Posel úsvitu

"Parovozy budou jezdit a rozdrtí svými koly všechnu malichernost a sobeckost vašeho života." Další povedený životopisný snímek s Vladimírem Rážem v hlavní roli. Škoda, že oproti (o pár let později natočenému) Tajemství krve se Posel úsvitu úplně nedistancoval od doby vzniku, a tak film, který má spád, skvělou dobovou atmosféru, výtečnou hudbu a chlubí se senzačními herci a herečkami, tu a tam něco naruší. Především mám na mysli konflikt vrchnost vs. lid, který vyvrcholí povstáním v továrně, a pak do očí bijící (leč naštěstí krátkou) scénu, kdy při zprávě o Napoleonovi utíkajícím z hořící Moskvy začne jakýsi chudák na ulici radostně tančit kozáčka. Přesto čtyři hvězdy. (04.01.2012)

„Již se Vám podařilo měl zničit, ale přijdou po mě jiní a ti moji myšlenku uskuteční. Parovozy budou jezdit a rozdrtí svými koly všechnu malichernost a sobectví lidského života…“ Film o Josefu Božkovi není úplně špatný, ale přeci jen je dost zatížen dobou svého vzniku. A nejde jen vyznění filmu, když se zdá, jakoby zatím, že se Božkovův parovůz nedostaly do běžného provozu mohla opravdu lidská malichernost a maloměšťáctví , zatímco ve skutečnosti za tím stály zmatky při produkci jeho vynálezu po průtrži mračen, kdy někdo ukradl pokladnu s vybranými penězi za celou produkci. Ve filmu jsou též tendenční scény ukazující, jak zlí kapitalisté využívají technického pokroku, aby mohli propouštět pracující a prohlubovat tak jejich bídu. Škoda tohoto ideologického balastu, Vladimír Ráž v hlavní roli se mi jinak dost líbil a myslím že ten film měl rozhodně větší potenciál. (19.11.2023)

Československý film vyprávějící o českém vynálezci a konstruktérovi Josefu Božkovi (1782-1835). Talentovaného mladíka, jenž se zapsal do historie konstrukcí prvního vozu poháněného párou, ztvárnil V. Ráž. Životopisný snímek vypráví o příchodu mladého nadšence do mechaniky do Prahy a o jeho těžkostech v prosazování svého talentu a uskutečňování svých průkopnických myšlenek. Potíže v jeho práci a rozvoji jeho schopností mu způsoboval především F. J. Gerstner, ředitel a zakladatel Královského polytechnického učiliště v Praze, předchůdce Českého vysokého učení technického, v podání J. Plachého. Ve snímku jsou dobře patrné historické události a souvislost oné doby, od Napoleonova tažení na Moravu v době Božkova příchodu do Prahy až po zobrazení počátků průmyslové revoluce v Čechách, kdy byly průkopníci jako pan Božek, často nepochopeni. Stroje poháněné párou začínaly být průmyslově využívány místo dělníků, kteří ztráceli práci, a to sebou neslo patřičné společenské problémy. Snímek V. Kršky, jenž se v některých svých dílech věnoval životům zapomenutých českých géniů, vnímám jako čistě historický, neboť jsem v něm zaznamenal pramalý vliv tehdejší všudepřítomné komunistické propagandy. Ona nespokojenost dělníků vůči vrchnosti a aristokracii pramenila z dobové situace, kdy stroje začaly nahrazovat jejich pracovní pozice, a navíc se celý děj odehrává ještě před vydáním komunistického Manifestu. V malých rolích se v tomto snímku objevili pozdější slavní herci jako S. Fišer, Z. Řehoř, V. Hrubý, a jak jsem se dozvěděl později, také J. Lír. Mistrovský kousek se Božkovi povedl, když svému příteli Václavovi (V. Švorc), který ztratil ruku v boji proti proti Napoleonovi, vyrobil umělou končetinu. Majitele továrny, jemuž Božek zdokonalil postřihovací stroj, který zvýšil produktivitu práce, ztvárnil B. Karen. Podporovatele z řad lidu, kteří Božkovi poskytovali útěchu a zpočátku přístřeší, představoval J. Vojta s J. Kurandovou. Božkovu manželku ztvárnila téměř neznámá H. Kavalírová. Krškův historický film se mi líbil a navzdory datu vzniku a jeho naprostému zapomenutí ho budu hodnotit nadprůměrně, neboť dává jasný příklad toho, že i filmy vzniklé na počátku nechvalně proslulých 50. let mohou být kvalitní a co je ještě výjimečnější, mohou být také neovlivněny tehdejším politickým režimem. (22.04.2023)

Krškův steampunkový velkofilm s opravdu krásným Vladimírem Rážem v hlavní roli. Škoda, že schéma nechápající vrchnosti a chápajícího lidu je sem našroubováno tak neústrojně. Asi proto, že logicky by to mohlo být skoro naopak, což film částečně naznačuje (šlechtici a průmyslníci se projevují jako mecenáši, dělníci ničí stroje, které jim berou práci), ale to se samozřejmě nehodilo. (22.12.2011)

mam rad filmy o vynalezcoch a vynalezoch. Viem, kto vynasiel parny stroj, telefon, ziarovku, velky tresk ... a hrdo hlasim, ze aj ja som uz prispel k neustalemu progresu a pokroku na tejto planete a uz som uspesny vynalezca. Zatial sice moj vynalez nema prakticke uzitie /vynasiel som len hyperosviezovac zumpy/, ale nevzdavam sa a raz urcite vynajdem aj nieco potrebne a prospesne. Nadej umiera posledna a nikdy sa netreba vzdavat. 68 % (17.02.2018)