Na zlej strane

Nejoriginálnější kriminálka posledních let s výborným duem Gibson - Vaughn a trademarkově neodhadnutelným scénářem S. Craiga Zahlera. Je to dlouhé přes dvě a půl hodiny a zdržuje se to už tradičně epickým prologem a scénami, které by každý jiný scénárista/režisér vyškrtl, ale právě v tom je jeho kouzlo a půvab. I když vám nekápne do noty, je jisté, že něco takového jste neviděli. Jeden z filmů roku. A jdu si konečně přečíst nějakou Zahlerovu knížku. (31.03.2019)

Podobně jako Zahlerův předchozí snímek Blok 99 se děj upíná na téma ochrany a zabezpečení rodiny, ač to může hlavní hrdiny dostat až na cestu do nenávratna. Na špatné straně nabízí chladný a velmi realistický přístup společně s dlouhou expozicí postav, aby divák byl dokonale srozuměn s jejich pohnutkami a dokázal si k nim vypěstovat dostatečný vztah. Ovšem to je dost možná nejspornějším bodem filmu, protože oproti předchozím režisérovým snímkům, kde se tvořila vždy jen jedna lineární expozice pro celou skupinu postav (Bone Tomahawk), či pouze pro jednoho hlavního hrdinu (Blok 99), zde je dlouhý nástin pozadí hned čtyř oddělených jedinců, čímž snímek možná mírně ztrácí tempo, když skáče od jednoho k druhému. Zvlášť když se nemůžeme nabažit zatraceně cool dvojice Vaughn - Gibson, mezi nimiž opravdu fungují dialogy na jedničku. Zahler navíc rozjíždí na dnešní dobu vcelku odvážnou polemiku na téma přehnané politické korektnosti v konfliktu s vymáháním spravedlnosti, za což je ústřední dvojice policistů suspendována a vržena do smrtonostné spirály za hranicí zákona. Syrový a nepříjemný snímek, od kterého ovšem nejde odtrhnout oči. [Sitges 2018] (10.10.2018)

Skvěle chladnokrevný krimi neo-exploiter s atmosférou nočních ulic a životních fuckupů, který sice “startuje” až po cca 90 minutách, ale do té doby důkladně přiblíží motivy jednotlivých postav a dá vynikat charisma jedné z nejlepších policejních dvojek všech dob. Obsazení nad zlato. Z poslední třetiny jsem pořád celkem vedle a jak přijde na nelítostný a přepálený shoty násilí, je teď Zahler mistrem mistrů. Nevšední, uhrančivý, nevyzpytatelný, na hraně, drsný bez béčkový nadsázky, pro jistou cílovou skupinu offendující a "your basic, boneheaded right-wing action movie" - tak jasně... Ještě jednu projekci a dám pět, jen tak dál bez kompromisů. [Febiofest 2019] (24.03.2019)

Námět je dobrej, ale potřebovalo by to celý tak o hodinu zkrátit. Ve filmu je strašně moc scén, kde se vlastně vůbec nic neděje. Mel Gibson a Vince Vaughn většinu času jenom tak posedávaj po nocích v autě a vedou rozhovory o ničem. Následuje střih a vedou další rozhovor o ničem v autě pro změnu ve dne. Naštěstí poslední zhruba třetina to jakž takž zachránila. Od přepadení banky mě film konečně začal bavit. Je tam akce, je to plný (asi trochu samoúčelný) brutality a celý se to rozmotá pro mě dost překvapivě a nečekaně. Ale když vezmu v úvahu, že z filmu je minimálně polovina stopáže fakt nuda, tak možná i ty 3 hvězdy jsou až moc. (27.08.2023)

“We have the skills and the right to acquire proper compensation.” Jak už je u Zahlera zvykem, tak zastřešující zápletka je simplicitní a od prvních momentů jasně nalajnovaná "kdo, co, proč, jak". V zásadě by dle všech zákonitostí neměla utáhnout více jak dvou a půlhodinový film. Jenže on to ustojí a to díky tomu, jak nebývale silný je v dialozích, postavách a rozehrávání i gradaci jednotlivých situací. Což se ostatně odráží i v jeho "spisovatelské" režii; scény, jak je vystavuje on, by u většiny režisérů měly sotva pár desítek vteřin či rovnou skončily na podlaze střižny. U něj hrají prim a nechá je pozvolna nefilmově staticky plynout dlouhé minuty "kde se zdánlivě nic neděje a nemají opodstanění". Jenže mají. Ohromně z toho těží podprahová tenze, postavy a herci, kteří mají prostor předvést minimalistické výkony. Stále tedy platí, že délka a p-o-z-v-o-l-n-é tempo mají opodstatnění (tedy s výjimkou zbytečné anabáze kolem postavy Jennifer Carpenter) a že je to natolik své, až to není pro každého. Tentokrát to platí tuplem, protože nevyhnutelně to mnozí kvůli echt pravičáckým rasistickým hlavním postavám "bílých nasraných mužů střední třídy" zamění za sdělení filmu/názor tvůrce a nikoli postav. Ovšem taková je už holt doba. A nutno přiznat, že Zahler tentokrát na "trollící" strunu hraje zcela záměrně a sakra že umně (tak na 70%). Naštěstí však nepřebijí fakt, že tohle je hlavně a především na postavách vystavěná poctivá drsná kriminálka ze starší než staré školy (na 100%). (24.03.2019)