Úsmevy smutných mužov

Předpokládal jsem, že bude film těžce depresivní a možná i trochu stereotypní až nudný, ale abych řekl pravdu, určitě jsem se nenudil. V podstatě poklidný děj zajímavě kontrastoval s všudypřítomnou, a přesto neviditelnou hrozbou, herecké výkony byly opravdu kvalitní, i když mám dojem, že Jaroslav Dušek vlastně ani nehrál, a odnesl jsem si i poučení do života- opíjet se ginem není rozumné, kvalitní opici si může člověk pořídit i levněji. Musím se ale přidat k názoru, který napsala IvcaSammet, beatbox mě nepotěšil a ve chvílích, kdy zasahoval přímo do dialogů mě strašlivě štval. S ohledem na ostatní jsem slovo štval použil jako eufemismus. (08.01.2019)

Není to špatný film, ale osobně mě moc neoslovil (a nebavil). Jednak mi přijde, že k alkoholismu už snad nejde sdělit nic nového (v tomto smyslu mi Formánkovy osobní zkušenosti - ač to může znít krutě - nepřijdou nijak výjimečné - ve státě, kde jsou na alkoholu závislých statisíce lidí, včetně samotného prezidenta, si něčím podobným prošly a prochází zástupy dalších bezejmenných existencí; nemluvě o tom, že Úsměvy se jistě nevyhnou srovnání se staršími filmy na podobné téma, především pak Dobří holubi se vracejí), a za druhé na mě celý film působil až nepříjemně agitačním dojmem, jak moc se snažil ukázat, jak je pití špatné (viz to posvěcení od ministerstva zdravotnictví v závěrečných titulkách apod.). Na to by vážně jeden nepřišel! K těm, kdo už chlastají stejnou ligu jako filmový Josef, se to stejně nedostane, a ty ostatní to odstraší možná tak na pár dnů, než přijde nejbližší páteční hospoda. A obecně mám problém s filmem, jehož hlavní motivací zřejmě je "pouze" osvěta, navíc u tématu, u něhož už bylo řečeno - nejenom ve filmu - vše (na mysl se dere kupř. připomínka výtečné Londonovy autobiografické prózy Démon alkohol). Nesedlo mi moc ani obsazení, mladistvě vyhlížející David Švehlík s tím vypracovaným tělem fakt nevypadá jako někdo, komu je 45 a propadl těžkému pití (byť mu v době natáčení skutečně tolik bylo) a jeho postavě všechno prochází až neskutečně snadno (kromě toho, že si evidentně nežije špatně, má atraktivní manželku a zdravou dceru, a když se pokusí zabít, vybere si k tomu zrovna asi nejbezpečnější auto vůbec - velké SUV Volvo - z něhož samozřejmě po nárazu do stromu vyleze bez jediného škrábance). Ta postava mi nebyla sympatická, přišla mi nevěrohodná, a celkově jsem si z toho odnesl hlavně to, že jeden alkáč se chtěl vypsat a asi mu to pomohlo, ale film, který podle toho vznikl, jde s klidem ignorovat a člověk o nic nepřijde. Pokud tedy nepatří mezi skalní přívržence Duška, který zde pravděpodobně hraje sám sebe, podobně jako většina ostatních (ne)herců. (04.12.2018)

Pocitový film, který sice má příběh, ale přesto působí jako sbírka střípků podivných existencí, které jsou pospojované kolem hlavní postavy (Švehlík mimochodem super), ale celkově to funguje dohromady hrozně dobře, po hodině a půl jsem se fakt hrozně divil, že už je konec (jinými slovy - skvěle to odsýpá). Filmařsky tu toho moc zajímavého není, herecky ano, ať už nádherně divnej Dušek (který evidentně poslední roky dostává nabídky postav, které jsou mu v osobním životě alespoň trochu podobné), nebo vedlejší Malý a Maryško. Hlavní marš tu je ovšem samozřejmě v naprosto realisté ohavnosti tématu. Dobrý to je. Ende. (31.07.2019)

Zásadní problém? Asi v tom, že nevěřím příkladům tak extrémního alkoholismu. Kdyby se to natočilo s pivsonama a pár panákama, rozumim tomu. Ale takhle... Kromě absence nosného příběhu jinak ovšem na české poměry hodně fajn komediální drama. Jen holt prostě počítat s tim, že je to spíš takovej nesourodej sled legračních klipovitejch scének. (29.08.2018)

Nevím moc co psát - Josef Formánek je můj oblíbený spisovatel. A David Švehlík je můj oblíbený herec. David si střihnul Josefa (skvěle!) a jistě byl rád, že pro něj to byla jen role, ze které lze vystoupit. Téma smutný, přesmutný. Jo a jen tak na okraj: ten, kdo tento film zařadil do kolonky "komedie", by se měl jít taky asi léčit. (11.08.2018)