Kto seje vietor

Ľudí k tomuto filmu väčšinou asi priláka hviezdne obsadenie, alebo téma. Herci samozrejme nesklamali, ale myšlienka dominuje. A jej spracovanie samozrejme tiež, no k tomu sa ešte dostanem. Téma, ktorá bola aktuálnejšia v dobe vzniku a ešte viac aktuálna v dobe, kedy sa film odohrával, nemá problém zaujať aj dnes. Veď koľko mladých ľudí napriek vymoženostiam, akými sú rôzne médiá na čele s internetom, vlastne nevie čomu veriť? A pravda sa takto v globále o to ťažšie definuje. Samozrejme ale viera v Boha nemá stáť v ceste vzdelaniu, slobodnej vôli, ani vlastným myšlienkam. A už vôbec nie v škole počas vyučovania prírodných vied, ako to bolo zobrazené tu. V tej dobe sa všetko neortodoxné evidentne ťažko dokazovalo a obhajovalo a to hlavne jednoduchým a zaslepeným občanom vidieka. Pokrok si našťastie cestu našiel, len história medzičasom zaznamenávala ťažké ujmy dokonca aj na životoch. Toto síce už (v podstate) nebol ten prípad. Ale ako ukážka zvrátenosti vtedajšej spoločnosti určite postačia aj lynčovacie pokriky s horiacou figurínou, adresované obvinenému a obhajcovi a zaobalené do slov a melódie kresťanskej piesne. Resp. hlavne to, že sa zaobišli bez akéhokoľvek zásahu polície. Čo viac, ako podobizeň doby Inherit the Wind ale poskytuje, je práve výborné spracovanie. A keďže ide o slovnú prestrelku, do veľkej miery odohrávajúcu sa v súdnej sieni, najväčší podiel na tom má asi scenár. Nie prvýkrát som si tu všimol, že v týchto časoch sa scenáre písali s väčšou snahou. Dnešné filmy majú pre zmenu o niečo väčší nadhľad. Ale rovnako ako klasickí spisovatelia boli väčšinou omnoho viac sčítaní ako dnešní, scenáristi klasického Hollywoodu dokázali do textov vtesnať obrovské množstvo myšlienok, kombinujúcich metafory s bežnou vravou. Ide zväčša o staršie filmy ako tento. Ale pripadá mi, že zakončenie tohto obdobia prišlo o niečo neskôr. Vo filmoch Stanleyho Kramera a Sidneyho Lumeta. Už to nebude také ako vtedy. Nechápem ako môžu niektorí dnešní diváci principiálne zavrhovať "staré" filmy, keď boli medzi nimi podobné skvosty. Vrelo odporúčam túto konfrontáciu liberálnej vedy a bigotnej spoločnosti, zobrazenú neviazaným veršom, ktorý pretkáva 128 minút dokonalej súhry režijnej a hereckej práce. 100% PS: Bolo to podľa divadelnej hry a tá podľa skutočnosti? No čo už s tou intertextualitou, meniť vyššie uvedenú definíciu na "dokonalú adaptáciu" už nebudem. Taká formulácia by mi nestačila. (27.09.2013)

Soudní drama v režii Stanleyho Kramera s velmi příjemným obsazením, kterému vládne Spencer Tracy. Problematický spor vědy a víry v nábožensky založeném městě (zemi) a setkání dvou mužů, kteří argumentují svoje názory až to chvílemi bere dech. Černobílý film těží nejen z herců a dobré režie, ale také z prostředí soudu, které je velmi přitažlivé, ale zároveň se dá lehko zkazit. Což se v Kdo seje vítr nestalo a já jen zalituji, že se podobné filmy netočí i dnes, i když ony už by nebyli ani z polovičky tak dobré... Škoda, že tahle doba je pryč, ale i na své stáří film působí velmi dobře, i když už není tolik aktuální a jako tradičně je jeho tempo pro dnešního diváka možná příliš pomalé. (30.04.2009)

