Obsahy(1)
Glorie
Úředníku banky Slavie Šemberovi se narodila dvojčata. Kolegové mu gratulují a starý účetní Knotek odnese jeho kontokorent nadřízenému. Práce je však vyhotovena špatně a prokurista Knotkovi přede všemi vynadá. Knotek se brání jen chabě, nechce nováčka Šemberu shodit. Je však velmi nazlobený a doma si stěžuje svému jedinému příteli - psovi. Rozhodne se napsat prokuristovi vysvětlující dopis. Navštíví ho však Šembera s velikými díky a buchtami. Knotek se rozhodne vinu mladého muže neprozradit. Od té chvíle má nad hlavou svatozář. Jasně svítící gloriola mu však působí samé potíže. Na ulici vzbudí Knotek rozruch, takže je zatčen. Pak je vyhozen z kostela. Lékaři na psychiatrii jej svými testy málem umučí. Teprve starý doktor Vaňásek mu poradí, aby zkusil trochu hřešit. Knotek jde do kanceláře, vynadá Šemberovi i prokuristovi. Prozradí také, jak to bylo s chybnými výpočty. Konečně jeho svatozář zmizí a z Knotka je opět ten starý obyčejný účetní.
Tajemství písma
Postarší starožitník Karas žárlí na svoji mladou ženu Martičku. Jeho přítel, soudce Hübler, jej na příkladech ze své praxe přesvědčuje o tom, že důkaz věrnosti lze získat jen náhodou, spíše nedopatřením. Karas závidí Hüblerovi jeho domácí štěstí, neboť paní Hüblerová je usedlá ženuška. Karas pošle ženu do lázní, ale k jejímu sledování najme detektiva. Karas s Hüblerem navštíví produkci grafologa Jensena. Ten označí Martičku podle písma za ženu počestnou a upřímnou. Naopak soudcova žena, jejíž písmo předloží Hübler omylem, je nazvána osobou prolhanou, přízemní a smyslnou. Soudce podlehne sugesci a začne na své manželce tyto chyby nacházet. Karas dostane od Martičky dopis, který začíná slovy "Milý Arturku". Žárlivec se nejprve trápí, neboť psaní je zjevně určeno rodinnému příteli, elegánu Arturovi. Obsah dopisu je však důkazem o Martiččině věrnosti a stesku po manželovi. Uklidněný Karas koupí drahý dárek a odveze ho ženě do lázní. Rafinovanou lest s dopisem vymyslel Martiččin milenec Artur a žena ho za to později odmění vroucím polibkem. Nakonec se Artur finančně vyrovná s úplatným detektivem.
Právní případ
Pan Kupr se plíží ulicemi i domem. Doma se uklidní, ale vzápětí ho příšerně vyděsí zazvonění. Za dveřmi stojí pojišťovací agent. Nervózní Kupr se chová jako blázen a agent chce odejít. Nakonec se nechá přemluvit a vyslechne si Kuprův příběh. Před časem způsobil pan Kupr malou dopravní nehodu. Vjel svým vozem do pohřebního průvodu, porazil nosítka s rakví a nebožtík, který z rakve vypadl, ožil. Penzionovaný železničář Bartoš je velmi rád, že nebyl pohřben a zpočátku je panu Kuprovi vděčný. Jeho rodině se ale postupně celá záležitost rozleží a žádá na Kuprovi zaplacení pokaženého pohřbu, včetně hostiny. Starý Bartoš se domáhá na svém zachránci proplácení důchodu, neboť pro úřady je mrtev a penze mu byla zastavena. Má dost času, takže vytrvale a na různých místech Kupra obtěžuje. Pojišťovací agent pana Kupra nyní chápe, ale přišel mu bohužel oznámit, že neměl zaplacenou pojistku na vůz. V tom okamžiku opět přiťuká se svou hůlčičkou Bartoš a Kupra raní mrtvice. Starý pan Bartoš mu chodí zalévat květiny na hrob.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (64)
