Polnočná omša

Hodne povedene drama s vybornou atmosferou, kde se misi stedrovecerni nalada se strachem z objeveni syna, partizana... Opet vyborny Hannjo Hasse v roli nemeckeho majora. Dobry a mozna trochu prekvapivy je i zaver. Skoda, ze tvurci do jedne rodiny obsadili gardistu i partizana, na verohodnosti to moc nepridalo. Filmovy zazitek ale vice nez slusny. (06.01.2013)

Veskrze kvalitni filmarina a vyborni herci, ale je to az prilis okate ve snaze zdimat emoce (jeste ve vetsi mire nez u rovnez precenovaneho VYSSIHO PRINCIPU). Vylozene problematicky je pak samotny namet, at uz absurdnosti premisy (dva bratri jako polarni protiklady a treti presne na pul cesty mezi nimi), ci naroubovanim tendencni kritiky katolicismu. (15.05.2020)

Zachytil jsem to náhodou a ještěže tak. Dosud pro mě neznámý počin je totiž velmi solidní. A když jsem zahlédl jméno režiséra, už to není takové překvapení. :-) Tíživá zápletka doprovázená zajímavými hereckými výkony. V čele s neznámými Hannjo Haasem a uhrančivou Margit Bara. Nechytil jsem začátek a nejen proto bych velmi rád viděl znovu... (02.05.2021)

Uf, to zas byl psychologický nářez a pořádně drsná výpověď o ne až tak známém tématu Slovenského národního povstání. Engelchen se mi líbil ještě o kousek víc, ale i místní popravy civilistů hned v první scéně tedy byly něco příšerného. Další parádní československý film z šedesátých let. Toto období je opravdu úžasná zásobárna. 90% (01.03.2022)

Slovenské drama zasazené do období Štědrého dne 1944 sice rozhodně nezapře původ v divadelní hře, ale jako psychologická studie několika lidí s nelehkými dilematy funguje více než dobře. Režisér Jiří Krejčík si k realizaci přizval celou řadu českých spolupracovníků (i pár českých herců), takže je to jeden z mála opravdu československých filmů. Samostatnou pochvalu jako obvykle zaslouží i skladatel Zdeněk Liška, který tu moudře vycítil, že méně je někdy více. (12.05.2020)