Film do hlavní linie staví ožehavou otázku doby neboli tu stojí proti sobě věda s církví a ne zrovna nijak láskyplně. Jestli chcete vědět kdo nakonec vyhraje, musíte se na film podívat sami a já bych řekl, že za to rozhodně stojí. Celý film je vlastně jen o tomto případu, ale na to jak je film dlouhý je film nebývale vtipný a případ velice zajímavý a Vy netrpělivě čekáte na smrtící ortel, se kterým se nakonec vytasí samotný soudce v podání nesmrtelného Harry Morgan. Kdo by tohoto herce neznal, když se objevil jako plukovník Sherman Potter v jednom z nejlepších seriálů vůbec M.A.S.H. a tím pádem jsem byl velice rád, že ho vidím i v jiné roli než jako vedoucího, i když soudnictví od toho také nemá zas tak daleko. --- Člověk nevznikl jak praví Darwinův zákon z opice nýbrž opice vznikla devolucí z člověka. (29.01.2007)

Matthew Harrison Brady (Fredric March) jako obhájce bigotní víry v Písmo svaté a Henry Drummond (Spencer Tracy) jako obhájce zdravého rozumu a práva na svobodné myšlení se střetli v bizarním, tzv. Opičím procesu, který byl veden v malém jižanském městě Hillsboro proti mladému středoškolskému profesorovi, který porušil absurdní zákon tím, že ve škole učil o vývoji druhů podle Darwina a nikoliv podle Bible. Mnohé z toho, co řekl u soudu Henry Drummond o fundamentalismu, bohužel platí i dnes a obávám se, že bude platit ještě dlouho. Zatímco Fredric March působí chvílemi jako nechtěně komická figura, Spencer Tracy je bezchybný. Skvělou vedlejší roli cynického novináře E. K. Hornbecka zahrál Gene Kelly. Velmi dobrý a stále aktuální film. (31.01.2007)

NA TENHLE FILM BY SE MĚLI PODÍVAT ÚPLNĚ VŠICHNI. Naprosto v pozitivním slovasmyslu zdrcující protikřesťanský/proevoluční soudní drama. Ukazuje čirou hrůzu extremistickýho náboženství, který šíří strach a nenávist. Otázky zní: Je onen strach z pekla, který křesťanství šíří mezi svoje věřící, opravdu žádoucí? Je žádoucí ona nenávist vůči nevěřícím, kterou křesťanství svým následovníkům vštěpuje? Opravdu je potřeba lidi strašit tím naprosto nejhorším představitelným trestem, aby se chovali morálně správně? A je opravdu křesťanská morálka tou jedinou správnou morálkou? A je ono utěšování věřících sliby, že pokud budou poslušně následovat náboženský doktríny, tak půjdou do nebe, žádoucí? Činí je to opravdu lepšími lidmi? Nebo je to činí pouze vyděšenejma a proto i poslušnejma ovečkama? A i kdyby je to lepšíma lidma činilo, není špatně to, že k tomuto žádoucímu chování dospěli na základě strachu ze s nejvyšší pravděpodobností lživý manipulace? Ve filmu je krásně (hnusně) vidět kterak náboženský fanatici odmítaj naslouchat svejm antagonistům, kterak odmítaj kriticky uvažovat, racionálně argumentovat a především bejt upřímný a nelhat; namísto toho se snaží nevěřící zesměšňovat a vyhrožovat jim peklem za to, že si vůbec dovolili se jim postavit. Scéna ve který kněz posílá do pekla svojí vlastní dceru je dokonalou ukázkou nezměrnosti zla, který náboženství může vyvolat, a to i v dobrejch lidech. Náboženství zde stojí v kontrastu s pokrokem, v kontrastu s pravdou, v kontrastu s vědou, v kontrastu s rozumem, v kontrastu s dobrem. I do not think about things that I do not think about - Do you ever think about things that you do think about? (24.09.2020)