Kto seje vietor

Další zajímavej pamětnickej počin. Nějak jsem se v poslední době do těch starých soudních dramat zažral. I tohle mi přišlo dost solidní a od režiséra Kramera o trochu víc podařenější než nekonečný Norimberský proces. Hlavně ústřední téma pokrok versus zaostalost tu dostatečně zaujme. Fanatický kněz nemá chybu skoro se člověku ani nechce věřit, že něco takového bylo ještě ve 20 století možné. Scény ze soudní síně jsou pak rovněž působivé a dobře vygradované i když některý dialogy na mě působí někdy až příliš složitě a umělecky. Film je srozumitelný, ale občas hůře stravitelný. Hvězdu nahoru přidává původní Český dabing.70% (16.12.2015)

Neumím se s jistotou rozhodnout, zda člověka stvořil Bůh, vyvinula ho evoluce z něčeho chlupatého či ho jen mimozemský konstruktér vysoustružil z želatiny. Jistý jsem si však v tom, že na oprátce, s láskou upletené fanatickými katolíky, bych se houpal velice nerad. V rámci souboje materialismu s vírou považuji tento snímek za velmi zdařilý a dovoluji si vyjádřit překvapení, že něco podobného natočili v zemi, ve které se 106% obyvatelstva hlásí k organizovanému věření a ten zbytek neumí číst. (20.02.2012)

Tento film jsem si vždy nesmírně přál spatřit a konečně jsem se dočkal. Nadčasové téma filmu o svobodě myšlení je podáno brilantně ve formě soudního dramatu podle skutečné události "Opičího procesu" z roku 1925. Spencer Tracey v roli racionálního právníka Henryho Drummonda hájí středoškolského učitele J. T. Scopese (tedy to bylo skutečné jméno Bertrama Catese), který studenty učí o Darwinově evoluční teorii. Jeho famózní výkon podtrhuje vynikající a skutečně inteligentní scénář se skvělými dialogy (ostatně film je adaptací divadelní hry), kdy slovo nepadne zbytečně. Zvláště tím vyniká ve srovnání s mnoha současnými "díly" plnými plytkých frází a trivialit pronášených jako velké pravdy. O tom, že téma zdaleka není minulostí, svědčí neustálá snaha kreacionistů buď výuku evoluce zakázat nebo učit též kreacionismus (či dnes, po soudním zákazu, tzv. Intelligent Design, ID - dveřmi je vyhodí, oknem se vrátí). Tvůrci navíc věděli, že svoboda myslet neznamená pohrdat vším a každou hloupost povznášet na pravdu, tedy varování před postmoderním marasmem, jehož jsme dnes svědky (poslední scéna se Tracym a Kellym). Jeden z nejlepších filmů, co jsem viděl, a nesmírně aktuální i dnes, hlavou státu za mořem je totiž muž přesvědčený o tom, že koná vůli boží stejně jako o tom byl přesvědčen žalobce Brady. Update: Dnes je 20.10.2015, 90 let od skutečného opičího procesu a já mám pocit, že se doba nepohnula. V Americe jsou na veřejných místech stále stejní fundamentalisté, kteří mají moc, ne však rozum, abych parafrázoval jednu z vět Spencera Tracyho. A do Evropy se valí bandy nevzdělaných ignorantů, pro které existuje jen jediný zdroj poznání a tím je Alláh (aniž by o jeho slovu měli větší povědomí). Rozum čelí velké zkoušce a nejsem si jistý, jestli zvítězí. Blbost je velmi těžké porazit za situace, kdy jí přiznáváme stejné postavení a úlohu jako rozumu. Update: S ohledem na dnešní opakování v televizi jsem si pročetl pár zdejších nenávistných komentářů od potrefených hus, kterým vadí, že věřící líčí převážně jako "naprosto tupé, nenávistivé blby." Na což zbývá jen dodat: Jestli vás tohle trápí, tak jste se o sobě konečně něco dozvěděli. (22.04.2006)

Moc krásná záležitost, výborné soudní drama s nadčasovostí, která je po tolika letech až neuvěřitelná.. Spencer Tracy se mi líbil ve všech filmech, které jsem s ním viděla, ovšem v tomto snímku si mě namazal na chleba, rozesmál mě, rozplakal a donutil zastavit se.. Příběh mladého učitele mě oslovil, vtáhnul a ani po závěrečných titulcích nepustil.. Nemám co vytknout, scénář jedním slovem skvostný, herci do jednoho výteční a ta touha po svobodě a samostatném myšlení je mi nesmírně blízká, rezonuje mi.. (24.10.2021)

Film ukecanější než moje kadeřnice, ovšem za každé slovo v něm bych udílel Oscara. Skvělá atmosféra šedesátek, bravurní scény u soudu a divácky vděčný námět. Nevím teda jak pro věřící, ale pro mě rozhodně. Výtky typu "dneska tohle už nikoho nemůže oslovit" neberu. Sesílání pekla na bezbožné, a tím pádem popírání smyslu víry, je i bezmála šedesát let od vzniku filmu nepříjemně aktuální sport. Nezbývá než věřit, že kdo seje vítr, sklidí bouři. (16.03.2017)