. Beethoven si zapoměl vyzvednout Oskara za hudbu. ()
Galéria (134)
Fotka © Warner Bros.
Zaujímavosti (173)
- Závěrečná scéna se točila 74krát. (GreatestFan)
- Americký filmový institut zvolil snímek 70. nejlepším filmem všech dob. (GreatestFan)
- Jedná se o první film, ke kterému napsal Stanley Kubrick scénář sám. (cihlenka)
Reklama