Obsahy(1)
Sociopolitické souvislosti filmů natočených v zemi jako Libanon nemohou nebýt mimořádně důležité. O to odvážnější se jeví rozhodnutí talentované filmařky nechat ve svém dokumentárním snímku kontext země s pohnutou minulostí promlouvat výhradně skrze tváře a slova tří mladých žen, které doprovází v průběhu pěti let při hledání podstaty a forem lásky a vlivu na jejich životy. Extrémní intimita přes intenzivní pouto žen, přes detailní záběry jejich tváří. Kamera nikoli jako bariéra, nýbrž jako kanál, kterým tam a zpět protéká esence vyživující lidské nitro. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (2)
Přiznám se, že tenhle film mi absolutně nic nedal...i když teď když nad tím přemýšlím,tak vlastně ano - pocit,že klidně můžu natočit něco i já... ()
Největší úlet na MFF KV 2015. Tenhle nesmyslný pšouk předvést v zemi Heleny Třeštíkové zaslouží pár facek. Myslel jsem, že se dozvím něco o realitě současného Libanonu, ale děvčata blábolila (pokud se jim tedy chtělo a režisérka je náležitě povzbudila) o svých pseudoproblémech a jak jsou někdy v depresi a někdy zase ne. Jako celek to nedalo žádný smysl. Jedna hvězda za to, že to bylo tak krátké... ()
Galéria (3)
Fotka © 50. MFF Karlovy Vary 2015
Reklama