Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (191)

Fr 

všetky recenzie používateľa

„MYŠLENKA JE VZNEŠENĚJŠÍ POMNÍK NEŽ KATEDRÁLA. A ROZMACH LIDSKÉHO MYŠLENÍ JE VĚTŠÍ ZÁZRAK, NEŽ HOLE PROMĚNĚNÉ V HADY NEBO ROZESTOUPENÉ VODY…“ /// Válka proti Bohu v přímém přenosu! Sice jsou zde (trochu tendenčně?) sluhové fanatické víry vyobrazeni jako ďábelská stvoření, ale co s takovým státem, kde je Bůh nadevše. Perfektní slovní špičkování, uštěpačný poznámky a propagace víry ve vlastní rozum. Navíc bych řekl, že je to (až neuvěřitelně!) pořád aktuální obžaloba náboženskýho fanatismu. Baví mě divadelní herecký výkony i nápad, použít tzv. Opičí proces v boji proti McCarthismu. Stejně tak je zábavnej „zázrak prozření“. A pak že Boží spravedlnost neexistuje! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru, která měla premiéru na Broadwayi v lednu 1955, neznám. 2.) Zajímal mě Opičí proces. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Pepinec 

všetky recenzie používateľa

Film ukecanější než moje kadeřnice, ovšem za každé slovo v něm bych udílel Oscara. Skvělá atmosféra šedesátek, bravurní scény u soudu a divácky vděčný námět. Nevím teda jak pro věřící, ale pro mě rozhodně. Výtky typu "dneska tohle už nikoho nemůže oslovit" neberu. Sesílání pekla na bezbožné, a tím pádem popírání smyslu víry, je i bezmála šedesát let od vzniku filmu nepříjemně aktuální sport. Nezbývá než věřit, že kdo seje vítr, sklidí bouři. ()

Reklama

Xmilden 

všetky recenzie používateľa

Soudní dramata já rozhodně můžu! Stanley Kramer je pro mě velikánem světové režie a ve velmi krátké době jsem slupnul jako malinu už jeho třetí kousek a musím říct, že jsem si vysloveně pošmáknul. Spencer Tracy a proti němu Fredric March, je učiněná radost sledovat jejich souboj před ctihodným plukovníkem Potterem. 90% ()

MontyBrogan 

všetky recenzie používateľa

Ľudí k tomuto filmu väčšinou asi priláka hviezdne obsadenie, alebo téma. Herci samozrejme nesklamali, ale myšlienka dominuje. A jej spracovanie samozrejme tiež, no k tomu sa ešte dostanem. Téma, ktorá bola aktuálnejšia v dobe vzniku a ešte viac aktuálna v dobe, kedy sa film odohrával, nemá problém zaujať aj dnes. Veď koľko mladých ľudí napriek vymoženostiam, akými sú rôzne médiá na čele s internetom, vlastne nevie čomu veriť? A pravda sa takto v globále o to ťažšie definuje. Samozrejme ale viera v Boha nemá stáť v ceste vzdelaniu, slobodnej vôli, ani vlastným myšlienkam. A už vôbec nie v škole počas vyučovania prírodných vied, ako to bolo zobrazené tu. V tej dobe sa všetko neortodoxné evidentne ťažko dokazovalo a obhajovalo a to hlavne jednoduchým a zaslepeným občanom vidieka. Pokrok si našťastie cestu našiel, len história medzičasom zaznamenávala ťažké ujmy dokonca aj na životoch. Toto síce už (v podstate) nebol ten prípad. Ale ako ukážka zvrátenosti vtedajšej spoločnosti určite postačia aj lynčovacie pokriky s horiacou figurínou, adresované obvinenému a obhajcovi a zaobalené do slov a melódie kresťanskej piesne. Resp. hlavne to, že sa zaobišli bez akéhokoľvek zásahu polície. Čo viac, ako podobizeň doby Inherit the Wind ale poskytuje, je práve výborné spracovanie. A keďže ide o slovnú prestrelku, do veľkej miery odohrávajúcu sa v súdnej sieni, najväčší podiel na tom má asi scenár. Nie prvýkrát som si tu všimol, že v týchto časoch sa scenáre písali s väčšou snahou. Dnešné filmy majú pre zmenu o niečo väčší nadhľad. Ale rovnako ako klasickí spisovatelia boli väčšinou omnoho viac sčítaní ako dnešní, scenáristi klasického Hollywoodu dokázali do textov vtesnať obrovské množstvo myšlienok, kombinujúcich metafory s bežnou vravou. Ide zväčša o staršie filmy ako tento. Ale pripadá mi, že zakončenie tohto obdobia prišlo o niečo neskôr. Vo filmoch Stanleyho Kramera a Sidneyho Lumeta. Už to nebude také ako vtedy. Nechápem ako môžu niektorí dnešní diváci principiálne zavrhovať "staré" filmy, keď boli medzi nimi podobné skvosty. Vrelo odporúčam túto konfrontáciu liberálnej vedy a bigotnej spoločnosti, zobrazenú neviazaným veršom, ktorý pretkáva 128 minút dokonalej súhry režijnej a hereckej práce. 100% PS: Bolo to podľa divadelnej hry a tá podľa skutočnosti? No čo už s tou intertextualitou, meniť vyššie uvedenú definíciu na "dokonalú adaptáciu" už nebudem. Taká formulácia by mi nestačila. ()

