Réžia:
Václav KrškaKamera:
Ferdinand PečenkaHrajú:
Karel Höger, Zdenka Procházková, Jaromír Spal, Bedřich Karen, Vlasta Fialová, Oldřich Lukeš, Eduard Cupák, Jana Rybářová, Libuše Matějová, Eduard Kohout (viac)Obsahy(1)
Film zachycuje osudy Bedřicha Smetany od roku 1856 až do sklonku jeho života. Jde spíše o mozaiku jednotlivých epizod od mladých let až do chvíle, kdy se vyčerpán lidským i uměleckým strádáním dočká naplnění velkého snu, otevření Národního divadla. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (42)
Žaluji zde na CSFD české komunistické školství, že nám vlastence a génia zprotivilo na umrdum utrum. Smetana nám byl vtloukán do hlavy stejně jako Žižka, Husák a Lenin. Proto má tento film Krškův asi tak slabé hodnocení. Je to poetický příběh o vlastenci muzikantovi, který se na boj se zrůdností monarchie mohl taky pěkně vysrat a dělat kariéru ve Švédsku. Šel do českých hvozdů a skládal a skládal, až z toho zblbnul a onemocněl. Hudební motivy čerpající z přírody a z národních velmi debilních popěvků dokázal prodat do zahraničí tou měrou, že se Japonci rozhodli podle jeho "Má vlast" (či Vltava ale to je jedno) udělat etalon nového hudebního nosiče Compact Disc. Tehdy jsem byl hrdý na to, že jsem Čech, neboť je mi fotbal i hokej naprosto U prdele. Filmu vyčítám pouze zdlouhavé záběry z oper v exteriérech, tam, kde se jasně hovoří o interiérech. Hogerovo pojetí hlavní role beru beze zbytku. ()
I mistr tesař, v tomto případě režisér, se holt někdy utne. 1) Schématický ikonicky pojatý medailón mého nejoblíbenějšího českého skladatele vážné hudby vděčí za svou jakous takous koukatelnost výborným hercům, zejména 46letému Karlu Högerovi (Smetana). Těžko říci, kolik fanoušků film opeře či Smetanovi získá, na moc bych to neviděl. 2) Národovecký patos této obrozenecké selanky skousnu, ale chybějící zážitky ze Smetanova barvitého života už ne. Scénáristicky odbyté období Smetanovy hluchoty pak jen dokresluje celkový nepříznivý dojem. 3) Zní zde hodně hudby. I když pominu z dnešního pohledu hrozný zvuk, tak filmové dotáčky mi k operám nesedly. Herci - zpěváci chodí, pobíhají nebo toporně stojí, hledí v dál a teskně vyjí. Nabízí se mi srovnání s nedávno sledovaným italským seriálem o Verdim (omlouvám se za anachronismus). 4) Výstižný koment: LiVentura***. ()
Po letech jsem se znovu podívala na tento pamětnický snímek. Jedná se o životopisný film hudebního skladatele, lze tedy předpokládat, že bude naplněn hudbou. Čeho je ale moc, toho je příliš a to jsou v tomto případě hudební ukázky. I když se jedná o operní pasáže výpravné a s početným komparsem, jsou většinou veřejnosti známé. Život jejich autora už tak známý není, proto by nezaškodil podrobnější pohled do jeho soukromí. Karel Höger se své role zhostil jako vždy se ctí. Dost možná nebyl Bedřich Smetana takový bouřlivák a jeho život byl málo barvitý, aby bylo co natáčet a skandalizovat autora nejkrásnější české hudby ve vlasteneckém filmu by bylo trestuhodné. S potěšením jsem se jen dívala a poslouchala. ()
Není pochyb, že tento film je neobvyklý a že víc než kterékoli jiné dílo naší kinematografie vyžene na ostří spor „pro a proti", tím spíše, že je věnován osudům tak velké postavy naší národní hudby, jako je Bedřich Smetana. Autor scénáře — zřejmě ve snaze neopakovat ani v nejmenším methodu dřívějších našich i zahraničních životopisných filmů — zvolil cestu, která ho nakonec přivedla nikoli k obrazu Smetany jako dramatické postavy, ale k rozkouskovaným ilustracím ze skladatelova života, počínaje göteborským pobytem až téměř do jeho smrti, a k přehlídce jeho operní tvorby. Větší dramatickou roli než Smetana sám tu má jeho hudba — je to vlastně film o Smetanově hudbě, méně už o Smetanovi. Scénář byl přeplněn ukázkami z jednotlivých oper, a tak zbylo jen skrovně místa k vysvětlení skladatelovy životní cesty, toho, jak se dobíral svého hudebního, čistě národního výrazu, pro který ho milujeme. Smetanův osud je tu obsažen jen v narážkách a poznámkách, často srozumitelných jen dobrým znalcům jeho života. Vytvořit Smetanův filmový životopis byl náročný úkol. Film důstojným způsobem ukazuje letmé záběry ze skladatelova života a úryvky oper. Filmový přehled 38/1955 ()
Výborný Krškův životopisní film přibližující zákulisí hudební kariéry a tvorby jednoho z nejznámějších českých klasických skladatelů. Výprava velkofilmu na barevném plátnu je opravdu velkolepá, stejně jako herecké i pěvecké obsazení využívající mnohé tehdejší hvězdy divadla i opery. Jen mi místy mi přišlo, že na svou délku snímek nenabídl dostatek prostoru pro herectví většiny zde přítomných hvězd a naopak tady přebývalo moc těch videoklipů (jinak vizuálně pěkně udělaných) k vážným áriám z Branibořů a Dalibora, které jsou hůře strávitelné a zaujmou jenom fanoušky opery. Jinak dojem z filmu vynikající! Karel Höger si opět spestřil filmografii, tentokrát rolí slavného skladatele, v scénách s dialogy s dalšími mistry nebo nácviků oper na jevišti doslova exceluje. Psychologická scéna Smetanova ohluchnutí u klavíru mezi hosty působí mrazivě i navzdory velmi staré filmové technice bez možnosti větších zvukových triků. Historky kolem vzniku ústředních pasáží z libret oper nebo vzniku jejich názvů (Prodaná nevěsta) jsou někdy tolik úsměvné, že působí jen stěží uvěřitelně, ale proč bychom se netěšili, když nám pán Bůh zdraví dá...:-) (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) ()
Galéria (6)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (3)
- Je možné si všimnout, že Bedřich Smetana (Karel Hoger) ve scéně hudebního koncertu ve vile v Goteborgu vůbec nešlape do pedálů piana, což se jeví velmi nepravděpodobné. (celuloid)
- Příboj na pobřeží Baltického moře se točil v Hlubočepích. (M.B)
- Klavírní koncert v Goteborgu byl natáčen v ateliérech na Barrandově. (M.B)
Reklama