Z môjho života

Je to především velkolepý oslavný hold a pouze maličko vlastenecký životopisný film. Jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů a zakladatel moderní české národní hudby Bedřich Smetana je osobou minulosti, které se holdy přirozeně a jednoduše skládají. Ovšem tyto pocty se nevydávají za životopisné filmové dílo! Smetanova Má vlast je úchvatnou a strhující symfonickou básnickou skladbou. Je podmanivá ve svých tónech nesmrtelné věčnosti! Smetana byl významnou postavou a zanechal stále účinný hudební odkaz, tento film po velikosti a významu jen nesměle a z dálky vzhlíží a pokukuje, ale ani o metr se nepřiblíží. Zfilmované ukázky z několika oper jsou sice zajímavé, ale představují pouhé bezduché přeříkávání Smetanových výtvorů. Na vlastní životopis už nezbylo místo, děj zůstal v troskách a rozkouskován do nemnoha malých okamžiků. Mělo to být velkolepé představení, to se ale utápí v majestátních gestech patosu a v předčítání díla, byť vynalézavém. Nakonec, nejsilnějším zážitkem jsou fragmenty jedinečné Smetanovy hudby, a to je na životopisný film velmi málo. Hlavní postavou je hudební skladatel Bedřich Smetana (dobrý Karel Höger) a jeho ambice a ctižádost při utváření ryze českého hudebního proudu v kontextu s vlastní historií a celosvětovým společenským řádem. Z dalších rolí: oddaná mladá Smetanova manželka Bettyna (příjemná Zdenka Procházková), veselý společník, dobrý Smetanův kamarád a spisovatel Jan Neruda (sympatický Jaromír Spal), český poslanec a společensky důležitá osoba František Ladislav Rieger (zajímavý Bedřich Karen), vlivná götteborgská Smetanova příznivkyně paní Fröjda (elegantní Vlasta Fialová), nebojácný spisovatel, libretista a novinář Karel Sabina (sympatický Oldřich Lukeš), mladá a talentovaná spisovatelka a libretistka Eliška Krásnohorská (půvabná Jana Rybářová), český vlastenecký poslanec Karel Sladkovský (Eduard Kohout), Smetanův vzor a významný hudební skladatel Ferenc Liszt (příjemný Štěpán Bulejko), bezstarostná Smetanova dcera Žofie (půvabná Ludmila Vendlová), povýšená, hrdá a dobrá operní pěvkyně Eleonora Ehrenbergová (zajímavá Jarmila Pechová), či žárlivý a nepřející kapelník Jan Nepomuk Maýr (Felix le Breux). Smetana byl velikán, jeho hudba je stále čarokrásná, ale tento životopisný film není důstojný k jeho významu a odkazu! (29.09.2016)

Včera jsem závěrem víkendu poslouchal celou Mou vlast. Natolik mne to chytlo, že jsem si dnes dal ještě o Smetanovi i film. Znovu musím říct, že Karel Hoger zahraje opravdu cokoli a kohokoli. Ani na minutu jsem nepochyboval, že on je tím Bedřichem Smetanou. Film je silně vlastenecky zabarven, ale těžko nám chápat, když jsme v té době nežili, a koneckonců byla to přeci doba Národního obrození. Jako památka věnovaná skladateli to funguje velmi dobře a navíc se člověk i lehce dovzdělá. 80% (17.06.2013)

Výborný Krškův životopisní film přibližující zákulisí hudební kariéry a tvorby jednoho z nejznámějších českých klasických skladatelů. Výprava velkofilmu na barevném plátnu je opravdu velkolepá, stejně jako herecké i pěvecké obsazení využívající mnohé tehdejší hvězdy divadla i opery. Jen mi místy mi přišlo, že na svou délku snímek nenabídl dostatek prostoru pro herectví většiny zde přítomných hvězd a naopak tady přebývalo moc těch videoklipů (jinak vizuálně pěkně udělaných) k vážným áriám z Branibořů a Dalibora, které jsou hůře strávitelné a zaujmou jenom fanoušky opery. Jinak dojem z filmu vynikající! Karel Höger si opět spestřil filmografii, tentokrát rolí slavného skladatele, v scénách s dialogy s dalšími mistry nebo nácviků oper na jevišti doslova exceluje. Psychologická scéna Smetanova ohluchnutí u klavíru mezi hosty působí mrazivě i navzdory velmi staré filmové technice bez možnosti větších zvukových triků. Historky kolem vzniku ústředních pasáží z libret oper nebo vzniku jejich názvů (Prodaná nevěsta) jsou někdy tolik úsměvné, že působí jen stěží uvěřitelně, ale proč bychom se netěšili, když nám pán Bůh zdraví dá...:-) (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) (12.05.2017)

Již název přivolává představu, že jde jen o výseky života Smetanova, a je to vskutku tak. Je až s podivem, jak film natočený v roce 1955 je (naštěstí) nedotčen dobovou ideologií, naopak je to film natočený v ideologii pozdního obrozenectví, s kterým sdílí přímo metafyzickou víru v národ a velkou dávku naivity a též snahy o idealizaci a idylizaci, což asi byly také rysy páně režisérovy osobnosti. Takže i drama je zde trochu pocukrováno biedermayerovskou citovostí. Celé to dílo je hezké, barevné, křehké, kapánek sentimentální a směšné, ale i dojemné a v několika obrazech silné. Myslím, že Jiráskovi by se velice líbilo, neb je to více vlastenecká legenda než realita . (13.02.2013)

Pro mě příklad toho, jak se životopisný film dělat nemá - Smetana je podán až na pár malých výjimek pouze vnějškově, jeho život je navíc pojat ubíjející formou inspirace-tvorba za podopory i pochybností ostatních-slavná premiéra podána filmovými scénami (ty jsou jedinou světlou výjimkou a dokladem, že Krška měl režii v merku). Nejzajímavější materiál Smetanova sklonku života je jen tak letem světem přeběhnut a zakončen dlouhým záběrem z ovací po jeho Libuši, jenž jistě má dojemný účinek, ale spíše svým podáním než vztahu k načrtnuté osobnosti. Pro mě promarněná příležitost, na které má však spoluvinu i přímočarost ve vyprávění diktována dobou. (04.12.2009)