Podezření

Klára (Jarmila Košťová) přilétá z Paříže do Prahy za svým manželem diplomatem Jacquesem Bornem (Ladislav Chudík), aby mu byla po boku při jeho společenských povinnostech. Do Prahy, kde prožila prvních 12 let svého života, než byla s celou rodinou odvezena do koncentračního tábora. Jacques pro ně koupil luxusní byt se starožitným zařízením v honosné prvorepublikové vile po doktorovi, který krátce předtím za záhadných okolností zmizel. Klára se v bytě necítí dobře a znovu ji začínají pronásledovat zlé sny související s jejím pobytem v koncentračním táboře. Navíc Jacques se chová podivně: tajnůstkaří, má divné telefonáty a divné schůzky. Z jedné se nevrátí... Film je další variací na vzorec, který byl u československých kriminálních dramat 60. let dost obvyklý: při vyšetřování zločinu se zjistí, že stopy vedou do období protektorátu, zpravidla se odhalí, že někdo ze ctihodných občanů má minulost válečného zločince. Já osobně mám pro tento vzorec slabost, vnáší do příběhu prvky tajemnosti. Ve filmu hrají snad všechny tehdejší mužské hvězdy, nejsem si jen jistá obsazením populární slovenské hlasatelky Jarmily Košťové: vzhledem a elegancí se na ženu dipolmata hodila, ale přišla mi příliš statická; je ovšem otázka, zda role Kláry umožňovala víc. I když třeba taková Květa Fialová... (10.12.2008)

Zajímavý snímek s inteligentní zápletkou a zdařilou hudbou. Všechno do sebe logicky hezky zapadalo, až ten konec mi nesedl, na místě hlavní aktérky bych se asi rozhodl pro odlet. Jinak se jedná o jeden z mála filmů, kde si zahrála Yvonne Kodoňová, ale vůbec jsem ji nezaregistroval. Nejspíš se jen mihla na úvodní recepci coby manželka diplomata. (15.05.2022)

,,Je to smutné, pane doktore, tady jde o život člověka, a vy máte jedinou starost, co udělá komunistická propaganda..." Vedle Svědomí (1948) a Probuzení (1959) další psychologicko-kriminální snímek Jiřího Krejčíka s jednoduchým, nenápadným názvem, byť tentokrát dost nedoceněný. Možná škoda, že nevznikl tak o dva, tři roky dříve. Zde pod vlivem cenzury a ideologie vznikla nebo spíše zůstala "pouze" skvělá detektivka, která je na jedné straně takovým Majorem Zemanem v černobílém vizuálu, na druhé straně ještě v pozadí dodýchává atmosféra šedesátých let s artovým laděním snímku, především díky atmosféře podpořené zajímavou kamerou. V doprovodu symfonické Liškovy hudby i použitých skladeb klasické vážné hudby (houslové koncerty na recepci a v divadle v první polovině filmu) máte občas pocit, že sledujete detektivku podanou jako hudební symfonii. Děj se vleče pomalu, stejně tak proměna z nostalgie při návratu hlavní hrdiny do rodných míst na tísnivý pocit ze skrytého nebezpečí, Jarmila Košťová i přes sympatický projev působí v hlavní roli příliš "chladně"... Nicméně i tak jde o nadprůměrný počin s hodně zajímavou zápletkou z prostředí diplomatického sboru. Spojenou ještě k tomu navíc s vyrovnáváním se s historií světové války. ,,Nikoho nesmíme vyslechnout, domovní prohlídku udělat nesmíme, nic nesmíme..." Co mne dále v obsahu zaujalo, byla ukázka lidské vůle pomoct spravedlnosti při pátrání v kontrastu se silnou imunitou politicky významných osob. Druhá půlka skvěle nabrala na obrátkách a já lehce navyšuju hodnocení na plný počet. Navíc když vezmu v potaz skvělé obsazení vedlejších rolích, kde se ve filmu na několik let naposled objevili Václav Voska a Miroslav Macháček, postiženi pak (stejně jako režisér snímku) v dalších letech nedobrovolným omezením umělecké činnosti. V doprovodu jich i dalších našich mistrů (Adamíra, Chudík, Lukavský, Šmeral, Tokoš, Jelínek) si pak odnáším další tematicky i umělecky obohacený filmový zážitek z dílny československé kinematografie. 85% (01.07.2018)

Kromě silného hereckého obsazení neexistuje objektivní důvod pro to, aby Podezření atakovalo se 70 % červené pole. Scénář je bohužel naivní a z něj vyplývající kriminální historka je jednak vykonstruovaná, jednak poplatná ideologii své doby. Za zmínku stojí kamera, která se snaží detaily tváří a zajímavými úhly vytvářet atmosféru, ale výše uvedené omezení film sráží do dobového průměru a počátek 70. let obecně nebyl české kinematografii nakloněný. Ve své době asi hrálo pro diváka kladnou roli mondénní prostředí mezinárodního diplomatického sboru, které se vymykalo šedi reálného socialismu. Celkový dojem za táhnoucí se a skřípající "thriller": 45 %. (16.06.2010)

Kriminálka z diplomatického prostředí v Praze. Hlavní hrdinka se vrací do Prahy jako manželka diplomata, který ale před ní něco tají. Je vydírán, ale ona nic netuší. Prožila dětství v koncentračním táboře a začíná mít podezření, že hlavní vedoucí nacistického tábora je někdo z jejich blízkých. Temná atmosféra detektivky + žhnoucí oči Václava Vosky ! (10.10.2010)