Úsmevy smutných mužov

Párkrát si dáte do čumáku a máte pocit, že jste alkoholik. To jste ale neviděli, co dovedou postavičky z proti alkoholové léčebny v tomto filmu. Proti nim budete hotoví nýmandi. Klobouk dolů nad tímto filmem. Myslím si, že v rámci tohoto tématu to nemohlo být natočené lépe…a psychedelicky lépe. Všichni tu předvádí nadpozemské herecké výkony. Nejsmutnější z nejsmutnějších jsou asi role Ondry Malého a Jardy Duška. Na druhou stranu to jsou dvě z postav, nad kterými se budete nejvíce zamýšlet. Přiznám se, že jsem vůbec nevěděl a neznal příběh pana Formánka, ale po shlédnutí tohoto filmu si zaslouží můj respekt, že to dokázal a vyhrabal se z toho. Stejně tak i tvůrci si zaslouží sejmutí pomyslného klobouku, protože dokázali natočit vzorové evropské drama s univerzálním, ale všeříkajícím tématem. (25.04.2019)

Zatím nevím, jak hodnotit. Silné tři, nebo slabší čtyři? Nejprve minusy: chybí nosnější příběh a charakterizace postav nejde do hloubky (zvláště o manželce se toho moc nedozvíme, o první manželce a starší dceři také ne, o postavách v léčebně ani nemluvě). Opět to Svátkovo silné nadužívání filtrů, kterým mi vždy lezl na nervy, zvláště s tím žlutým. Multikulti úlitba - na protialkoholních sezeních sedí i černoška a Vietnamka, přitom ta první během děje záhadně mizí a nemá vlastně žádné opodstatnění. Špatné časování témat, neprozrazení některých věcí nebo jejich až zbytečně pozdní představení (třeba stáje jsou nám představeny skoro na konci, do té doby netušíme, že tam jsou; osud Milana je sice podán hezky mysticky, ale přece jen bych ocenil, kdyby na půl slova někdo utrousil, jestli přelezl a zdrhl nebo co se stalo; u filozofa ve velmi dobrém podání Rostislava Nováka bych ocenil více informací; kde se tam vzal chlápek z Prostřeno, aby hrál závisláka na lysohlávkách s rumem, když tam do té doby nebyl?; něco o sestřičkách vědět by taky bodlo - především o primářce, která každou větou, kterou pronese, vypadá jako nekompetentní osoba, atd.). Navíc nevím, jestli to měla být pocta, nebo jen opisovačka ze Sedmi hladových ten útěk k proběhnutí se lesem? Ostatně srovnání se tento film nevyhne, ať jde o Dobří holubi se vracejí nebo Tažné ptáky, Ikarův pád, Kvůli mě přestane, Zjasnělá noc, ze starších Batalion či Dnes naposled. A nevyhne se ani srovnání s filmy jako Cesta kolem mé hlavy, zmíněných Sedm hladových, a především Sedláčkovými Pravidly lži. Sedláček totiž rovněž terapeutickou skupinu uchopil velmi realisticky, ale jeho film působí sevřeněji, napínavěji, osudověji i - když se zaměříme na tuto oblast - mystičtěji. Klady snímku vidím ve slušné hudbě, skvělých, ale skutečně skvělých hereckých výkonech (i když Dušek jako by hrál sám sebe ;-)), jistém nadhledu a obecně v tom, že se někdo po letech opět k tomuto žánru vrátil. Film působí realisticky (s pár mystickými vsuvkami, které samy o sobě nefungují, protože nejsou divákovi nijak avizovány, aby měl očekávání, takže samy o sobě působí jako pěst na oko a wtf, ale na druhou stranu jde o příjemné ozvláštnění), ale v některých momentech soustředěný hlavně na formu a onu realističnost, a jako by mu trochu uniká duše, podstata, emoce - vlastně ani jedna z nepříjemných či tragických okolností ve mně jako divákovi nevzbudila přílišnou vlnu emocí. Mírný naprůměr. Není to špatné, ale podruhé bych se u toho už asi nudil. Na rozdíl od Pravidel lži. (12.07.2018)

Jeden z tých lepších súčasných českých filmov. Nedá sa to síce zrovnávať s námetovo podobnými Dobrými holubmi.... no svoju dramatickú úroveň to rozhodne má. Paradoxne ma tu nadchli skôr herci vo vedľajších postavách ako hlavný hrdina. Napríklad Jaroslav Dušek. A veľmi zaujímavý príbeh a osud jeho postavy. Nadpriemer. 75/100 (08.02.2021)

Po Dobrých holubech a Ikarovu pádu tu máme další film o alkoholismu. Je to o té poslední úrovni, když už člověk o sobě nerozhoduje, kdy tělo potřebuje drogu za jakoukoliv cenu, kdy když na to přijde je člověk schpný pít i vodu po holení nebo benzín... Kdo si to nezažil na vlastní kůži nebo jako někdo blízký závislého asi jen těžko může ohodnotit herecké výkony či váhu filmu. Pro takové lidi je to asi o něčem jiném než pro nás co si tím bohudík neprošli. A tak hodnotím jen laicky. Švehlík byl skvělý, skvělý byl i Jarda Dušek a jsem moc rád, že pan Malý zase dostal pořádnou charakterní roli. Mám totiž dojem, že po Poutech, kde se mi zjevil poprvé jak přízrak a já jím byl ohromen pak všechny další filmy a seriály resp. jeho role v nich nestály za nic. Tak konečně! Tohle je dost smutný film. Naděje vždycky je, ale u stoprocentních alkáčů je fakt maličká. 4 flašky ginu. * * * * (28.12.2018)

Předpokládal jsem, že bude film těžce depresivní a možná i trochu stereotypní až nudný, ale abych řekl pravdu, určitě jsem se nenudil. V podstatě poklidný děj zajímavě kontrastoval s všudypřítomnou, a přesto neviditelnou hrozbou, herecké výkony byly opravdu kvalitní, i když mám dojem, že Jaroslav Dušek vlastně ani nehrál, a odnesl jsem si i poučení do života- opíjet se ginem není rozumné, kvalitní opici si může člověk pořídit i levněji. Musím se ale přidat k názoru, který napsala IvcaSammet, beatbox mě nepotěšil a ve chvílích, kdy zasahoval přímo do dialogů mě strašlivě štval. S ohledem na ostatní jsem slovo štval použil jako eufemismus. (08.01.2019)