Je s podivem, že dnešní tvůrci nechávají díla jednoho z našich nejlepších spisovatelů ladem. Místo toho se točí hloupé komedie. Argument, že mnoho námětů již zfilmováno bylo u mě neobstojí. Třeba tento film zná jen málokdo. I já si letmo pamatoval jen první povídku. A to přestože jsou všechny tři příběhy napěchované jak generací herců z filmů pro pamětníky, tak velmi silnou vlnou jejich nástupců. Pravda, pohled na vyhublého O. Nového byl smutný, ale celkově jde o velmi zajímavý průsečík dvou různých světů. Ani komunisté nebyli schopni pošlapat odkaz bratří Čapků. Přestože nejde o klasickou komedii, je v tom Čapkovsky chytré veselo, to když si utahuje z pánbíčkaření, nebo z pošetilosti a žárlivosti mužů. Třetí povídka má překvapivě prvky absurdního hororu, nebo černého humoru...vyberte si. Je nadčasová a umělecky nejhodnotnější. Nejsilněji však nese Čapkův rukopis hned první povídka o svatozáři. Snad i proto je tak snadno zapamatovatelná. Zajímavá připomínka toho, jak výjimečný spisovatel Čapek byl. ()
Kvalita jednotlivých povídek je různorodá. Zatímco povídka o svatozáři se mi dříve hodně líbila, ale dnes mi přijde plochá a nedotažená, zatímco Tajemství písma je stále stejně průměrná povídka, pak Právní případ jsem dříve nějak nepobral, ale nyní mi přijde tahle parafráze na duchařinu filmařsky dokonalá. Ťuk ťuk, ozývá se hůlka dědečka s velkými dioptrickými skly, a jednoho jímá hrůza - inu, vynikající černá komedie. ()
Tři úžasné povídky, každá svým způsobem jedinečná, s jinou náladou a vždy s vynikajícím obsazením a údernou pointou. Těžko říct, která se mi líbila nejvíce, ale kdybych měl vybrat, tak snad tu třetí o zmrtvýchvstalém dědečkovi, jenž ve stoprocentně napínavé noirové atmosféře pronásleduje Miloše Kopeckého, který ho vzkřísil "parádním smykem". ()
Kdyby šlo o zahraniční produkci, nepřítomnost filmu na našich obrazovkách bych si vysvětlil problémy s vysílacímy právy . Absence českého filmu těchto kvalit v tv vysílání je mi tak trochu záhadou. Reprízuje se jen vyjímečně, i když jde o slušnou a nejen z dobového hlediska nadprůměrnou záležitost. Největším přínosem je pochopitelně kvalitní Čapkova literární předloha, ale silné obsazení a scénář nezatížený ideologickým balastem 50. let pochopitelně snímku taky hodně přidaly. Tři povídky, kde důležitou roli hraje ironie a černý humor. Celkový dojem: 75 %. ()
Velmi povedeny povidkovy film. Prvni povidka se svatozari nad hlavou Ladi Peska se mi vybavila, ze jsem ji uz videl v detstvi. Glorie je skutecne velmi vyrazna povidka, na kterou se nezapomina a to i pres prosty dej. Vyborna kamera, ktera dobre vyobrazuje lidi na ulici, kteri uvidi urednika Knotka... Tajemstvi pisma zase na sebe upozorni ustredni hereckou dvojici Marvan-Novy a zajimavou zapletkou ohledne manzelciny nevery... Treti povidka je dost depresivni, dedek Bartos jako by vylezl z platna nejake Hitchcockove prvotiny, pan Kupr v podani Milose Kopeckeho mel tuhy korinek...:-). ()
Galéria (3)
Zaujímavosti (2)
- Povídku „Tajemství písma“ doprovází hudební motiv ze skladby „Ve sluji Krále hor“ hudebního skladatele Edvarda Griega. Zmíněná skladba je součástí scénické hudby k divadelní hře „Peer Gynt“ (1867) Henrika Ibsena. (Haller)
- Povídka Glorie získala na XII. MFF v Locarnu druhou cenu, z MFF v Mar del Plata si v témže roce odnesla Zvláštní cenu poroty. (Karlos80)
Reklama