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Mám slabost pro ty černobílé filmy, kde všechny postavy hrají jako z partesu a šaramantně si vyměňují komplikované repliky a bonmoty, v nichž jedna jemně vybroušená pointa střídá druhou dřív, než první dozněla, kde si hlavní hrdinové vzájemně vidí až do žaludku a zároveň se každý z nich pro sebe vědoucně a tajemně usmívá, a přitom nakonec vlastně každý odchází ze scény sám vlastní cestou a hvízdaje, jako by se nic nestalo, vesele i smutně smířený s tím, že na světě se nikdy nic tak docela nevyřeší a žádné vítězství není víc než fouknutí do hrsti peříček. *** Víte, ty filmy, které vás nechtějí přesvědčit, že lidé mohou i doopravdy mluvit jako na divadle a nebo že i naživo je můžeme zastihnout, jak předvádějí základní dilemata morálky a etiky či paradoxy a pasti demokracie v geometricky přesných scénách jako tanečníci světového baletu, a vy v to přesto doufáte a na chvíli šťastně přistoupíte na tu útěšlivou iluzi, že jsou mezi lidmi takové klenoty, znalé umění mluvit, chovat se a včas přicházet i odcházet jako v románech Dostojevského nebo Shakespearových hrách. *** Tenhle snímek je právě jednou z oněch šalebných, mámivých přehlídek z lidské společnosti, z oné velké a ve své podstatě neměnné Lidské komedie předváděné na vybraném případě v celém svém lesku i bídě tak svižně a bravurně, jak toho v reálu lidé právě nejsou nikdy schopni. Soudní případy bývají těmto dílům vděčnou příležitostí. *** Vědomý rozpor takto výsostně nastrojených představení o nátuře různě omezených lidí a z něj plynoucí zálibná ironie, s níž se kochají světem, mě vždycky dokáží nadchnout a rozradostnit. *** Přestože role jsou sehrány mistrovsky, a to nejen role dvou hlavních právníků, ale i přísedících a novinářů, tu a tam jsem pocítila, že některá řeč mohla být sepsána ještě přesvědčivěji a že nebyla tak pádná (byť projev byl úchvatný vždy), jak se nás film pokouší přesvědčit. Ale to je tak minoritní poznámka, že ji ani netřeba brát v potaz - to jen moje srdeční chlopně pocítily jemnou nedomykavost, ale ten šílený spektákl s bouřlivými a strhujícícmi výstupy byl pořádným prubířským kamenem. ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (6)

  • William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)
  • Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
  • Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)

Reklama

Reklama