Úsmevy smutných mužov

On to v sobě ten film nakonec má, nic mu nechybí, snad jen žánr mysteriózní, Jarda už dlouho není z našeho světa a svou roli si jistě užil. Obsazení vynikající, směsice nul, které v životě již nemohou ani o milimetr výš a jejich zachránci v bílém, byli vybrání a využíti excelentním způsobem. Podpořeni režií a stylem vyprávění, který sice v Evropě není ojedinělý, na východě spíše naopak, tam už podobně jedou dlouhá léta a snad i odvážněji, nicméně v českých opatrných vodičkách, naplněných převáženě zbytečnými filmečky na jedno použití, je toto skvostná výjimka, kterou rád podpořím i přes nepříliš originální téma, nicméně, po stránce tuzemské, velmi originálně zpracováno, zobrazeno převážně z jednoho pohledu, víc prostoru postavám "z venčí" by bylo spíše rušivé, pojato hodně současně, což mi nepřekáželo ani po stránce hudební. Pár lidských příběhů a jeden velký o zoufalcích, kteří se snaží znovu postavit na trať a běžet nekonečný životní maratón. [Kino Citadela - Litvínov]. (07.08.2018)

Dlouho jsem přemýšlela, co o filmu napsat, a nevím to vlastně doteď. Osvětová myšlenka je samozřejmě jasná, ale samotná realizace mě bohužel vůbec neuchvátila. Švehlík se v hlavní roli snaží, Dušek už nějaký ten pátek hraje sám sebe, zbytek postav má ale nedostatek prostoru a divák tak nemá možnost se s jejich osudy ztotožnit. Rozpačité hodnocení pro rozpačitý snímek. (06.12.2019)

Jeden z tých lepších súčasných českých filmov. Nedá sa to síce zrovnávať s námetovo podobnými Dobrými holubmi.... no svoju dramatickú úroveň to rozhodne má. Paradoxne ma tu nadchli skôr herci vo vedľajších postavách ako hlavný hrdina. Napríklad Jaroslav Dušek. A veľmi zaujímavý príbeh a osud jeho postavy. Nadpriemer. 75/100 (08.02.2021)

Neveselý a smutný (je) pohled na popíjejícího spisovatele Josefa (Formánka), skutečně žijícího a námět k filmu poskytnuvšího. No "popíjejícího", to je dost slabé slovo, jeho alkoholově závislým hrdlem a nitrem protekly hektolitry kořalky, než se vydal všanc odborným terapeutům a dobrovolně podstoupil léčbu v protialkoholní léčebně, kde si už nenadělal do kalhot a nadělal si spoustu kamarádů se stejným osudem, který jim mnohdy protekl mezi játry. Protagonistům z Tažných ptáků stačilo přičichnout ke špuntu a už to bylo společensky (i socialisticky) nepřijatelné, kdežto David Švehlík a spol. zažívá přímo delirium, až si dá vyjevený divák raději naředěnou limonádu, aby se náhodou neocitl v obdobné situaci i v pokušení trumfnout filmový ansámbl. Nejméně zajímavou postavou je ta hlavní, přes kterou je příběh veden a vyprávěn. David Švehlík, i když se bil do cirhózy jater. byl i v těch nejvyšších promile stále zachovalým vousáčem s intelektuálním rozměrem, který příliš nerezonoval se zbytkem alkoholické party, která byla sestavena z mnohem zajímavějších charakterů a jejich minipříběhů, skvěle alkoholem nasáklých, intenzivně podaných a patřičně odpudivých. Do jaké míry byly tyto postavy smyšlené, nelze dost dobře spolehlivě určit. O všech se v závěru nedozvíme jak dopadly, jedna z nich má dokonce i spirituální rozměr (Jaroslav Dušek), mnohé z nich ovšem dokonale baví a dovedu si představit, že tihle zoufalci fakt existují - zkrachovalý elitní podnikatel a triatlonový sportovec (Ondřej Malý), maník se zkušenostmi z německého gay porna (Jiří Maryško), maník, který si to rozdává s nevlastní dcerou (Ivan Franěk) a další šílenci. Obsazení čítá i perličku, Karla Ondrku, někdejšího nechvalně známého účastníka reality show Prostřeno, kde byl postižen Tourettovým syndromem, ten zde má jen mini prostor s minimem replik a pro změnu je (po)stižen zcela nepřirozeným herectvím. V léčebně se také nalézají i ženské pacientky, film se jim a jejich pohnutým osudům ale skoro vůbec nevěnuje, píšu "skoro, neb u Ha Thanh Špetlíkové padne zmínka, proč zde spočinula. Odborný dohled z řad lékařů zajistili Simona Babčáková, Marika Procházková, Petra Nesvačilová a další a nijak atmosféru "rekreačních" prostor nedevalvovali. Dan Svátek natočil svůj opus kvalitně a zručně, hrstka rušivých a nepřirozených momentů se také jistě vloudila a celý námět by (možná) vydal i na solidní výpovědní dokument. Jeho touha naplnit kina zástupem alkoholiků zůstane jen touhou, většina závislých si raději počká na tv a dvd uvedení, kde to filmu bude slušet lépe, kritika může chválit, když před lety cupovala jeho Zatracení a srovnávala se s komplikovaně a kontroverzně zpracovanou Hodinu nevíš.... Svátek sáhl po obyčejnějším tématu a natočil jej, jak jinak, zase po svém a hlavně neobyčejně a nezvykle naturalisticky. 7/10 (30.04.2019)

Film mě zajímal hned z několika důvodů, svým tématem a pak také hlavní postavou Josefa, protože pan Formánek byl pro mě zajímavý už dávno předávno jako zakladatel časopisu Koktejl. To, co jsem 90 minut sledoval bylo z hlediska obsahového vnímání odpudivý. Chlast je opravdu zákeřná kurva první kategorie, protože člověk do stavu jako měl Josef sklouzává v podstatě nenápadně a příběh je opravdu drsný, syrový bez romantických přisad. Ničí ti zdraví, rodinu, přátelství vlastně všechny hodnoty které mají v životě cenu. A z Úsměvů to všechno jde, je to hodně intezivní, na mnoho scén se vysloveně nepříjemně kouká, což je dobře a věřím že to byl i Danův záměr. Já bych ocenil aby se tohle promítalo na školách, tam se to v mnoha případech láme. Dan Švehlík je moc dobrej, ale to samé můžu říct i na adresu Jardy Duška a Ondry Malého, to je další tragická figura filmu. V jednu chvíli mu člověk tak přeje a drží palce ... Možná dát víc prostoru manželce Josefa, kterou tady hrála Marika, ne snad proto, že Marika je moje top oblíbenkyně, ale ještě víc by film zdrsněl, vidět ve větší míře dopad Josefovi závilosti na děti a ženu. Chválím i obsazení role táty Josefa. Konečně po dlouhý době zase český film, který přináší kvalitní a především silný zážitek. (12.07.2018)