Úsmevy smutných mužov

Švehlík se mi nějak vryl do paměti svým Adamem Klosem, takže jak někde vidím jeho jméno, automaticky pouštím play, bo mě tenhle frajer neskutečně baví. Nehomosexuálně samozřejmě. Možná, jako ano, tolik vlasů jako má von bych taky chtěl. Ale to sem odbočil. Jinak on ty léčebny umí. Už s Langošem zvládl předvést jednu solidní odmašťovnu a tady to není jinak. Českej film je sice ve velké žumpě, ale občas z té žumpy vyleze někdo jako právě Švehlík a i s tím Ulice, Ordinace kástem se na to dá kouknout. 80% P.s.: Jarda Plesl opět výbornej. (13.05.2019)

Klasika. Manželka toho má dost a dá „jasné“ ultimátum. Alkohol nad ním totiž zřejmě zvítězil. Podstupuje tak inteligentní spisovatel Josef léčbu kvůli své ženě a dětem, nebo kvůli sobě? Dokáže přiznat porážku? To jsou asi hlavní otázky, na které se snaží najít odpověď snímek Dana Svátka, který rozebírá následky způsobené extrémním pitím. Záchvěvy originality ve formě by tu byly, herci jsou navíc velmi schopní. David Švehlík má slušné charisma, škoda, že skvělí herci Dušek, Plesl nebo Malý nemají tolik prostoru, kolik by si jejich postavy zasloužily. Navíc škoda, že se mezi jednotlivými liniemi tolik přeskakuje. Nosnější příběh by bodl. Recidivující onemocnění, které je v Česku dost často bagatelizované, je vykreslené solidně, tvůrci mohli klidně místy ještě přitlačit. (02.06.2019)

Čirá dávka deprese rovnou do žíly. Vysoce intimní portrét nemoci, která velice dlouho nebylo jako nemoc klasifikována a připisovala se slabé vůli, která na tom má do určitého momentu zlomu, dle mého odporného názoru, také pořádný vliv. Obstojně zahrané silné poselství. Na české poměry neobvykle kvalitní snímek. Vůbec se nemohu ztotožnit se zařazením filmu mezi komedie. Humor je to poslední, o co by tu člověk mohl zavadit. Pozitivně oceňuji každý český film, který se netočí jen kolem vztahů a sexu, ale zkouší řešit velice aktuální téma. Krásné vykreslení toho, jak se může člověk dostat z vrcholu na úplné dno. Zpočátku probíhá tento pád velice nenápadně, až se člověk dostane do bodu, ze kterého se svépomoci dostane málokdo. Ideální snímek k tupláku piva nebo sedmičce vína. (09.03.2019)

Já jsem čistokrevný alkáč, paní primářko. A já jsem čistokrevný sucker pro sviňsky těžké filmy, kde až do poslední minuty nevěříte, že by se objevilo světlo na konci tunelu. Oči klesají, temnota si pochutnává na duši, srdce puká. Krok vpřed, tři nazpět. Stůj, pal, uteč. Černá díra pohlcující vše, co barvu v sobě nese. Usměj se, ač snad jen smutně. Vezmi tu bolest a ubliž ji, ať též ochutná to, co způsobuje. Ve svém stavu si to můžeš dovolit. Protože níže klesnout snad už ani nemůžeš. Nesmíš. A vy, pane Stypka...ten kříž jste si sbalil příliš brzy. (23.01.2021)

Velmi silné téma, ovšem absence nosného příběhu. Hodně nepříjemná hudba a ruchy, odcizeně vypadající kamera vytažená do studených odstínů, všude samá modrá... Výborný casting, ovšem divný scénář, rozpadající se do sledu mikropříběhů hned několika postav (což zřejmě vyvěrá už z knižní předlohy), herci (kromě Švehlíka) tak nemají co hrát, tak jenom figurkaří. Film mne nebavil, myslím si, že je vpravdě promarněným potenciálem, takovýhle námět by v rukou schopného režiséra a hlavně scénáristy byl terno... Nad čtvrtou hvězdičkou jsem uvažoval díky silnému tématu, ale nakonec si ji tenhle film dle mého nezaslouží... (19.12.2018)